Husa velká pod vlivem klimatických změn

Husa velká (Anser anser) patří mezi migrující druhy ptáků.
Zdroj: Wikimedia Commons, autor: MichaelMaggs.

Odchyt, značení a sledování husy velké (Anser anser) započaly již v 50. letech 20. století, přičemž autoři výzkumu se zaměřili na ty jedince, kteří byli meziročně sledováni a byla známa místa jejich hnízdění a přezimování. Tím získali 438 pozorování ve dvou zimních měsících mezi lety 1956/57–2015/2016 pro 256 jedinců ze tří tahových cest v České republice. Taktéž byly popsány klimatické podmínky zejména pomocí průměrných teplot a hodnot indexu NAO.

Z hlediska migrační vzdálenosti došlo v průběhu posledních cca 60 let k dlouhodobému zkracování, na které má výrazný efekt index NAO. Při mírných zimách jsou tahové cesty výrazně kratší. Ke zkracování migrační trasy dochází i u dalších druhů ptáků, např. u kormorána velkého (Phalacrocorax carbo), brodivých (Ciconiiformes), volavky bílé (Egretta alba), volavky vlasaté (Ardeola ralloides), kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax). U čápa bílého (Ciconia ciconia) a jeřába popelavého (Grus grus) byl pozorován dokonce posun zimoviště ze severní Afriky do jižní Evropy. Další zásadní analýzou bylo zhodnocení načasování jarního příletu pomocí 104 záznamů od 84 jedinců.

Výběr hnízdních lokalit husy velké (Anser anser) souvisí s optimálními klimatickými podmínkami.
Zdroj: Wikimedia Commons, autor: Aiwok.

Výsledky ukázaly, že dochází k dřívějšímu příletu hus, přičemž tento posun výrazně souvisí s teplejšími teplotami v prosinci a lednu. Autoři se domnívají, že změny v migraci husy velké souvisí zejména se změnou teploty, kdy každý jedinec volí v rámci optimálních klimatických podmínek bližší lokality přezimování k těm hnízdním.

Otázka migrace jednotlivých druhů ptáků je velice důležitým tématem, neboť jedině podrobné  znalosti mohou pomoci k jejich ochraně, případně mohou být využity v souvislosti se stále hrozící ptačí chřipkou (jak jsme byli svědky např. minulý rok) a jejími možnými cestami přenosu. Při studiu jednotlivých druhů ptáků navíc dochází k odlišným změnám. Nejen ke zkracování migrační trasy, také například k prodlužování při podzimním tahu (např. husa krátkozobá Anser brachyrhynchus), posunutí hnízdního areálu na jih (např. husa běločelá Anser albifrons), vznik zcela nové migrační trasy (pěnice černohlavá Sylvia atricapilla),  úplné zastavení migrace (labuť velká Cygnus olor) nebo naopak vznik migrující populace, která byla stálou (zvonohlík zahradní Serinus serinus).  Vzhledem ke klimatickým změnám, ale i rozdílným změnám v chování jednotlivých druhů ptáků je neustálý výzkum velmi potřebný.

Podhrázský, M., Musil, P., Musilová, Z., Zouhar, J., Adam, M., Závora, J., Hudec, K. (2017): Central European Greylag Geese Anser anser show a shortening of migration distance and earlier spring arrival over 60 years. International journal of avian science, 159, s. 352–365.

Kateřina FRAINDOVÁ