Kdo žije v ptačím peří?
Mezinárodnímu týmu vědců i se zastoupením z naší fakulty se podařilo popsat nové hostitelské vztahy mezi všenkami (taxon Ischnocera: Philopteridae) a ptáky. Nové výsledky ukazují, že život a evoluční vztahy všenek jsou mnohem složitější, než jsme si dříve dokázali představit.
Ptáci nejsou tím, čím se zdají být. Z pohledu biologů nejde o izolované jedince, ale doslova o létající zoologické zahrady. Jen v jejich peří a na povrchu kůže žije například obrovské množství roztočů, hodujících na keratinu, krev sajících much ptakotrudek (rod Ornithomyia), a mnoho druhů všenek, konzumujících kůži, peří i kapky krve.
Všenky jsou malé, nenápadné, stěží rozeznatelné a velmi hojné i rozmanité. Jejich výzkumem se už zabývalo několik generací specialistů a před dnešními i budoucími vědci leží ještě obrovské množství práce. V minulosti se mnoho badatelů domnívalo, že pro každý ptačí druh je specifický jeden druh všenek, protože nebylo známo, že všenky mohou cestovat mezi hostiteli. Dnes máme doloženo, že mohou, třeba na hřbetě much ptakotrudek! I nyní zůstávají nezodpovězené otázky o životním cyklu mnoha druhů všenek, o jejich významu v životě hostitelů a o jejich vztazích s jinými parazity. Přenáší všenky nemoci? Škodí výrazně svým hostitelům? Dokážou je chránit před jinými parazity? Spousta otázek zůstává pro budoucí výzkumy!
Autorům studie se podařilo poprvé doložit výskyt všenky Philopterus acrocephalus u cvrčilek (čeleď Loscutellidae). Dosud byla totiž známa přítomnost tohoto druhu jen u rákosníků (čeleď Acrocephalidae). Autoři také popsali nový druh Philopterus gustafssoni, parazitující na králíčcích (rod Regulus).
Na podrobnější informace jsme se zeptali prvního autora studie (MVDr. Tomáš Najer, Ph.D., Česká zemědělská univerzita)
1. Myslíte, že všenka Philopterus acrocephalus dokáže cestovat mezi rákosníky a cvrčilkami? Jakým . způsobem?
Cestování mezi těmito dvěma skupinami je velmi pravděpodobné, zatím však nevíme, na které z nich tato všenka parazitovala původně. Vzhledem k tomu, že všenky rodu Philopterus jsou velmi málo pohyblivé, jako nejpravděpodobnější způsob cestování se nám jeví využití krev sajících much ptakotrudek, které bylo prokázáno u blízce příbuzných skupin. Tyto mouchy mají zadeček pokrytý silnými chlupy, jichž se všenky mohou držet stejně pevně, jako se přidržují peří napadených ptáků. Pokud tedy taková moucha leze v peří ptáka, který je napaden všenkami, všenky zachytí tyto chlupy, drží se jich, dokud moucha nepřeletí na jiného ptáka, a tam se pustí.
2.Kolik druhů všenek je popsáno u králíčků? Je nový druh něčím výjimečný?
Z našich druhů králíčků jsou v současné době známé dva druhy všenek. Na druhu popsaném v naší poslední studii je možná nejzajímavější, že nemusí být zase tak úplně nově objevený, jak se na první pohled zdá. Nejstarší záznamy o všenkách na králíčcích pocházejí již z roku 1842. Tehdy lidé věřili, že všenky jsou úzce hostitelsky specifické – co druh ptáka, to jeden druh všenky. Jenže co čert nechtěl, zrovna u jedince, podle kterého byl poprvé popsán druh všenky na králíčcích, to tak nebylo. Byl to přeběhlík, který se na králíčka dostal z jiného ptáka, šlo tedy o úplně jiný druh, než jaký se na králíčcích běžně vyskytuje. Nálezů všenek u králíčků pak časem přibývalo, ovšem nikdo se nenamáhal s tím, aby zkontroloval, jestli nově nalezené všenky jsou skutečně stejné jako druh popsaný v r. 1842, druhové určení bylo vždy slepě opisováno (naposledy v r. 2017). Když jsme pak s naším výzkumným týmem chtěli určit všenky, které se podařilo nasbírat nám, zjistili jsme, že veškerý nasbíraný materiál se od toho prvního popsaného jedince výrazně liší. Tak jsme tedy objevili a popsali nový druh.
3. Po kom je nový druh pojmenován?
Po mém kamarádovi a kolegovi Danielu Gustafssonovi. Nedávno se jako pravděpodobně první člověk v historii pustil do výzkumu všenek v Číně. Je pozoruhodné, že ani v čínsky psané literatuře zatím nikdy nebyla tamějším všenkám věnována žádná hlubší pozornost. A jeho výsledky jsou neméně pozoruhodné, nedávno například popsal nový rod všenek parazitujících u trogonů. Zajímavé je, že tato všenka je naprosto odlišná od těch, které dosud z trogonů známe. Je blízce příbuzná zde zmiňovanému druhu z králíčků a rákosníků. Ovšem u drobných pěvců v Číně celá tato skupina záhadně chybí, kde se tedy na trogonech vzala, nevíme. Přitom trogoni, jak známo, nejsou ptáci cestující na velké vzdálenosti.
4. Jakou roli hrají všenky v životě ptáků?
U většiny ptáků, kteří jsou zdraví a v dobré kondici, jim nijak zásadně neškodí. Zatím nebylo prokázáno, že by všenky přenášely nějaká nebezpečná onemocnění, a ptáci mají celou řadu možností, jak se všenek průběžně zbavovat. Problém nastává, když je pták nějakým způsobem oslaben, např. v důsledku onemocnění nebo špatného výživného stavu. Běžné obranné mechanismy nejsou tak účinné, jako za normálních okolností, všenky toho využijí a začnou se množit. Každá skupina všenek pak způsobuje jiné potíže – druhy živící se peřím zvyšují tepelné ztráty napadeného ptáka, druhy živící se krví a kousky kůže mohou zase vytvářet vstupní brány pro nakažlivá onemocnění. Nadměrným přemnožením všenek je pak pták dále oslabován a ve výsledku to může vést až k jeho úhynu.
5. Jak jste se dostal k výzkumu ptačích parazitů?
Šlo o setkání se skvělými lidmi v ten správný čas. Výzkum všenek je neobvyklý obor, celosvětově se na tuto skupinu specializuje jen něco kolem 40 lidí. Nevyhnutelným důsledkem je, že se všichni osobně znají, pravidelně se setkávají a je to taková jedna velká rodina. Když jsem jako student hledal, kterému oboru se podrobněji věnovat, shodou okolností jsem se na jednu takovou sešlost dostal. Ta přátelská, rodinná a zároveň inspirativní atmosféra mě uchvátila natolik, že už jsem pak o žádném jiném oboru nijak příliš vážně nepřemýšlel. Nutno ovšem také dodat, že naprosto zásadní roli v tom hrál i můj tehdejší školitel doc. Oldřich Sychra, jeho podpora a trpělivost byla v těžkých chvílích klíčová.
6. Jaké vlastnosti má ideální student života všenek?
Ideálně polyhistor. Vzhledem k tomu k velikosti tohoto oboru není nepravděpodobné, že když se do něčeho pustí, bude to dělat jako jediný člověk na světě. Je tedy zapotřebí jistá dávka samostatnosti, nelze čekat zapadnutí do velkého výzkumného týmu, zde opravdu co člověk neudělá sám, to nemusí být uděláno nikdy. Kdybych měl vybrat znalosti z nějakého konkrétního blízkého oboru, pokud se věnujete všenkám ptáků, velmi se hodí znalosti ornitologie.
Roman Figura
|
|
|
|
|
|
|
Publikováno:
Středa 26.08.2020 16:50
Akce dokumentů