E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Kdo druhému nemoc nosí, sám jinou chřadne aneb gregariny jako hyperparazité

Flebotomové (Diptera), stejně jako jim příbuzní komáři, jsou významní přenašeči mnohých tropických onemocnění. Z nich pro nás největší hrozbu představuje leishmanióza způsobovaná parazitickými prvoky rodu Leishmania (Euglenozoa), která má na svědomí kolem 60 000 úmrtí každý rok. Pro účinný boj s leishmaniózou je zcela zásadní pochopit, jakým způsobem paraziti interagují se svým přenašečem, flebotomem, a tak není divu, že se výzkumu této smrtonosné dvojice věnují týmy po celém světě, včetně parazitologů z naší fakulty.

Vědci se ale při studiu přenosu leishmanií potýkají se závažným problémem. Parazit totiž často neobývá tělo hmyzu sám, ale musí jej sdílet s dalšími mikroorganismy. Mezi ně patří i gregariny (Apicomplexa, česky hromadinky), které se vyskytují pouze u bezobratlých živočichů a lidem tedy přímo neškodí. Pro vědce zabývající se flebotomy a leishmaniemi mohou však znamenat mnohé problémy například proto, že gregarinami nakažení flebotomové předčasně umírají.

Gregariny
Gregariny rodu Psychodiella uvolněné z těla flebotoma při pitvě. (foto Lucie Lantová)
Gregariny flebotomů jsou vysoce hostitelsky specifické, skoro každý druh flebotoma má „svoji“ gregarinu. Parazitologové z týmu profesora Volfa a docenta Votýpky v uplynulém roce popsali dva nové druhy gregarin. Na základě molekulárních dat i rozdílů v životním cyklu pak „povýšili“ gregariny flebotomů do samostatného rodu Psychodiella.

Nyní si parazitologové posvítili na záhadu, jak a zda vůbec gregariny flebotomy ovlivňují. Z výsledků je zřejmé, že gregariny rodu Psychodiella jsou skutečnými parazity – hyperparazity flebotomů, kteří svým hostitelům ubližují. Nákaza gregarinami však kupodivu neškodí všem vývojovým stádiím flebotoma. Mortalita je zvýšena u larev, kukel, samců a těch samic, které nesály krev. Zajímavé je, že samice, které krev sály, gregarinou ovlivněny nebyly a nakladly vejce. To je pro druh Psychodiella sergenti výhodné, protože se sexuálně množí pouze v nasátých samicích a jeho cysty se přenášejí na další generaci flebotomů přichycené k povrchu vajec. Proto fakt, že gregariny nezvyšují mortalitu nasátých samic, jim napomáhá v dalším přenosu.

Již v minulosti byla mnohokrát diskutována i možnost využití gregarin v biologickém boji proti flebotomům a komárům, avšak nejen čeští vědci se přiklání k názoru, že negativní vliv na flebotomy v případě rodu Psychodiella není dostatečně velký, aby mohl být využit i prakticky v přírodních podmínkách. Nicméně, bojovníci s leishmaniózou po celém světě mají nyní, díky českým vědcům, v rukou cenné informace, které jim umožní lépe plánovat experimenty a v konečném důsledku snad i efektivněji potírat tuto zhoubnou nemoc.


Effects of Psychodiella sergenti (Apicomplexa, Eugregarinorida) on Its Natural Host Phlebotomus sergenti (Diptera, Psychodidae). Lucie Lantova, Milena Svobodova, and Petr Volf. Journal of Medical Entomology 2011 48 (5), 985-990

 

O jiných aspektech výzkumu přenosu leishmaniózy si můžete přečíst zde: http://www.natur.cuni.cz/faculty/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/sliny-leishmanie-a-imunita

 

Lukáš Novák

Akce dokumentů