I částečná revitalizace vodních toků může pomoci
Člověk se v historické i současné době snažil zkrotit vodní živly zejména napřimováním a opevňováním koryt řek a potoků, což s sebou však nese negativní důsledky. Dochází k extrémním projevům během povodní, během suchých period je naopak voda rychle odvedena z povodí a nedochází k jejímu zadržení v krajině. Kvalita vody a fyzický habitat vodních toků degradují. Tento stav není lhostejný českým vědcům z Přírodovědecké fakulty, podrobně se jím zabývá Milada Matoušková a Kateřina Kujanová z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Nejen v České republice probíhá během posledních let snaha o zlepšení stavu vodních toků a dosažení tzv. dobrého ekologického stavu vod. Dosažení tohoto stavu, který je klasifikován na základě biologických, hydromorfologických, chemických a fyzikálně chemických parametrů, je požadováno Rámcovou směrnicí o vodách 2000/60/ES. Pro zhodnocení stavu vodních toků a pro návrh revitalizačních opatření je důležité nejprve stanovit tzv. referenční podmínky toku v daném území, které představují přirozené vodní toky pouze s minimálními antropogenními vlivy. Tyto podmínky je možné určit z historických pramenů, jako jsou staré mapy nebo letecké snímky.
Autorky výzkumu se zaměřily na hodnocení stavu a návrh revitalizačních opatření řeky Slubice, levostranného přítoku Chrudimky, na severním okraji kraje Vysočina. Tok byl rozdělen na úseky, přičemž v každém úseku bylo zhodnoceno 17 parametrů rozdělených do 4 mapovaných zón. Výsledně se každý úsek toku zařadil do jedné z pěti tříd hydromorfologického stavu.
Největším problémem bylo napřimování toku, opevnění koryta a zahlubování. Napřímení a zkrácení toku je značné, o 31 % na horním a 48,8 % na dolním toku, což představuje nadprůměrné hodnoty oproti průměru v ČR (28,4 %). Z hlediska hydromorfologického stavu byla téměř polovina toku zařazena do průměrného stavu a téměř polovina do velmi dobrého a dobrého stavu. Kvalita vody zde byla ovlivněna kontaminací nutrienty, zejména dusičnany ze zemědělství, a organickým znečištěním.
K revitalizaci byly zvoleny dva úseky v nejhorším hydromorfologickém stavu. Byla navržena nová meandrující trasa koryta s menším sklonem dna a doplnění doprovodné vegetace v příbřežní zóně. Při simulaci navržených revitalizačních opatření bylo zjištěno zlepšení až o 3 třídy hydromorfologického stavu v zóně koryta a o 1-2 třídy z hlediska hydrologického režimu.
Malé vodní toky v zemědělských oblastech ve střední Evropě představují značný potenciál pro zlepšení hydromorfologického stavu toků, jelikož jejich revitalizace nejsou z hlediska prostorového i finančního tolik náročné jako v případě velkých vodních toků. Základním předpokladem úspěšné revitalizace je obnova přirozené migračně prostupné trasy koryta toku bez stabilizace břehů.
Ze širšího hlediska je však nutné podotknout, že výsledný efekt revitalizace souvisí i s kvalitou příbřežní zóny a údolní nivy a krajinným pokryvem v povodí.
Kateřina Fraindová
Publikováno:
Neděle 24.07.2016 17:30
Akce dokumentů