Jak měřit déšť a povodně?
Vznik povodní ovlivňuje mnoho faktorů, zdaleka nejde jen o příčinné srážky, které bezprostředně katastrofě předcházejí. Tento důvod vedl výzkumný tým k tvorbě indexů zahrnujících další důležité aspekty. Vědci hodnotili například nejen nejvyšší srážky, ale i výjimečnost výskytu vysokých srážek, zohledněno bylo i trvání události nebo rozloha zasaženého území. Druhý index byl zaměřen na tzv. sezonalitu – změny v čase v průběhu roku a třetí se soustředil na popis povodní. Indexy jsou koncipovány tak, aby je bylo možné použít na územích s rozdílnými klimatickými podmínkami. Byly použity v rámci České republiky, ze které byla získána hydrometeorologická data za léta 1961 až 2010.
Na území Čech více srážek spadne v průběhu léta, nicméně očima indexu se extrémní srážky objevují v průběhu celého roku, liší se totiž zásadně od srážek, které normálně v dané době padají. Podobně je tomu s výskytem povodní. Toto srovnání indexů popisující extremitu srážek a povodní potvrdilo význačnou roli příčinných srážek, ale i dalších faktorů pro vznik povodně. Ve sledovaném období se objevovalo málo extrémů zpočátku (1961-1976), toto klidné období bylo vystřídáno dekádou s četnějšími extrémy (1977 – 1986), aby poté bylo dalších deset let znovu klidných. Klidná by byla i celá devadesátá léta nebýt července 1997 a velkých povodní na Moravě. Extrémních je i posledních 5 let studie (2005-2010), a to zejména roky 2006, 2010. Tento trend pokračuje, zjevné je to například v podobě povodní v roce 2013. Rozložení extrémů během roku je značně nevyrovnané. Více jich zaznamenáváme v průběhu teplejšího půlroka, zhruba od května do prosince, vrcholem jsou pak prázdninové měsíce červenec a srpen.
I když je jasné, že extrémní srážky bývají následovány extrémními povodněmi, indexy vytvořené v tomto výzkumu pomáhají citlivěji zohlednit a porovnat další faktory. S jejich pomocí lze sledovat časové rozložení těchto událostí a hodnotit nejen nejvyšší úhrny srážek, ale stejně tak i jejich trvání, nebo plošné rozložení. Nejde tedy jen o příčinné srážky zmíněné v úvodu, ale i o nasycenost povodí vodou před povodní. Vědci dále budou své úsilí směřovat na zjištění vztahů a závislostí srážek a odtoku na atmosférické cirkulaci.
Tomáš JANÍK
Akce dokumentů