E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Jak vyzrát na bakterie? Zkuste diamanty!

Díky spolupráci vědců z Přírodovědecké fakulty UK a Fyzikálního ústavu AV ČR se dozvídáme, že k inhibici růstu bakterií lze využít překvapivě také diamanty. Ovšem pozor - pouze v jejich nano podobě!

Nanotechnologie zažívají v současné době velký rozmach a jednou z možností využití nanočástic v praxi je například aplikace nanovrstev na povrchy předmětů, textilií nebo budov za účelem jejich ochrany nebo impregnace. V biomedicínských oblastech jsou pak analogicky hojně zkoumány nanovrstvy zabraňující kolonizaci povrchů patogenními mikroorganismy. Ty mohou být tvořené z atomů zlata, stříbra, mědi nebo oxidu titaničitého, objevují se však i další vhodné struktury. Jednou z nich jsou diamantové nanočástice, které vykazují značnou chemickou i mechanickou stabilitu a pro svou dobrou biologickou snášenlivost nabízejí využití v biologii nebo v medicíně. Byly rovněž popsány jejich antibakteriální vlastnosti, které však doposud nebyly řádně prozkoumány.

Krystalová struktura diamantu
Diamant je kubická krystalická forma uhlíku. <br /> Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Carbon_lattice_diamond.png
Nová studie, na které se podíleli také vědci z laboratoře doc. Ivo Konopáska z PřF UK ve spolupráci s Ing. Alexanderem Kromkou z FZÚ AVČR, si klade za cíl prověřit antibakteriální vlastnosti diamantových nanočástic na klasickém mikrobiálním modelu - gramnegativní bakterii Escherichia coli. K vzorkům tekuté kultury E. coli byly přidány diamantové nanočástice o průměrné velikosti 5 nm v koncentraci od 5 do 60 μg/ml a poté byly bakterie vysety na agarové plotny. Po spočítání narostlých kolonií bylo zřejmé, že v přítomnosti diamantových nanočástic je růst bakterií inhibován. Autoři článku uvádějí, že kompletní inhibice růstu bakterií nastala při množství cca 40 ng nanočástic na jednu bakteriální buňku. Výsledná závislost inhibice bakteriálního růstu není lineární; tento fakt přičítají autoři možnému shlukování nanočástic ve vodném roztoku.

Ačkoliv antibakteriální efekt diamantových nanočástic pravděpodobně nefunguje univerzálně (jiné studie ukázaly, že např. buňky zlatého stafylokoka se zdají být po kontaktu s nanodiamanty zcela nepoškozené), podrobnější výzkum diamantových nanovrstev v budoucnosti jistě poodhalí jejich další zajímavé vlastnosti a umožní jejich využití v biologii a medicíně.

Beranová, J., Seydlová, G., Kozak, H., Potocký, Š., Konopásek, I. and Kromka, A. (2012), Antibacterial behavior of diamond nanoparticles against Escherichia coli. Phys. Status Solidi B, 249: 2581–2584. doi: 10.1002/pssb.201200079

Blanka Zámostná

Akce dokumentů