E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Co s toxickým dřevem? Zkompostovat!

Toxického odpadu se s lehkostí vyrábí ohromná množství, je ale o poznání složitější se ho posléze elegantně zbavit. Stefano Covino a jeho kolegové z Ochrany životního prostředí PřF UK a Mikrobiologického ústavu Akademie věd se na 240 dní zaměřili na detailní průzkum kompostovacího procesu, který dokáže rozložit kreosotem ošetřené dřevo.

Kreosot je sloučenina vyrobená z uhelného dehtu, používaná na ošetření železničních pražců, sloupů elektrického vedení nebo dřevěných konstrukcí mostů proti hnilobě. Jelikož se zjistilo, že je karcinogenní, bylo v EU zakázáno ho používat. Nevýhodou takto ošetřeného dřeva je, že znečišťuje okolní půdní vrstvu a podzemní vody. V současnosti se nejčastěji likviduje spalováním nebo skládkováním, nicméně se ukazuje, že kompostování je vhodnou alternativou, šetrnou k životnímu prostředí. 

Železniční pražce napuštěné creosotem, zdroj: www.groundtruthtrekking.org

Studií, které se zabývaly biologickým odstraňováním polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH, PAU), mezi něž patří i kreosot, už vyšla celá řada. Nicméně dosud chyběly informace o celkovém složení společenstev organismů, které se na procesu bioremediace podílejí. K tomuto účelu dobře poslouží technika tzv. next-generation sequencing (NGS), ve studiích podobného typu použita dosud velmi zřídka. Díky ní je možné do detailu prozkoumat mikrobiální společenstvo, v tomto případě to kompostové. 

Kompostování kreosotem ošetřeného dřeva vědci zkoušeli se dvěma substráty, a to s posekanou trávou a drůbežím hnojem. Takové společné kompostování se ukázalo jako velmi vhodný a efektivní postup k dekontaminaci a detoxifikaci dřeva. Jako vhodnější výplň se osvědčila posekaná tráva, protože podporovala rychlejší a účinnější odstraňování toxických uhlovodíků. Co se týče složení mikrobiálních společenstev, ta se v obou případech velmi rychle proměňovala. Celkem vědci identifikovali 2544 bakteriálních a 169 houbových jedinečných sekvencí. Některé ze zaznamenaných organismů byly již dříve popsány jako schopné rozkládat PAH. K tomu docházelo nejintenzivněji v  zeleném kompostu za vysokých teplot. Klíčovými činiteli se ukázaly být gram-pozitivní bakterie (Bacillus a Actinobacteria) a kvasinky, které ve společenstvu převažovaly nad ostatními bakteriemi a houbami. Zatím ale stále není jasné, jakou konkrétní roli sehrávají při rozkládání organické hmoty a znečišťujících látek. Tuto otázku by v dalším výzkumu mohly například pomoci rozkrýt pokusy se sloučeninami PAH označenými izotopy uhlíku 13C a 14C.

Covino, S., Fabianová, T., Křesinová, Z., Čvančarová, M., Burianová, E., Filipová, A., Voříšková, J., Baldrian, P., Cajthaml, T. (2016): Polycyclic aromatic hydrocarbons degradation and microbial community shifts during co-composting of creosote-treated wood. Journal of Hazardous Materials 301: 17–26. 

Radka Zelená

Publikováno: Pondělí 16.05.2016 15:45

Akce dokumentů