E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Jak se líbí ptákům v českých lesích?

Člověk přetváří lesy již odnepaměti. Těží dřevo a vysazuje nové stromy. Jaký to vše má ale dopad na ptačí populace v České republice? Dochází k jejich poklesu, nebo se s tím ptáci zatím dokážou vyrovnat? Studiem ptačích populací v průběhu let 1982-2019 se proto zabýval tým odborníků včele s prof. Mgr. Jiřím Reifem, PhD., z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Přesněji se studie zaměřila na více než 50 druhů běžných lesních ptáků, u kterých vědci pracovali s daty z českého monitoringu jejich hnízdících populací. Pro výzkum definovali několik ptačích skupin podle stanovištních vazeb jednotlivých druhů s ohledem na velikost porostů, vegetační patra a druhové složení dřevin. Poté pro každý druh vypočítali každoroční indexy populačních změn, ty zprůměrovali po jednotlivých skupinách a studie byla na světě.

Výsledky hovoří jasně – indexy téměř všech lesních ptáků vykazovaly v průběhu monitorovaného období významný nárůst. Rostoucí trendy pak byly markantní zejména u stanovištních generalistů (tedy druhů s největší schopností přizpůsobit se).  

Skupiny specializovanějších druhů vykazovaly variabilnější populační trajektorie: u ptáků keřového patra klesaly, zatímco pro ptáky vázané na řídký les nebo listnaté stromy narůstaly. Jiné skupiny měly populace stabilní, jako třeba ty vázané na jehličnany. Kromě toho se zdá, že i pro druhy hnízdící v dutinách kmenů se v průběhu času vhodnost lesních biotopů zvyšuje.

Graf nárůstu objemu dřeva v lesích v posledních letech
Zdroj: studie

A jaké specifické hospodaření v lesích má na ptáky takový vliv? Tuto otázku se výzkumníci také pokusili zodpovědět. Je patrné, že tyto výsledky odpovídají stárnutí lesů a zvětšování objemu dřeva v nich. Tyto změny v lesním prostředí jsou pravděpodobně důsledkem změny účelu lesního hospodaření. Z těžby ještě mladého palivového dřeva se přešlo na těžbu zralého, staršího dřeva. K této změně docházelo v průběhu 20. století, a protože se lesní porosty vyvíjejí jen zvolna, její důsledky se projevují právě teď. Lesy těžené pro dřevo dnes obsahují především vysoké stromy s velkými kmeny, které poskytují omezený prostor pro keřovou vegetaci. Naproti tomu porosty původně těžené pro palivo byly bohaté na keřové patro. To vše odráží stav ptačích populací vázaných na jejich preferovaná prostředí.

Nárůst počtu druhů vázaných na listnaté dřeviny lze vysvětlit nahrazením jehličnatých porostů v určitých částech republiky listnatými, což navíc znamená návrat směrem k původnějším, přirozeným podmínkám. V současné době pozorované stárnutí lesa je prospěšné zejména pro ptáky, jako je drozd brávník (Turdus viscivorus) nebo holub doupňák (Columba oenas), u nichž by mělo dojít k největšímu nárůstu populace. O vlivu stárnutí lesa vypovídají také druhy keřového patra, jehož v současné době ubývá. Tomu podléhá například pěnice slavíková (Sylvia borin), jejíž populace vykazují klesající trend.

Pěnice slavíková
zdroj: Wikipedie

Výsledek studie naznačuje, že běžným ptačím druhům současný stav lesů v ČR prospívá. Měli bychom však být opatrní v tom, abychom tento závěr nepovažovali za příliš optimistický. Data zahrnutá ve výzkumu jsou zaměřená především na generalisty, již jsou známi svou ekologickou flexibilitou a studie vynechává např. druhy ohrožené, na jejichž sledování je doporučeno provést další výzkum. K rozšiřování generalistů také může přispět i zvyšující se urbanizace či další faktory mimo lesní prostředí. Příkladem jsou druhy hnízdící v dřevinných porostech městských oblastí, jako je špaček obecný (Sturnus vulgaris), jehož populace také narostla. Navíc tato práce dokazuje, že monitoring ptáků poskytuje velmi důležitá data. V tomto případě posloužila jako ukazatel vhodnosti hospodaření s lesy a v budoucnu mohou přinést další obohacující výsledky.

Jiří Reif, Alena Jechumtál Skálová, Zdeněk Vermouzek, and Petr Voříšek. "Long-term trends in forest bird populations reflect management changes in Central European forests" Ecological indicators 141, (2022): 109137.

Tereza Žirovnická

Publikováno: Pondělí 14.11.2022 15:00

Akce dokumentů