Co nechrání les, to odnese voda
Lýkožrout smrkový (Ips typographus L) za normálních podmínek nepředstavuje pro les hrozbu. Stromy chrání pryskyřice, která dokáže úspěšně lýkožrouty eliminovat. Pokud je však les pod stresem (imise, vichřice, houbová nákaza..) může dojít k jeho rychlé expanzi. K této expanzi došlo ve vrcholových částech Šumavy, přičemž zároveň zde docházelo i k lesní obnově. Tým vědců proto vybral čtyři lesní povodí v pramenných oblastech Vydry, která je možné odlišit různým stupněm poškození lesního porostu a zároveň zde od roku 2009 probíhá kontinuální monitoring hydrologicko-meteorologických a chemických parametrů.
Autoři hodnotili změny hydrogeochemických parametrů v různých časových měřítkách, roční a sezónní průměrné hodnoty, denní variabilitu a odezvu na srážko-odtokové epizody.
Výsledky ukázaly, že v povodí, kde došlo k masivní expanzi populace lýkožrouta smrkového dochází ke zvyšování konduktivity (parametr ukazující množství iontově rozpuštěných látek) v podmínkách základního odtoku, což autoři dávají do souvislosti se zvýšenou koncentrací dusíku a uhlíku pocházející z odumřelé biomasy. Zároveň byla prokázána odlišná dynamika chování konduktivity během srážko-odtokových epizod. Zatímco v povodích s relativně zdravým lesním porostem se projevovala změna konduktivity v průběhu srážko-odtokových epizod jako velmi výrazná, byla zde velká variabilita, v povodích zasažených kůrovcem nebyly změny významné. Autoři předpokládají, že se jedná o vliv vodních zásob v půdním profilu a podzemních vod, které mají vyšší hodnoty konduktivity než v povodích bez poškození kůrovcovou kalamitou.
Kateřina FRAINDOVÁ
Akce dokumentů