E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Krušné hory pod dohledem vědců

Metoda dobývání hnědého uhlí v Českých zemích se od druhé poloviny 20. století změnila. Nastoupila povrchová těžba a na jejím místě začaly vznikat rozsáhlé lomy. Takový výrazný zásah do terénu je však pro krajinu velikou zátěží a neobejde se bez následků. V oblasti Mostecké pánve vědci zaměřili svoji pozornost na narušenou stabilitu úpatí Krušných hor a rovněž na stabilitu přilehlého svahu.

Těžba uhlí při úpatí Krušných hor zvýšila nebezpečí vzniku svahových deformací. Úpatí je totiž tvořené nesoudržnými sedimenty a oblast hor je navíc protkána sítí zlomů dělících horninové podloží na několik bloků. Ty by se mohly uvolnit a došlo by k jejich pohybu. K tomu by mohlo dojít i v částech svahu blízko zámku Jezeří. Jako prevence proti dalšímu sesouvání tak byly do nejkritičtějších částí svahu zabudovány ochranné pilíře a stabilita svahu v jejich okolí je soustavně monitorována.

Krusne hory
Letecký pohled na úpatí Krušných hor a přilehlé svahy(foto: Jan Burda)

Vedle geologické struktury, sklonu svahů a stavu jejich povrchu je zdrojem nestability také klima. Vydatné srážky a tání sněhu v období jara a podzimu mají vliv na nasycenost svahového materiálu vodou, a tyto faktory v kombinaci se zvýšenou hladinou podzemní vody pak způsobují destabilizaci rozvolněných partií svahu a jejich mobilitu.

Poodhalit dynamiku těchto pohybů a postihnout celkově složitou problematiku dané oblasti lze jedině prostřednictvím komplexního studia. To zahrnuje i monitoring, který zde v současnosti probíhá. Na jeho základě bude možné zlepšit predikci svahového nebezpečí a následná geotechnická opatření pak mohou výrazně minimalizovat případné škody.

Burda J., Žižka L. a Dohnal J., 2011. Monitoring of recent mass movement activity in anthropogenic
slopes of the Krušné Hory Mountains (Czech Republic). Nat. Hazards Earth Syst. Sci., 11: 1463–1473.

Alice Jarošíková

Akce dokumentů