E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Kudy se jezdí: Změny v dopravě po dostavbě dálnice D47

Dopravní geografové Jakub Chmelík a Miroslav Marada z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumali změny v dopravě před a po dostavbě úseků dálnice D47 spojující Lipník nad Bečvou a Ostravu.

Výstavba rychlostní dopravní infrastruktury, tedy i dálnic, je obvykle vnímána jako jeden z hlavních faktorů rozvoje celého regionu. Nepřímý vliv dálnice je často spojován se zlepšením image regionu z důvodu nabídky lepšího spojení do okolních oblastí, jehož výsledkem může být například přitáhnutí nových firem a pracovních příležitostí. Toto jsou často zmiňované změny související s výstavbou dálnic, nicméně známy jsou i případy, kdy se zemi nebo regionu vedlo ekonomicky lépe i bez velkých investic do dopravní infrastruktury, popř. dokonce i případy, kdy dálnice regionu naopak uškodila vlivem vyšší míry konkurence.

Hodnocení zmíněných nepřímých dopadů je metodicky velmi náročné, a tak se autoři zaměřili na hodnocení přímých změn, které jsou lépe měřitelné. Hodnotili změnu počtu vozidel na vybraných silničních komunikacích před a po výstavbě D47.

Potřebnost výstavby dálnice D47 byla dlouhodobě diskutována v politických i odborných kruzích. Ostravsko se svým těžkým průmyslem a těžbou uhlí v minulosti potřebovalo dobré spojení se zbytkem tehdejšího Československa. Jiná byla situace i v tom, že v západovýchodním směru byla Ostrava ve středu republiky, avšak po rozdělení Československa v roce 1993 se dostala geograficky do periferního postavení. Dálnice tak měla být rozvojovým impulsem pro ekonomicky upadající region.

Změny intenzity dopravy před a po výstavbě nových komunikací. Zdroj: Autoři článku.

V souvislosti s částečným financováním velkých infrastrukturních projektů z fondů Evropské unie se začala více hodnotit efektivita jednotlivých staveb. Před výstavbou dálnice vznikla odborná diskuze o potřebnosti dálnice, neboť v plánech rozvoje dopravní infrastruktury se dlouhodobě uvažovalo rovněž se zkapacitněním paralelně vedoucí čtyřproudé silnice R48, která umožňuje spojení Ostravy přes Frýdek-Místek a zároveň napojení na silniční síť v Polsku. Názory na napojení Ostravy na dálniční síť se různí, nicméně převážil pohled, že je vhodné dálnici vést přímo přes Ostravu. Druhým argumentem pro výstavbu bylo napojení na polskou dálniční síť, jelikož R48 směřuje v Polsku dále na východ bez přímého dálničního napojení, za to D47 navazuje na dálnici A1 vedoucí do Katowic a dále do centrálního Polska.

Z výsledků studie je zřejmé, že po otevření dálnice D47 byla většina dopravy v dálkových relacích převedena právě na ní a průměrné počty vozidel na paralelních silnicích významně poklesly. K nejméně významným poklesům dopravních intenzit došlo mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou po silnici R56, pravděpodobně kvůli pracovnímu sepjetí a rekreaci Ostravanů v Beskydech. Naopak k největším nárůstům došlo logicky na přivaděčích k dálnici. Autoři na závěr prováděli predikci intenzity dopravy do budoucna vlastním modelem, jehož výsledky srovnávali s oficiálními prognózami Ředitelství silnic a dálnic. Z hodnocení vyplynulo, že vlastním jednoduchým modelem bylo dosaženo obdobných výsledků.

Dálnice D47 je již několik let v provozu, spojuje Ostravu se zbytkem republiky a aglomerací Katowic a znamená zásadní časovou úsporu pro její uživatele. Otázkou k zamyšlení pro stát je efektivnější koncepce plánování a prioritizace výstavby staveb tak, aby byly realizovány projekty, jejichž pozitivní dopady ovlivní co největší počet obyvatel.

CHMELÍK, J., MARADA, M. (2014): Assessment of the impact of a new motorway connection on the spatial distribution and intensity of traffic flows: A case study of the D47 motorway, Czech Republic. Moravian Geographical Reports, Vol. 22, No. 4, p. 14–24. DOI: 10.1515/mgr-2014-0020.

Tomáš JANÍK

Publikováno: Pátek 11.12.2015 00:50

Akce dokumentů