Jak jsou na tom v užívání drog a alkoholu čeští teenageři ve srovnání s Evropou?
Tématem vnímání rizik kouření cigaret, užívání drog a konzumace alkoholu ve srovnání s rizikovým chováním samotným se věnovali Dagmar Dzúrová a Jana Spilková z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty a Martin Vraný z Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty UK v Praze. Čeští teenageři se v této studii neumístili zrovna nejlépe, v opatrnosti vůči rizikům a i provozování rizikového chování dosáhli na „první příčky“ v negativním směru.
Vědci ve svém výzkumu využili data z European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs (ESPAD) z roku 2007 za 23 evropských států. Respondenti byli ve věku 16 let a celkem byly zařazeny do výzkumu odpovědi 71 287 z nich. K analýze dat byla použita metoda binární logistické regrese a pro lepší interpretaci dat metoda sociomapování. Jedná se o metodu, kdy jsou hodnoty za jednotlivé státy graficky znázorněny a je možné jejich porovnání. Nejvyšší hodnoty jsou znázorněny červenou barvou, nejnižší modrou.
Jak jsou na tom čeští studenti v případě vnímání rizika alkoholu a drog? Čeští respondenti vykazovali například nejnižší vnímání nebezpečnosti marihuany ze všech zúčastněných států, „pouze“ 20,7 % z nich uvedlo příležitostné kouření marihuany za velký risk (evropský průměr je 46,8 %). Podobně se Češi umístili na předních příčkách i v případě vnímání nebezpečnosti pití alkoholu, za nebezpečné považovalo pít jeden nebo dva alkoholické nápoje téměř každý den pouze 15,0 % Čechů (průměr Evropy 28,3 %). V případě kouření je umístění obdobné, nebezpečí kouření jednoho a více balíčků denně vnímalo jako nebezpečné 54,0 % českých mladistvých (zatímco průměr Evropy je 63,3 %).
A jaké je zastoupení rizikového chování mezi českými studenty? V případě samotného rizikového chování jsou Češi „výjimeční“ vysokým podílem studentů, kteří užívali marihuanu více než šestkrát v období posledních 12 měsíců. Jedná se o 14,9 % a je to největší podíl ze všech evropských států a trojnásobek evropského průměru. Vysoký je i podíl teenagerů konzumujících pět a více alkoholických nápojů při jedné příležitosti, a sice 51,5 % (evropský průměr je 42,8 %). V případě kouření více než jedné cigarety denně uvádí tento návyk 25,2 % respondentů (průměr Evropy je 20,0 %).
Mezi výsledky výzkumu se ukázalo například to, že studenti, kteří nepovažují kouření za rizikové, mají větší šanci je provozovat, podobně je to i u konzumace alkoholu. V případě marihuany je sedmkrát větší šance ji užívat u těch, již si neuvědomují její riziko, než u těch, kdo jsou si ho vědomi. Česká republika byla také jedinou zemí, která měla v případě všech třech rizikových chování téměř 1,5krát větší šanci ho provozovat než referenční Belgie (u kouření dokonce 1,74krát větší).
Jaké mohou být důvody těchto výsledků? Může to být liberální postoj rodičů či skutečnost, že konzumace alkoholu v restauracích a hospodách je považována za součást české kultury. Nebo také fakt, že ve srovnání se západní Evropou je na území našeho státu cena alkoholu (i dalších drog) relativně nízká a tím se zvyšuje jeho dostupnost?
Metoda sociomapování potvrdila, že státy, kde si studenti neuvědomují nebezpečí rizikového chování, mají toto chování více zastoupené než ty, kde je tomu naopak. Na příkladu užívání marihuany můžeme vidět smutnou statistiku České republiky, která dosahuje v obou příkladech negativních vrcholů.
Situace na území našeho státu v této oblasti tedy není nijak slavná. Toto nejspíš není prvenství, o které bychom stáli. Uvidíme, jaké trendy s sebou přinese budoucí vývoj.
Markéta RŮŽIČKOVÁ
Publikováno:
Středa 12.10.2016 19:20
Akce dokumentů