E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Letokruhy - záznam historie v šifrách

Podle počtu letokruhů lze určit stáří stromu, to je všeobecně známo. Co když je ale možné dozvědět se z letokruhů ještě něco dalšího? Strom do sebe během svého života ukládá nejrůznější látky a kmen tak představuje soubor informací, které jsou navíc díky letokruhům opatřeny poměrně přesnými časovými souřadnicemi. Takovéto zašifrované zprávy se dají souhrnně nazvat jako dendrochemický záznam. Ten může být na první pohled nečitelný, ale to jen do chvíle, než si dá někdo tu práci s jeho rozluštěním.

Obsah mnoha různých látek ve dřevě je přímým indikátorem výskytu těchto látek v okolí stromu. Dendrochemie, jak už název napovídá, se zabývá jejich chemickou podstatou. V rámci dendrochemického studia lze z odebraného vzorku stromu zjistit míru znečištění prostředí, a dokonce určit zdroj kontaminace. Ta ovšem nemusí nutně být jen antropogenní. Často se může jednat o důsledek přirozených procesů jako jsou požáry, vulkanická činnost, různé klimatické změny a podobně. Díky letokruhům mohou vědci také velice dobře stanovit příslušné období, ve kterém ke kontaminaci docházelo. Nejvhodnějšími místy pro tento druh výzkumu jsou zejména oblasti blízké lokálním zdrojům znečištění, ale není to podmínkou. Letokruhy lze použít jako geochemický archiv i v relativně čistém prostředí.

Treerings
Odběr vzorku borovice přírůstovým nebozezem, Zambie (foto Lucie Erbanová)

Během těžby rudních surovin se tvoří prach s obsahem těžkých kovů. Vzniklý prach se dostává do atmosféry a následně kontaminuje i okolní půdy. Celkový obsah prvků ve stromech je pak odrazem změn v obou těchto sférách, protože látky z půdy vstupují do stromů skrze kořeny a atmosférické polutanty pronikají do kmene přes kůru a listy. Mezi měnícím se obsahem kovů v letokruzích a změnou intenzity zpracování rud v minulosti lze prokázat přímou úměrnost a vypovídající schopnost stromů o míře znečištění v dané lokalitě je tedy zřejmá. Jisté úskalí však může vzniknout tehdy, existuje-li více různých zdrojů nějakého prvku. To je i případ olova, které může pocházet nejen z těžby (zpracováním rud), ale i v důsledku spalování uhlí, z hornin (litologického podloží) či z automobilové dopravy (spalováním olovnatého benzinu). Jak to ale rozpoznat? Zdánlivý problém lze vyřešit pomocí izotopů olova (206Pb, 207Pb a 208Pb), jejichž poměry slouží k identifikaci stejně dobře jako otisky prstů a podle nichž je možné poměrně přesně odhalit jejich původ.

Za zmínku také stojí, že pro dendrochemický výzkum se nehodí jakýkoliv strom. Každý v sobě ukládá látky jinak a také mobilita prvků v rostlinném pletivu se liší. Je tedy nezbytné znát záměr výzkumu předem a podle toho pak vybrat vhodné druhy. Další úskalí může být v tom, že ne vždy se daný strom na požadovaném místě nachází. Jsou-li však překonány veškeré tyto překážky, lze výzkum směle započít. Pak je možné dozvědět se ze stromů a jejich letokruhů opravdu mnoho, i když je k tomu leckdy potřeba disponovat jistou dávkou detektivních schopností.

Mihaljevič M., Ettler V., Šebek O., Šráček O., Kříbek B., Kyncl T., Majer V. a Veselovský F., 2011. Lead Isotopic and Metallic Pollution Record in Tree Rings from the Copperbelt Mining–Smelting Area, Zambia. Water Air Soil Pollut., 216: 657–668.

Alice Jarošíková

Akce dokumentů