E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Jak měřit déšť a povodně?

S extrémními projevy počasí se potýkáme čím dál častěji. Tým meteorologů z vědeckých institucí včetně Miloslava Müllera a Blanky Gvoždíkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zabývali sestavením a vyzkoušením indexů, které by dokázaly vystihnout vztah mezi srážkami a následnými povodněmi.

Vznik povodní ovlivňuje mnoho faktorů, zdaleka nejde jen o příčinné srážky, které bezprostředně katastrofě předcházejí. Tento důvod vedl výzkumný tým k tvorbě indexů zahrnujících další důležité aspekty. Vědci hodnotili například nejen nejvyšší srážky, ale i výjimečnost výskytu vysokých srážek, zohledněno bylo i trvání události nebo rozloha zasaženého území. Druhý index byl zaměřen na tzv. sezonalitu – změny v čase v průběhu roku a třetí se soustředil na popis povodní. Indexy jsou koncipovány tak, aby je bylo možné použít na územích s rozdílnými klimatickými podmínkami. Byly použity v rámci České republiky, ze které byla získána hydrometeorologická data za léta 1961 až 2010.

Graf zobrazuje výskyt zkoumaných extrémních jevů. Římská čísla představují jednotlivé měsíce, je tedy patrný vyšší výskyt sledovaných událostí během letních měsíců. Zdroj: článek, Müller et al. (2015).

Na území Čech více srážek spadne v průběhu léta, nicméně očima indexu se extrémní srážky objevují v průběhu celého roku, liší se totiž zásadně od srážek, které normálně v dané době padají. Podobně je tomu s výskytem povodní. Toto srovnání indexů popisující extremitu srážek a povodní potvrdilo význačnou roli příčinných srážek, ale i dalších faktorů pro vznik povodně. Ve sledovaném období se objevovalo málo extrémů zpočátku (1961-1976), toto klidné období bylo vystřídáno dekádou s četnějšími extrémy (1977 – 1986), aby poté bylo dalších deset let znovu klidných. Klidná by byla i celá devadesátá léta nebýt července 1997 a velkých povodní na Moravě. Extrémních je i posledních 5 let studie (2005-2010), a to zejména roky 2006, 2010. Tento trend pokračuje, zjevné je to například v podobě povodní v roce 2013. Rozložení extrémů během roku je značně nevyrovnané. Více jich zaznamenáváme v průběhu teplejšího půlroka, zhruba od května do prosince, vrcholem jsou pak prázdninové měsíce červenec a srpen.

I když je jasné, že extrémní srážky bývají následovány extrémními povodněmi, indexy vytvořené v tomto výzkumu pomáhají citlivěji zohlednit a porovnat další faktory. S jejich pomocí lze sledovat časové rozložení těchto událostí a hodnotit nejen nejvyšší úhrny srážek, ale stejně tak i jejich trvání, nebo plošné rozložení. Nejde tedy jen o příčinné srážky zmíněné v úvodu, ale i o nasycenost povodí vodou před povodní. Vědci dále budou své úsilí směřovat na zjištění vztahů a závislostí srážek a odtoku na atmosférické cirkulaci.

Müller, M., Kašpar, M., Valeriánová, A., Crhová, L., Holtanová, E., and Gvoždíková, B. (2015): Novel indices for the comparison of precipitation extremes and floods: an example from the Czech territory, Hydrol. Earth Syst. Sci., 19, 4641-4652, doi:10.5194/hess-19-4641-2015.

Tomáš JANÍK

Publikováno: Pondělí 29.02.2016 13:05

Akce dokumentů