Jakou strukturu má globální systém mezinárodní migrace?
Globální systém mezinárodní migrace je značně složitý, neboť směřování jednotlivých migrantů a jejich skupin je ovlivněno velkým množstvím různorodých a v čase se proměňujících faktorů a motivací. Josef Novotný a Jiří Hasman z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty vytvořili na základě sledování prostorové příbuznosti migračních skupin síťový model, který umožňuje originálním způsobem analyzovat strukturu tohoto systému.
Prostorové vzorce mezinárodní migrace bývají tradičně znázorňovány mapami ukazujícími globální rozložení příslušníků jednotlivých migračních skupin. Ty jsou nejčastěji definovány na základě země původu migrantů, kterých je v existujících datech o mezinárodní migraci pokryto více než 200. Tradiční postupy proto neumožňují nahlédnout a analyzovat globální systém mezinárodní migrace z hlediska jeho celkové struktury. O to se autoři pokusili pomocí výpočtů míry podobnosti výše zmíněných map jednotlivých migračních skupin. Tyto míry podobnosti proto autoři nazývají prostorovou příbuzností migračních skupin a využili je k vytvoření síťového grafu globálního systému mezinárodní migrace.
Pro zhotovení sítě byla použita data OSN o mezinárodních migrantech v jednotlivých zemích (celkem 233 území) za rok 2015. Jednotlivé země původu se staly uzly v síti, jejichž velikost byla určena podle počtu migrantů z dané země. Propojení a vzdálenost uzlů (národností) byla dána právě mírou prostorové příbuznosti migračních skupin.
Výsledná síť názorně ilustruje podobnosti skupin z geograficky a kulturně blízkých zemí, které v síti tvoří poměrně jasně identifikovatelné komunity. Skupiny ze shodných makroregionů světa se tak většinou shlukují v jedné části vytvořené sítě. Centrální shluk, na který jsou více či méně těsně napojeny ostatní shluky, tvoří migrační skupiny z evropských zemí. Ty mají dlouhou tradici migrace do různých částí světa, stejně jako některé další národnosti s bohatou migrační historií (Izraelci, Íránci).
Svébytnější komunity v okrajovějších částech sítě tvoří například migranti z post-sovětských států, států Guinejského zálivu a dále pak z ostrovních států Karibiku, či ostatních latinskoamerických států střední a Jižní Ameriky. Největší míru propojení mezi sebou vykazují menší národy – zejména ze zemí pevninské střední Ameriky a přilehlých ostrovních států v Karibském moři. Kromě nich zde najdeme úzké vazby mezi migranty z Kuvajtu a Spojených arabských emirátů, Ázerbájdžánu a Běloruska, Litvy a Lotyšska či Jordánska a Jemenu.
V následné analýze pak autoři exaktnějším způsobem identifikovali uvedené komunity migračních skupin se vzájemně podobným migračním chováním, které charakterizují jednotlivé migrační režimy globálního migračního systému. Spolu se souvisejícími pracemi autorů k tomuto tématu, které jsou zaměřeny na prostorové chování migrantů na detailnějších měřítkových škálách (Novotný a Hasman 2015, Hasman a Novotný 2016), pomáhá provedená analýza porozumět povaze a podmiňujícím faktorům mezinárodní migrace.
Tomáš JANÍK
Publikováno:
Čtvrtek 13.04.2017 12:05
Akce dokumentů