Kolik stojí hospitalizace spojená s narozením dítěte? Záleží na způsobu početí?

Celkem měli autoři k dispozici dvě datové sady z databáze Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP ČR) z roku 2014. První obsahovala údaje o 51 516 novorozencích (z toho 2,6 % byli pravděpodobně po IVF – in vitro fertilizace). Druhá datová sada zahrnovala údaje o 50 771 matkách, u kterých se v 2,4 % jednalo o matky s pravděpodobným porodem po IVF. Zda se jednalo o porod po IVF či nikoli bylo založeno na porovnání časových údajů mezi vykázáním zdravotního výkonu spjatého s IVF u matek a termínem porodu dítěte.  

Každé dítě má jinou cenu? Foto: Daniela Fraindová.

Soubor matek byl rozdělen do čtyř věkových kategorií po čtyřech letech od 25 do 40 let, přičemž ve všech případech byly do analýzy zahrnuty podstatné údaje o matce, dítěti i vlastnostech porodu a hospitalizace. Konkrétně se jednalo o věk matky, pohlaví a hmotnost novorozence, četnost těhotenství, typ porodu, komplikace při/po narození/porodu, délku a náklady spojené s hospitalizací při/po narození/ porodu. Zásadními údaji pro tento výzkum byly náklady spojené s hospitalizací při a po porodu.

Obecně se podíl rodiček po IVF zvyšoval s jejich věkem (z 1,3 na 6 %), což koresponduje s klesající schopností spontánně otěhotnět ve vyšším věku. Při porovnání nákladů na hospitalizaci matek a novorozenců s IVF a bez IVF bylo možné pozorovat jednoznačně vyšší náklady na matky a jejich novorozence narozené po využití IVF. Proč tomu tak bylo? Zejména proto, že u těchto matek bylo možné zaznamenat mnohem vyšší procento porodů císařským řezem a porodů po vícečetných těhotenstvích a u novorozenců nižší porodní hmotnost. Tyto skutečnosti se však vyskytovaly i u matek a novorozenců bez IVF, přesto více komplikací bylo zaznamenáno u novorozenců a matek po umělém oplodnění.

Zajímavým zjištěním bylo, že věk matky při porodu měl na výši nákladů spojených s hospitalizací výrazně menší vliv než ostatní faktory jako porodní hmotnost novorozence či četnost a typ porodu. Nepatrně vyšší náklady spojené s hospitalizací byly zaznamenány u novorozenců s hmotností vyšší než 2 500 g narozených matkám v nejmladší a nejstarší sledované věkové kategorii, tj. 25–28, resp. 37–40 let. 

Uvedený demografický výzkum nám ukázal, že i když jde věda kupředu a přináší nám stále nové a nové možnosti či příležitosti, přirozené početí se stále jeví ve většině případech jako méně nákladné. Také věk matek hraje velkou roli především co se týká poporodních komplikací.

Kateřina Fraindová

Havelková, T., Šídlo, L., Kocourková, J., Šťastná, A. 2021: Mothers and their new-born children in Czechie in 2014: Hospitalisation costs associated with the birth of a child with regard to the probable way of conceiving a child. Demografie 63: 173–186.