E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Kategorizováním na pomoc v boji proti invazivním rostlinám

Ze všech nepůvodních organismů v Evropě jsou druhově nejvíce zastoupenou taxonomickou skupinou rostliny. Mohou mít negativní dopad jak na původní evropskou flóru, tak na člověka. Pro účinné zvládání biologických invazí je důležité kategorizovat invazivní druhy rostlin podle jejich dopadu na prostředí. Právě to se rozhodli provést Zuzana Rumlerová a Petr Pyšek z Katedry ekologie a ve spolupráci s kolegy z dalších pracovišť zjišťovali environmentální a socioekonomický dopad 128 invazivních druhů rostlin v Evropě.

Nepůvodních druhů rostlin, zvířat a hub je v Evropě okolo 12 000. Rostliny jsou v této skupině zastoupeny asi 4140 druhy a u více jak poloviny z nich je prokázáno ovlivňování okolního prostředí. Množství zavlečených druhů rostlin v Evropě stále roste a dá se předpokládat, že to tak bude pokračovat i v budoucnosti. Je proto potřeba co nejdříve vylepšit účinnost boje proti jejich invazi a kategorizace rostlin by mohla být účinným nástrojem při určování priorit a snižování škod.

Bolševník obrovský. Zdroj a autor: Wikimedia commons, GerardM

K hodnocení bylo vybráno 128 nepůvodních druhů rostlin, u kterých vědci na základě údajů z literatury určovali jejich dopad na prostředí a společnost. Celkem se udělovaly body ve 12 kategoriích, 6 hodnotilo environmentální a 6 socioekonomický dopad. Vliv na životní prostředí se mohl projevit například soupeřením s původními druhy rostlin, ovlivňováním dostupnosti potravy zvířatům nebo přenosem parazitů a nemocí, socioekonomický dopad mohl být například na zemědělskou a zvířecí produkci nebo na lidské zdraví.

Výsledky ukázaly, že 79 % zkoumaných druhů mělo dopad na životní prostředí, a to zejména v kategorii konkurování původním druhům rostlin. Socioekonomický dopad byl zjištěn u 75 % druhů, ze kterých většina ovlivňovala hlavně lidské zdraví. Mezi nejškodlivější evropské druhy patří například vodní mor kanadský (Elodea canadensis), se kterým se u nás můžeme setkat ve stojatých až mírně tekoucích vodách, obrovský bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), který můžeme vidět téměř kdekoliv, nebo na první pohled pěkně vypadající libora měňivá (Lantana camara).

Libora měnivá. Zdroj a autor: Wikimedia commons, Franz Xaver

Jednoleté rostliny měly menší vliv na své okolí než druhy vytrvalé a úplně největší dopad byl zaznamenán u vodních rostlin. Vodní ekosystémy jsou velmi citlivé na změnu podmínek, i pouhé zastínění hladiny může mít vážný dopad na ostatní vodní organismy. Lidé zase mohou pocítit ekonomické ztráty způsobené přemnožením rostlin v přehradách a vodních nádržích.

Kategorizování rostlin a upozorňování na škodlivé druhy je velmi důležité. Vždyť mezi nejvíce škodícími rostlinami v evropských chráněných územích je uvedeno pouze 6 z 24 druhů, u kterých byl zjištěn největší vliv na životní prostředí. Informace z takto vytvořených databází mohou být použity jako účinný nástroj při identifikaci škodlivých druhů, zhodnocení jejich potenciálního dopadu v daném prostředí a rozhodování o dalších krocích v boji proti biologickým invazím rostlin.

Rumlerová Z, Vila M, Pergl J, Nentwig W, Pyšek P. 2016. Scoring environmental and socioeconomic impacts of alien plants invasive in Europe. Biol Invasions 18:3697–3711.

Gabriela SUCHANOVÁ

Publikováno: Středa 15.03.2017 22:30

Akce dokumentů