Další kousek do koronavirové skládačky?
Vzhledem k probíhající pandemii není divu, že koronavirus již více než rok budí intenzivní pozornost vědců po celém světě. Charakterizace jednotlivých částí viru je zásadní pro porozumění jeho chování a možnost vývoje nových vakcín a léků.
Koronaviry patří mezi tzv. RNA viry, což znamená, že jejich genetickou informaci tvoří ribonukleová kyselina. Podobně jako ostatní známé koronaviry, má i SARS-CoV-2 na RNA viry nezvykle velkou genetickou informaci. Celkem tak kóduje 20 proteinů, z nichž 16 se podílí na životním cyklu viru (tzv. nestrukturní proteiny) a 4 jsou tzv. strukturní proteiny. Ty tvoří membránu, malý obal, tzv. spike protein (ten slouží k rozpoznávání a vstupu viru do buněk) a v neposlední řadě nukleokapsidový protein, který fyzicky pojí genetickou informaci viru s jeho obalem a je velice důležitý pro sbalení pomnožených virových částic.
Právě tento protein byl cílem studie týmu vědců, kterým se podařilo pomocí metody nukleární magnetické rezonance (tzv. NMR je metoda schopná určit strukturu molekul) získat jeho strukturní model s vysokým rozlišením včetně způsobu, jakým propojuje genetickou informaci viru s jeho obalem. Model vysvětluje i nespecifičnost vazby na genetickou informaci, jelikož se ukázalo, že protein váže základní kostru vlákna RNA, jejíž struktura je nezávislá na konkrétní informaci, kterou nese.
Všechny části výzkumu tak směřují ke společnému cíli a tím je návrat naší společnosti k normálnímu životu. Největší nadějí pro cestu zpět je aktuálně očkování a vývoj léků. Nejslibnějším lékem proti novému koronaviru byl dlouhou dobu remdesivir, který byl původně vyvinut k léčbě eboly a v čele výzkumného týmu stál český vědec Tomáš Cihlář. Remdesivir cílí na jeden z nestrukturních proteinů zodpovědných za tvorbu nové genetické informace viru v buňce při množení. V listopadu 2020 však byla tato látka Světovou zdravotnickou organizací nedoporučena k léčbě koronaviru. Snahy o vyvinutí nových léků tak stále pokračují. Nejúčinnější terapie může zahrnovat právě kombinaci účinných látek cílících na různé části viru. Tento přístup je využíván například při potlačování příznaků onemocnění AIDS. Nově charakterizovaný nukleokapsidový protein je tak dalším potenciálním cílem látek účinných v boji proti koronaviru, ačkoliv bude pravděpodobně velmi náročné vyvinout lék, který by na něj cílil, jelikož se jedná o strukturní protein s velmi rozsáhlou vazebnou oblastí.
Magda Křelinová
Akce dokumentů