E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Do tajů historie černozemních oblastí

Černozemě patří mezi nejúrodnější půdy, které se vyvíjely po tisíce let. Jejich rozšíření je spjato s kontinentální stepí a lesostepí. Na jejich vývoj a rozšíření však působil významně také vliv člověka, který půdu přetvářel již od neolitu. Pomocí moderních metod zkoumala skupina odborníků spolu s Luďkem Šefrnou z Katedry fyzické geografie a geoekologie jejich paleoenvironmentální historii.

Výskyt černozemí je vázán na dlouhodobé působení kontinentálního klimatu mírného pásu, proto je možné hovořit o tzv. zonální půdě. Roční úhrn srážek je zde okolo 250–600 mm, přičemž je mírně nižší než výpar, což zajišťuje minimální vymývání živin. Vegetací pokrývající černozemě jsou stepi s dominujícími travinnými společenstvy, matečné horniny tvoří nezpevněné karbonátové sedimenty, především spraše. Mezi hlavní charakteristiku černozemí patří hluboký organický horizont s aktivním edafonem a přirozenou vysokou zásobou živin, díky čemuž se jedná o nejúrodnější půdy mírného pásu.

Vzhledem k vysoké úrodnosti byly černozemní oblasti považovány za obilnice světa a intenzivně využívány jako orné půdy. Pouze malé ostrůvky černozemí jsou v současné době ponechány přirozenému vývoji s krytem travinných společenstev. Ty však v současné době čelí tlaku v podobě rozšiřování zemědělských ploch, náletů křovin a poklesu biodiverzity.

I když jsou černozemě vždy spojovány zejména se stepí, ve střední Evropě neexistují environmentální podmínky, které by umožňovaly vývoj stepí. V různých zdrojích je doložen výskyt černozemí i pod lesní vegetací doubrav a dubohabřin. Z paleoenvironmentálních studií dosud nebylo zřejmé, jaká vegetace se ve střední Evropě vyskytovala na černozemích během jejich vývoje, proto se tým odborníků zaměřil na tuto problematiku, aby poodkryl roušku tajemství těchto ojedinělých a úrodných půd.

Celkem bylo zkoumáno 23 lokalit černozemí, zejména těch, které nejsou aktuálně využívány jako orné půdy. Vzorky byly odebrány především ve střední Evropě, mimoto ještě byly zkoumány vzorky ukrajinských a ruských černozemí. Pro jejich analýzu byla využita tzv. blízká infračervená spektroskopie (zkráceně NIRS), která spočívá v měření rozptýleného odrazu ve spektru 780–2500 nm. Díky tomu je možné zhodnotit kvalitativní a kvantitativní znaky, v případě této studie původ půdní organické hmoty. Princip spočívá v porovnání výsledků analyzovaného vzorku s neznámým původem humusu se souborem známých vzorků z tzv. referenční knihovny, u kterých byla známa vegetace, která půdní vzorky pokrývala (v tomto případě les a traviny).

Výskyt černozemí s vyznačením jednotlivých oblastí výzkumu. Zdroj: Autoři původního článku.

Referenční knihovna a použití NIRS přineslo výsledky ve výzkumu původu černozemí a charakteristik prostředí jejich vzniku a vývoje. Díky studii bylo zjištěno, že i když k primárnímu vývoji černozemí je zapotřebí zastoupení travin, černozemě jsou schopné přečkat i tisíce let pod řídkou lesní nebo lesostepní pokrývkou, aniž by se změnily v jiný typ půdy. K tomu přitom může při změnách podmínek dojít, např. se tak děje i v současné době na jihu Moravy, kde vlivem eroze dochází nejen ke změně bonity půdy, ale až ke změně půdního typu. Nové poznatky tak ukázaly, že výskyt černozemí nemůže být dáván do přímé souvislosti pouze s výskytem travních společenstev, protože mohly po časově omezenou dobu nést i lesní vegetaci.

Výzkum černozemí a podmínek jejich výskytu je velice důležitý, neboť patří mezi nejúrodnější půdy, které je potřeba si chránit. Výsledky dokládající vegetační historii černozemí jsou aplikovatelné i v archeologickém výzkumu pro vytváření modelu osídlování krajiny v minulosti. 

Kateřina Fraindová

Strouhalová, B., Ertlen, D., Šefrna, L., Novák, T.J., Virágh, K., Schwartz, D. (2019): Assessing the vegetation history of European chernozems through qualitative near infrared spectroscopy. Quaternaire 30 (3), s. 227-241.

Publikováno: Středa 15.01.2020 20:20

Akce dokumentů