I nejedovatý had může ohrozit naše zdraví
Vědci v odebraných vzorcích trusu od plazů chovaných v zajetí pozorovali pomocí extrakce DNA a detekce PCR metodou přítomnost různých prvoků. U gekončíka nočního (Eublepharis macularius) dokonce nalezli pro vědu nový druh trichomonády rodu Monocercomonas, u dalších šesti druhů plazů pak odhalili různé genotypy měňavky rodu Acanthamoeba. Některé z těchto druhů prvoků mohou být nakažlivé pro lidi i domácí zvířata a způsobovat u nich různá onemocnění.
Zástupci skupiny Trichomonadidae, kam patří i rod Monocercomonas, byli pozorováni jak u hadů, tak i u ještěrek. Jsou to anaerobní bičíkatí prvoci, kteří zasahují zejména urogenitální a gastrointestinální trakt. U svého hostitele způsobují úbytek váhy, průjem, a dokonce i depresi. Pozorované měňavky rodu Acanthomoeba se mohou vyskytovat kromě plazího trusu i v půdě či vodě. Tyto měňavkovité améby jsou schopné u lidí nosících kontaktní čočky vyvolat keratitidu – tedy zánět oční rohovky. U lidí s oslabenou imunitou mohou velmi vzácně způsobit i zánět mozku.
Výše popsané zjištění dokládá, že ačkoliv to nemusí být příliš známý fakt, i plazi pro nás mohou představovat riziko přenosu infekčních onemocnění. Rizikový nemusí představovat jen přímý kontakt s plazy, kteří v sobě hostí parazitické prvoky, významnou roli totiž hraje i přenos nepřímý – tedy kontakt s infikovaným povrchem.
Závěr tohoto výzkumu zdůrazňuje význam sledování patogenních prvoků u domácích i volně žijících plazů jako zdroje možné infekce pro zvířata a lidi žijící v jejich blízkosti. Významné riziko pak pro nás v České republice může představovat například mazlíček dovezený přímo z volné přírody. Prevencí ovšem může být i důraz kladený na hygienu potravin a pitné vody při naší příští exotické dovolené.
Tereza Žirovnická
Akce dokumentů