Islandský popel pokryl Prahu

Takový případ nastal i v dubnu 2010 nedlouho po erupci islandské Eyjafjallajökull, svého času populárnější než Björk. Denně byl tehdy v Praze-Suchdol odebírán prach pro následné analýzy a porovnáván s kontrolními vzorky přímo ze sopečného ostrova. V době erupce a těsně po ní panovaly nad Evropou ideální tlakové podmínky. Proudění ve vysoké atmosféře („jet streams“) mohlo postupovat jihovýchodně od tlakové výše v severním Atlantiku přímo do oblasti střední Evropy i dále na východ. První prachové částice tak dorazily už po 18 hodinách. Nedlouho potom nám po 20-ti letech opona (tentokrát prachová) znovu znemožnila létat do zahraničí a mnoho cestujících opět uvěznila na Ruzyni.

Řez gigantickým (přibližně 0.1 mm) střepem sopečneho skla s bublinkami a těžkými minerály typickými pro zdrojový materiál ze sopky Eyjafjallajökull. Tento střep byl vyseparován ze vzorku prachu odebraného v lokalitě Praha-Suchdol dne 21.4.2010. Snímek byl pořízen na rastrovacím elektronovém mikroskopu v režimu odražených elektronů. Autorem snímku je A.Langrova - GLÚ AVČR, v.v.i.

Díky zmíněným atmosférickým podmínkám dosahovaly koncentrace sopečného materiálu ve vzorcích úctyhodného množství. V období vrcholícího spadu (16. a 19. – 22. 4.) představovalo množství popela z Eyjafjallajökull kolem 10 % z celkového objemu částic deponovaných z atmosféry. To je pro takto vzdálenou oblast poměrně vysoké procento.  Relativně vysoký podíl částic sopečného původu v prašném spadu na území města Prahy byl patrně důsledkem polohy odběrové lokality na samém okraji městské aglomerace.

Podobné studie vedou k objasnění procesů atmosférického transportu, sedimentačních drah a přispívají i k otázkám paleometeorologickým.

Navrátil, T., Hladil, J., Strnad, L., Koptíková, L., Skála, R. (2013): Volcanic ash particulate matter from the 2010 Eyjafjallajökull eruption in dust deposition at Prague, central Europe. Aeolian Research 9, 191-202.

Zpracoval: J. Lehejček