Google Images – co se pomocí něj dozvíme o vztazích ptáků a savců?
Takzvaná občanská věda (citizen science), neboli zapojení široké veřejnosti do vědeckého výzkumu, se stala v mnoha oblastech velmi důležitou součástí vědecké práce. Existují tisíce projektů, ke kterým se může kdokoliv přidat. Ve volném čase tak můžete nahrávat zpěv ptáků, třídit fotografie neuronů v sítnici, formou hry stavět kvantový počítač nebo na fotografiích NASA hledat oblaka prachu. Jinou možností je využít velké množství dat, které veřejnost vlastně mimochodem nasbírá – fotky a videa nejrůznějších rostlin a živočichů. Přesně na takovéto fotky se podívali zoologové Peter Mikula, Jiří Hadrava a Tomáš Albrecht z Univerzity Karlovy.
Mezi různými druhy organismů můžou panovat pozitivní, negativní i neutrální vztahy. Nejznámější příklad mutualismu – vztahu prospěšného pro obě strany – jsou rostliny a jejich opylovači. Komensalismus označuje vztah, který je pro jednu stranu prospěšný a pro druhou neutrální. Například řada střevních bakterií prosperuje ze zbytků nestráveného jídla a člověku přitom nějak neškodí ani neprospívá. Tyto dva typy vztahů panují také mezi ptáky a velkými africkými savci. Zejména na savanách můžete často vidět, jak se ptáci „vozí“ na hroších, slonech nebo antilopách. Ptáci díky tomu šetří energii, mají dobrý rozhled a také vyšší ochranu vůči predátorům. Pro velké savce ptáci sice neznamenají přítěž, ale obvykle ani výhodu. Někteří ptáci, zejména klubáci, ovšem mohou navíc sbírat v srsti různé parazity jako jsou vši nebo blechy. V takovém případě jde o vzájemně prospěšný vztah.
Naši vědci analyzovali obrázky nalezené pomocí Google Images vyhledávače. Vybírány byly obrázky ze subsaharské Afriky, na kterých libovolný pták seděl na savci těžším než 10 kg, ovšem s výjimkou domácích zvířat. Výsledkem byla obrovská síť vztahů, ve které byl zaznamenaný každý případ asociace mezi daným druhem ptáka a savce. Klubáci, ptáci specializovaní na vybírání parazitů ze srsti savců, si rádi vybírali k posezení především impalu, buvola, žirafu nebo bílého nosorožce. Mezi zbylými druhy ptáků byl nejnavštěvovanější hroch následovaný zebrou a slonem. Poněkud překvapivé bylo, že vzniklá síť vztahů nevykazovala tzv. vnořenou strukturu (nested structure). Zjednodušeně toto znamená, že ptáci si přednostně nevybírali takové druhy savců, kteří již byli navštěvováni i jinými druhy ptáků – jev jinak velmi častý u komensalismu a především mutualismu.
Práce s obrázky získanými pomocí Google Images vyhledávače může být obdobně spolehlivá, avšak méně finančně i časově náročná než práce v terénu. Velké množství dat v tomto případě umožnilo sestavit komplexní síť vztahů mezi ptačími a savčími druhy. Naši vědci tak zjistili, že na velkých savcích pravidelně sedává poměrně velké množství ptačích druhů včetně několika takových, o kterých se to doposud nevědělo. I obyčejné fotky z dovolené nebo z výletu tak mohou být zdrojem cenných informací. Nemáte náhodou takové fotky doma i vy?
Pokud vás téma občanské vědy zaujalo, můžete se podívat na některý z následujících odkazů.
- Projekt nářečí českých strnadů – nahrávání zpěvu strnada
- Projekt třídění neuronů v sítnici
- Projekt stavby kvantového počítače
- Projekt NASA – hledání prašných oblaků okolo hvězd, tato oblaka napovídají, že se zde právě mohou formovat nové planety
- Projekty České ornitologické společnosti obecně
- Projekty Botanického ústavu AV ČR obecně
Nebo prostě zadejte do vyhledávače obor, který vás zajímá, a k tomu „občanská věda“ či „citizen science“ – existují opravdu tisíce odkazů.
Iveta Štolhoferová
Publikováno:
Úterý 16.10.2018 13:05
Akce dokumentů
