E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Jak probíhá zárodečný vývoj varana?

Studie Martiny Gregorovičové z katedry zoologie PřF UK a jejích kolegů z této katedry a dalších institucí popisuje fáze běžného vývoje varana mangrovového (Varanus indicus). Vše nasvědčuje tomu, že relativně dlouhá doba inkubace vajíčka i dynamika fází, kterými embryo prochází, mají souvislost s aktivní predací dospělého jedince.

Varanus indicus
Embryo varana mangrovového (Varanus indicus). Foto Martina Gregorovičová.
Evoluční změny vnějších znaků a charakteristik životních funkcí organismů jsou umožňovány modifikacemi ve fázi vývoje. Abychom mohli správně srovnávat evoluci tělesné stavby a určit původ novinek nějaké skupiny, musíme plně rozumět vývojové biologii velkého počtu živočichů, kteří tam patří. Co se týče obratlovců, embryonální vývoj nebyl dosud popsán například u většiny plazů. A to ani u velkých skupin, jako jsou Lepidosauria, která s téměř 8000 druhy představuje nejpočetnější zástupce nelétavých čtvernohých obratlovců (tetrapodů).

Nadřád Lepidosauria rozdělujeme na šupinaté plazy a haterie. U šupinatých plazů (Squamata) byly vývojové fáze sousledně popsány jen u několika málo druhů. Záznam těchto informací se provádí pomocí takzvaných vývojových tabulek, které vyjadřují specifickou vývojovou dynamiku daného organismu a mohou být přímo použity pro srovnávací studie.

Čeleď varanovití (Varanidae) obsahuje 73 druhů patřících do jednoho rodu (dělícího se ovšem na několik podrodů), které jsou rozšířeny v Austrálii, jihovýchodní Asii a Africe. Jejich tělesná stavba je konzervativní, tedy obdobná pro většinu zástupců. Varani mají přídatný čichový orgán (tzv. vomeronasální orgán), který s pomocí dlouhého a vysoce specializovaného jazyka slouží k vyhledávání kořisti. Charakteristické jsou pro ně například také velké zuby a drápy a další typické znaky na lebce či kostře, velké a výkonné srdce, účinný metabolismus a vysoce vyvinuté svalstvo. Většina z nich je hbitými predátory se silnýma nohama, dlouhým krkem a ocasem. Dobře běhají, šplhají a plavou. Délka těla a váha se pohybují od 0,2 m a 8 g u nejmenších druhů až po 3 m a více než 70 kg u varana komodského. U žádného varana nebyl dosud embryonální vývoj popsán.

Martina Gregorovičová zkoumala embrya středně velkého varana mangrovového (cca 60 cm) z chovů pražské zoologické zahrady. Oplozená vajíčka byla inkubována obdobně jako by tomu bylo v přirozených podmínkách. V různých intervalech byly zárodky usmrceny a bylo zjištěno, jaké struktury jsou již v daném dni (počítáno od snůšky) viditelné a v jakém jsou právě stupni vývoje.

Inkubační perioda byla relativně dlouhá (180-200 dní při 28°C), bez jakékoliv pauzy či zpomalení růstu. To je nápadné i v porovnání s dalšími velkými „plazími“ predátory (např. krokodýl) nebo dokonce i s želvami. Vývoj byl relativně pomalý během prvních padesáti dnů. Po jejich uplynutí následovalo nápadné zrychlení, které skončilo kolem stého dne. V této době již byly založeny všechny základní prvky typické pro tělo dospělce (prodloužená nosní oblast s vomeronasálním orgánem, oči, drápy, velké srdce a robustní tělo a končetiny). Ve druhé polovině zárodečného vývoje varana pak probíhalo zdokonalování struktur podporujících adaptaci pro aktivní predaci – zvětšování těla, prodlužování rostra (přední části hlavy), zvětšování zubů a drápů, rohovatění drápů a šupin. To pravděpodobně souvisí i s dlouhou dobou vývoje, jejímž účelem je zřejmě to, aby vylíhlé mládě bylo dostatečně velké, silné a ihned schopné aktivní predace.

Jak již bylo naznačeno v úvodu, informace o vývoji varanů může objasnit vznik typických struktur nejen u nich samotných, ale také u dalších skupin, například u nadřazeného taxonu Toxicofera, případně osvětlit i jejich výraznou evoluční úspěšnost.

 

 

Gregorovičová, M, Zahradníček, O, Tucker, AS, Velenský, P, Horáček, I, 2012. Embryonic development of the monitor lizard, Varanus indicus. Amphibia-Reptilia, 33:451-468.

 

Darina Koubínová

Akce dokumentů