E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Jen zelená to může být

I když je město mnohdy vnímáno jako „betonová džungle“, neodmyslitelně k němu patří také zeleň. V současné době klimatických změn přitom její význam neustále roste. Zelené plochy uvnitř města mají pozitivní dopad nejen na zdraví obyvatel a celý ekosystém, ale i na ekonomiku. Jana Šiftová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se ze širšího úhlu pohledu podívala na méně probádané a někdy možná i neprávem opomíjené domácí zahrady.

Mezi městskou zeleň můžeme kromě veřejných parků a sportovišť řadit také soukromé zahrady. Ty přinášejí užitek nejen svým majitelům, ale slouží i pro širší veřejnost ať už z estetického, psychologického či zdravotního hlediska.

Jelikož se jedná o zásadní městský element, sociální geografka Jana Šiftová se spolu se studenty vydala do terénu a pomocí dotazníkového šetření na celkem 464 domácích zahradách v různých typech sídel v České republice zjistila, jak podstatnou roli zahrádky mají. Zaměřila se také například na to, jakým způsobem sami zahrádkáři vnímají péči o svou zahradu či jaké je celkové přispění zelených ploch městskému prostředí. Oblasti výzkumu byly vybrány tak, aby zahrnovaly nejtypičtější příklady městské krajiny ve své rozmanitosti, z nichž každá měla určitý charakter zástavby.

Městské zahrady mají důležité a nezastupitelné funkce nejen pro jejich majitele. Foto: Lucie Fraindová.

Je možné konstatovat, že veškeré domácí zahrady mají bezpočet benefitů. Mezi hlavní přínosy patří redukce stresu pro místní obyvatele, celkové zlepšení psychiky a propojení s přírodou, zlepšení lidského zdraví díky možnosti sportování, pěstování vlastního ovoce a zeleniny a navazování sociálních kontaktů. Není možné opomenout ani produkci kyslíku, zlepšení kvality ovzduší díky filtraci škodlivých polutantů, zmírnění klimatických extrémů a zvýšenou retenci vody v krajině či podporu opylovačů a celkové biodiverzity prostředí.

Výsledky výzkumu v první řadě ukázaly, že nejčastější aktivitou pro uživatele zahrádek byla produkce zeleniny. Tato skutečnost souhlasí s tím, že samozásobování potravinami má v Česku dlouhou tradici. Hned v závěsu bylo trávení volného času prostřednictvím pasivní relaxace. Na další příčce se umístilo pěstování květin a ovoce, což potvrdilo roli zahrad jako okrasného prvku prostředí. Následovala aktivní relaxace, která zahrnovala zejména zahradničení. Chov zvířat nebyl u zahrádek moc častým jevem, přičemž se častěji vyskytoval na venkově. Při porovnání zahrádek s ohledem na jejich lokalizaci bylo na zahrádkách v městském prostředí výraznější trávení volného času oproti jiným aktivitám. Celkově se směrem z měst k venkovu zvyšovala doba strávená staráním se o zahrádky, přičemž se pohybovala okolo 8 až 11 hodin týdně.

Obecně jsou zahrady vnímány svými majiteli zejména jako prostředek pro výše zmíněné aktivity. Již méně jsou obyvateli vnímány jako část celku neboli soubor plošek a koridorů, které mají významnou ekologickou funkci.

Závěrem však lze bezesporu konstatovat – na domácích zahradách záleží. Rozšiřování jejich plochy za účelem zvýšení udržitelnosti a ekologické stability měst je přitom nejen možné ale zejména žádoucí. Spolu s tím je však důležité i zvýšit společenské povědomí o konkrétních problémech životního prostředí a jejich vazbě na vhodně zvolené zahradnické postupy. Autorka dále zdůrazňuje nezbytnou potřebu spolupráce mezi ekology a sociálními vědci, urbanisty a hospodáři a cílené vzdělávání obyvatel, kteří o domácí zahrady pečují.

Kateřina Fraindová

Šiftová, J. (2021): Shaping the urban home garden: Socio-ecological forces in the management of private green spaces. Land Use Policy, 111, 105784. https://doi.org/10.1016/j.landusepol.2021.105784

Publikováno: Čtvrtek 17.11.2022 14:30

Akce dokumentů