Co rozhoduje o pohlaví mláďat hýla rudého – otec „sexy idol“ nebo kondice samice?
Zasaď strom, postav dům a zploď syna. Tohle staré pořekadlo slýcháváme od dětství. Doporučuje pokračování rodu v mužské linii, které se předával majetek. Dnes může dědit také dcera, přesto je pro mnoho současných otců otázkou cti mít syna. Možná v tom hraje svou roli fakt, že syn může teoreticky zplodit více dětí než dcera. Může tedy přenést daleko více genů do příštích generací. Také zvířatům se někdy vyplatí mít spíše syny, někdy ale naopak spíše dcery.
- Samci hýla rudého: vlevo kvalitní červeně vybarvený "idol", vpravo nekvalitní samec; foto: Jan Schnitzer
Tento fakt vysvětluje jedna z nejznámějších teorií v zoologii, „teorie poměru pohlaví“ - sex allocation theory. Ta pojednává prakticky o tom, že pro samičky je výhodné přivádět na svět mláďata toho pohlaví, které v budoucnu zplodí početnější potomstvo. U některých druhů je sociální systém nastaven tak, že si samičky vybírají za otce toho nejatraktivnějšího samce. Idol žen a dívek je u něžného pohlaví daleko úspěšnější než nějaký nekňuba. Logicky bude mít více dětí, které budou mít velkou šanci stát se také idolem. Samici spářené s idolem se poté velice vyplatí mít poměr mláďat ve prospěch synů. Ti by díky své atraktivnosti měli velkou šanci na zplození mnoha potomků.
Teorie poměru pohlaví má však slabinu. Nebere v potaz vklad matky do potomků. Jestli samice může ovlivnit poměr pohlaví svých dětí, bude chtít za každou cenu mít více synů? Pokud není v dobré tělesné kondici, pravděpodobně nebude mít dostatek sil investovat energii do svých mláďat. Proto vznikla teorie zabývající se kondicí matky. Dle této teorie by synové neduživé samice mohli být neatraktivní chudáčci bez šance na páření, i kdyby měli sebelepšího otce. V tom případě by bylo lepší investovat do dcer.
Jak to ale vlastně funguje? Může opravdu samička ovlivnit pohlaví svých mláďat? Je přece všeobecně známo, že u lidí pohlaví dětí určuje genetická výbava spermie! Muži mají dva rozdílné pohlavní chromozomy (XY) a ženy stejné (XX). Toto pravidlo však neplatí u všech skupin živočichů. Ptáci, někteří korýši, motýli a někteří plazi se vyznačují tím, že pohlaví mláďat určuje genetická výbava samice. Samice totiž mají rozdílné pohlavní chromozomy (ZW), Zatímco samci mají dva stejné pohlavní chromozomy (ZZ). Díky tomu by tedy samice u ptáků mohly mít schopnost ovlivňovat poměr pohlaví svých mláďat v závislosti na různých okolnostech.
Tým vědců okolo Tomáše Albrechta se dlouhodobě zabývá výzkumem sociálního života hýla rudého (Carpodacus erythrinus). Samci tohoto pěvce vykazují výrazné rozdíly ve zbarvení peří díky rozdílnému množství karotenoidů, které přijímají v potravě. Pro samice jsou pak přitažlivější samci s výraznějším červeným zbarvením, jelikož tím signalizují, že jsou schopni sehnat dostatek potravy pro mláďata. V případě, že samice zahnízdí s méně kvalitním samcem, může se pak ještě poohlížet po jiném vybarvenějším samci, aby se s ním spářila a měla kvalitnější mláďata. U hýlů rudých je tak až 40% „nemanželských“ mláďat. Hýli jsou tedy ideálním druhem na prozkoumání toho, jestli zde platí spíše teorie sexy synů nebo teorie kondice matky. Proto se vědci snažili zodpovědět, 1) jestli jsou všeobecně mláďata atraktivních samců častěji samci, 2) jestli jsou „nemanželská“ mláďata častěji samci a 3) jestli samičky v dobré kondici vychylují poměr pohlaví svých mláďat ve prospěch samců.
Vědci otestovali poměry pohlaví u 103 snůšek. Pro stanovení kondice obou rodičů byli u každého studovaného hnízda odchyceni dospělí jedinci. Byla jim odebrána krev a byli změřeni a zváženi. U samečků byla navíc hodnocena intenzita zbarvení peří na hrudi, které slouží jako ukazatel kvality samce. Také mláďatům byla odebrána krev a díky následným analýzám DNA u nich mohly být provedeny zkoušky otcovství.
Výsledky byly relativně překvapivé. U hýla rudého by se nabízela „teorie atraktivity samce“, díky upřednostňování červenějších samců samicemi při výběru partnera. Vliv kvality samce na poměr mláďat však nebyl prokázán. Rozhodující slovo zde hrála kondice matky. Samice v dobré kondici měly totiž prokazatelně více synů než dcer ve své snůšce.
Eva Fučíková
Akce dokumentů