Jak ozon škodí rostlinám v Jizerských horách
Pokud se někdo z Vás, mí vážení čtenáři, někdy zabýval ozonem, dozajista už ví, že je ozon v něčem prospěšný, ale může i škodit. Ozon člověku (a snad všemu živému) nezávadný se nachází ve stratosféře, tedy ve svrchní vrstvě atmosféry (10 – 50 km nad zemí) a tam zachycuje škodlivé UV-B záření. Stejný ozon se ale tvoří také v troposféře, těsně nad Zemí (do výšky 9 – 18 km), kde ovlivňuje nejen zdraví lidí a zvířat, ale také životaschopnost rostlin. A právě na to si posvítila skupina vědců z Univerzity Karlovy. Jejich cílem byly tentokrát Jizerské hory.
Sběr dat probíhal v letech 2006 a 2007 na 13 stanovištích v Jizerských horách na sedmi druzích původních rostlin a zkoumala se koncentrace ozonu a viditelné příznaky poškození ozonem.
Dva ze sedmi sledovaných druhů – buk lesní a ostružiník maliník - vykazovaly hledané znaky. Nejčastějšími viditelnými symptomy jsou tečky na listech nebo zabarvení listů, což byl i případ v Jizerských horách. Vědci na listech buku lesního pozorovali monotónní hnědé zabarvení a červenání u ostružiníku. Všechny studované projevy byly ovšem zatím dosti vzácné.
Dopady ozonového znečištění na ekosystémy mohou být nedozírné. I když se koncentrace ozonu velmi liší jak v čase, tak i v různých nadmořských výškách a v prostoru, vykazují Jizerské hory pravidelně jedny z nejvyšších hodnot koncentrace ozonu v Česku. Velká byla tedy radost vědců, když zjistili, že rostlinstvo Jizerských hor, soudě podle rozsahu viditelného poškození, není ohroženo tak vážně, jak by se dalo očekávat vzhledem k výšce měřených koncentrací. Zrakem rozpoznatelné defekty na rostlinách jsou však pouhou špičkou ozonového ledovce, zůstává tak mnoho nezodpovězených otázek, které jsou předmětem další studie.
Kristýna Cholevová
Akce dokumentů