Laboratoř srážek a odtoku v pramenné oblasti šumavské Blanice

Ač je role lesů a dalších druhů krajinného pokryvu na odtok z území zkoumána po několik desetiletí, závěry jsou velmi nejednoznačné. Proto se vědci rozhodli podrobit dvě sousední povodí s podobnými podmínkami, ale s jiným krajinným pokryvem, výzkumu a porovnat výsledky.

Autoři pracovali v pramenné oblasti řeky Blanice, která vzhledem k tehdejšímu vysokému výskytu srážek významně přispěla k ničivé povodni v roce 2002. V této oblasti Šumavy zároveň došlo v předchozích desetiletích ke změnám ve využití krajinného pokryvu. Výzkum probíhal na povodích Zbytinského a Tetřívčího potoka. Obě území jsou si velice podobná, rozdíl mezi nimi však spočívá v tom, jak vypadá místní krajina. Přestože byla obě povodí v minulosti obdobně hospodářsky využívána, o čemž svědčí původní systémy povrchového a podpovrchového odvodnění, v současnosti převažují v povodí Zbytinského potoka louky a v povodí Tetřívčího potoka naopak lesy.

Do této „laboratoře“ byly v průběhu uplynulých 10 let instalovány různé měřicí přístroje. V obou povodích je možné každých 10 minut zaznamenávat základní meteorologické i hydrologické veličiny. Kromě toho jsou pro odtok důležité i půdní charakteristiky, které jsou taktéž průběžně sledovány. Pro srovnání chování obou povodí byly vybrány významné epizody a dále se hodnotila i jejich hydrologická bilance za celé období mezi roky 2007 – 2012. Pomocí statistických analýz byly stanoveny hlavní příčiny, které způsobily následnou odtokovou odezvu v povodí (např. intenzivní srážky na nasycené povodí).

Měření hydrometeorologických veličin v zájmových povodích. Zdroj: autoři článku.

Po většinu roku vykazuje zalesněné povodí Tetřívčího potoka menší průtoky. Ukázalo se však, že v sušších i vlhčích obdobích se odtok z lesního prostředí naopak zvětšuje. Z porovnání jednotlivých srážko-odtokových epizod, byť ne statisticky významně, vyplynulo, že doba odezvy odtoku po dešti je u lesního povodí Tetřívčího potoka delší než u nezalesněného povodí Zbytinského potoka. Také, vcelku logicky, pokud je povodí vyschlé, nenasycené, prodlužuje se časový úsek mezi maximem srážek a kulminací průtoku. Na druhou stranu, při situacích, kdy jsou obě povodí nasycená a ještě po dlouhotrvajících deštích, jsou rozdíly v době nástupu odtokové vlny minimální. Během krátkých intenzivních srážek odtéká více vody z nezalesněného území.

Les hraje důležitou roli při odtoku vody z krajiny. Díky tomu, že nepropustí na povrch takové množství srážek a že se na stromech zachycená voda ve větším množství vypaří, je celkově nižší odtok zaznamenán v povodí Tetřívčího potoka. Na druhou stranu je les díky specifickým půdním vlastnostem schopen zadržet více vody v půdě a zlepšit průtoky v suchých obdobích, čímž srážkové extrémy zčásti vyrovná. Vodou nasycené zalesněné povodí ovšem naopak může při vyšších srážkách vykazovat vyšší odtok, neboť už není kam dál vodu ukládat a dojde k jejímu náhlému výtoku.

Rozdílné výsledky studií týkajících se vlivu krajinného pokryvu na odtok jsou dány množstvím dalších proměnných, které odtok ovlivňují. Proto je třeba se kromě krajinného pokryvu věnovat i půdním poměrům, lidským zásahům v povodí a dalším faktorům, které na srážky a odtok působí.

KRÁLOVEC, V., KLIMENT, Z., MATOUŠKOVÁ, M.: (2016): Evaluation of runoff response on the basis of a comparative paired research in mountain catchments with the different land use. Case study of the Blanice River, Czechia. Geografie, 121, 2, 209–234.

Tomáš JANÍK