E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Jaké bylo původní složení lesního porostu na Šumavě a v Bavorském lese?

Pylové diagramy nám dávají informaci o tom, jak se dlouhodobě vyvíjela vegetace na určitém území. První diagram ze Šumavy a Bavorského lesa byl publikován v roce 1927 a představoval jeden z prvních kvalitativních pohledů na vývoj vegetace v této oblasti. Dnes existují kvantitativní modely rekonstrukce vegetace založené na pylových nálezech, které jsou už metodologicky pokročilé a představují základ pro konzervační ekologii a ekologii obnovy vegetace. Na Šumavě a v Bavorském lese se lesní manažeři, kteří mají za cíl obnovit původní skladbu lesa, řídí podle map přírodní potenciální vegetace, které nezahrnují dlouhodobou dynamiku skladby lesa. Právě tu se jala zkoumat skupina vědců z Katedry botaniky PřF UK, Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity a jejich kolegů z Velké Británie a Švýcarska.
Prášilské jezero, foto: Petr Znachor

Vědci se zaměřili na dynamiku druhové skladby lesa ve vysokých (nad 900 m) a středních polohách (700 - 900 m) během holocénu, tzn. asi posledních deseti tisíc let. K rekonstrukci minulé vegetace využili model, který zahrnuje proměnné jako míru produkce pylu jednotlivými typy rostlin, kapacitu šíření pylu a faktory, které jeho šíření ovlivňují - velikost a typ sedimentační nádrže. Kromě toho použili i data o pylovém spadu. Nově analyzovaná pylová data pocházela z Prášilského jezera a Rachelsee, doplněná o data z již dříve zkoumaných rašelinišť a jezer.

Výsledky studie ukázaly, že v dané lokalitě ve středních polohách, kde byla dosud předpokládána převaha buku a jedle, dominoval smrk, a to po celý holocén. Buk a jedle byly zastoupeny nejhojněji asi před 2000 lety a to společnými 37 %, zatímco smrk byl zastoupen ze 40 %. V současnosti tamní management cílí na bukový les se smrkem jako druhotnou dřevinou. Autoři navrhují, že by v lesním porostu středních poloh měl být smrk zastoupen ze 45 %. Zároveň zdůrazňují možný vliv klimatické změny, která by mohla způsobit budoucí zmenšení areálu výskytu smrku, a proto by se měly již teď podstoupit kroky k jeho ochraně.

Rachelsee, foto:  Petr Znachor

Doufejme, že paleoekologický výzkum nebude nadále konzervačními ekology přehlížen jako dosud, ale bude zohledňován v managementu významných přírodních lokalit jako je i Šumava a Bavorský les.

Carter VA, Chiverrell RC, Clear JL, Kuosmanen N, Moravcová A, Svoboda M, Svobodová-Svitavská H, van Leeuwen JFN, van der Knaap WO and Kuneš P (2018) Quantitative Palynology Informing Conservation Ecology in the Bohemian/Bavarian Forests of Central Europe. Front. Plant Sci. 8:2268. doi: 10.3389/fpls.2017.02268

Radka Zelená

Publikováno: Čtvrtek 19.07.2018 13:15

Akce dokumentů