Co se děje v lese na jehličí
Jste-li měňavka a celé vaše tělo tvoří jediný beztvarý váček výživné cytoplazmy, chránit se pomocí pevné schránky zní jako moc dobrý nápad. A skutečně, podobnou obrannou strategii si zvolily nejrůznější zcela nepříbuzné skupiny měňavek mnohokrát nezávisle na sobě. Ty, jejichž schránky jsou oválné s jediným otvorem, se nazývají krytenky a tvoří podstatnou součást půdních společenstev na celém světě.
Při svém rejdění v lesním substrátu narážejí tito prvoci, připomínající vajíčka s chapadly, často na jiné významné hráče půdní ekologie, mikroskopické houby. Dosud panoval názor, že jejich vztahy jsou relativně jednoduché – krytenky žerou houby a ty zase pomáhají rozkládat opuštěné schránky krytenek, čímž vracejí cenný stavební materiál zpět do oběhu.
Biologové z naší fakulty a AVČR nyní představují komplexnější pohled na síť potravních vztahů, kterou tyto organizmy spoluvytvářejí. Experimentálně pěstovali mikroskopické houby na opadaných jehlicích borovice lesní a sledovali, jak jejich růst ovlivňuje výskyt krytenky Phryganella acropodia, ale i jiných druhů. Ukázalo se, že alespoň v případě zde zúčastněných organizmů, se měňavky neživí přímo houbovými vlákny, přesto ale jejich společnost vyhledávají. Autoři nabízejí dvě možná vysvětlení. Buď se krytenky krmí odpadními produkty metabolizmu houby, nebo požírají bakterie, které na těchto výměšcích rostou. Rozkládání opuštěných schránek houbami se podařilo potvrdit. Obraz idylického soužití narušuje jen několik pozorování oportunistických hub, které napadaly živá, pouze spící stádia krytenek.
Složitost vztahů mezi tvory v našem okolí nás nepřestává překvapovat. Je zjevné, že o fungování ekosystémů, i tak dobře známých jehličnatých lesích, se máme stále hodně co učit. Zejména, chceme-li myslet vážně své snahy o ochranu přírody a rozumné hospodaření s jejími zdroji.
Lukáš Novák
Akce dokumentů