Jak nás ovlivňuje okolí?

Autoři na základě dotazníku, který vyplňovali žáci posledních ročníků základní školy v Praze, zjišťovali, jakou souvislost mají vlivy prostředí a užívání návykových látek – alkoholu, tabáku a marihuany. Výzkum patologických jevů ve společnosti spojených s prostředím se často soustředí do lokalit, ve kterých jejich obyvatelstvo vykazuje nízký socioekonomický status, je přítomná vysoká kriminalita. Tyto oblasti bývají hustě zalidněné, často se jedná o zanedbaná místa, na veřejnosti se zde užívají a prodávají drogy, případně pije alkohol. Lidé obývající tyto oblasti jsou izolovaní a více náchylní k rizikovému chování.

V realitě současné střední Evropy, která byla díky vlivu komunismu částečně společensky znivelizovaná, se tak mnoho podobně vyloučených lokalit netvoří. V Praze, která byla v ohnisku šetření, tak na sídlištích panelových domů vedle sebe žijí lidé různého společenského zařazení, stejně tak ve vesnicích blízko metropole, ve kterých vyrostla nová zástavba.

Tento kontext vedl tým vědců k tomu, aby se zabývali vztahem kvality prostředí domova a školy na rizikové chování. Jednotlivá prostředí, ve kterých dotazovaní mladiství žijí, nebo chodí do školy, byla rozlišena podle druhu zástavby: od staré zástavby vnitřního města, přes sídliště panelových domů po rodinné domy v suburbanizované oblasti okolo Prahy. Od respondentů bylo zjišťováno, jak vnímají svoje okolí a jaký vztah mají k užívání výše zmíněných návykových látek. Podle místa bydliště žije nejvíce opíjejících se studentů na sídlištích a v řadových a rodinných domech. Kuřáci z řad teenagerů žijí nejčastěji ve staré zástavbě města a uživatelé marihuany v rodinných domech. Zatímco pravidelné opíjení a kouření se pohybuje v rozmezí 10 – 20 % ve výběru žáků, marihuanu vyzkoušelo v průběhu uplynulého roku před výzkumem 27 % 14 a 15 letých respondentů. Nejvíce „čistí“ teenageři žijí v dvojdomkách a v nové zástavbě, nejhůře dopadli ti, kteří žijí v rodinných domech starší zástavby.

Žáci hodnotili vnitřní i vnější prostředí své školy a domova. Ve vnímání vnějšího prostředí v okolí bydliště nejhůře dopadla sídliště panelových domů, nejlépe dvojdomky a rodinné domy v suburbanizované zóně. Okolí škol bylo nejlepší v řadové zástavbě a špatně hodnocené v nové i staré zástavbě ve městě a v blízkosti dvojdomků - kvůli deficitu sportovních prvků. V hodnocení vnitřních prostor domovů a škol si špatně vedou ty lokalizované na sídlištích a školy ve staré zástavbě. Navzdory rekonstrukcí škol na sídlištích, se v těchto budovách žáci stejně necítí dobře. V prostředí sídlišť se také nejčastěji zmiňovala drogová problematika a násilí.

Školy na sídlištích jsou i po revitalizaci žáky vnímány negativně. Foto autoři článku.

Největší negativní vliv na užívání látek má vnitřní prostředí škol a zejména jejich okolí. Autoři proto mapovali místa v okruhu zhruba 250 m okolo sledované školy. Tato místa jako restaurace, herny, drobné samoobsluhy, špinavá zákoutí, často souvisí s vyšší mírou užívání návykových látek teenagery. Nejvyšší koncentraci takových míst najdeme v blízkosti škol, které jsou situované ve staré zástavbě města. Zde se tedy nejvíce koncentrují příležitosti k rizikovému chování a vzhledem k vysoké hustotě zalidnění a pohybu obyvatelstva je tu také nižší sociální kontrola.

Obecně lépe hodnocená byla novější zástavba, to vede k zamyšlení nad důležitostí revitalizací některých zanedbaných veřejných prostor a škol ve starší zástavbě. Vnitřní prostředí škol je hodnoceno mnohem hůř než prostředí domova. Výsledkem tak je, že stará zástavba a sídliště jsou v očích žáků nejnebezpečnějšími prostory ve vztahu k užívání návykových látek.

SPILKOVÁ, J., DZÚROVÁ, D., PITOŇÁK, M. (2014): Perception of neighborhood environment and health risk behaviors in Prague’s teenagers: a pilot study in a post-communist city. International Journal of health Geographics. 13;41.

Tomáš JANÍK