Co nám stará dobrá vojenská mapa řekne o krajině
Staré vojenské mapy jsou vzhledem ke svému rozsahu a kvalitě zpracování vhodné i pro výzkum změn v krajině. Umožňují sledování jejích proměn v dlouhém časovém horizontu (už od 18. století) a pokrývají skoro celou Republiku, tudíž poskytují základ pro zkoumání prakticky jakékoli oblasti. Takovéto tři mapy spolu se současnou ortofotomapou (geodeticky zpracované letecké snímky území do podoby mapy) České republiky byly použity pro zhodnocení změn určitého území ve středních Čechách během posledních více jak 250 let.
Zkoumané území se nalézá okolo vesnic Nové Dvory a Žehušice, východně od Kutné Hory, v nížinách blízko Labe. Zasahuje i do části Železných hor a jeho celková výměra je 113 km2. Převažují zde náplavové půdy a místy i úrodné černozemě, čili je pochopitelné, že největší plochu zabírá intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda. Jako zdroje dat byly použity vojenské mapy z let 1785, 1851 a 1877 a ortofotomapa z období 2004–2006. Vojenské mapy byly digitalizovány a převedeny do programu ArcGIS.
Na základě existujících kategorií a podkategorií bylo pro tuto práci vytvořeno sedm typů krajiny: zastavěné plochy, orná půda, travnaté půdy, ovocné sady a zahrady, lesy, vodní plochy a potoky, komunikace. Nejznatelnější změny byly zaznamenány v poklesu plochy travních oblastí (z 18% na 5% z celého území) a vodních ploch (z 6% na méně než 1%). Tento vývoj je důsledkem vysušování rybníků na konci 18. a na začátku 19. století ve snaze o získání orné půdy (její podíl vzrostl nejmarkantněji z 53% na 67%). Ta byla posléze ale zčásti zastavěna.
Největší přínos práce spočívá v metodologii. Studie pomáhá rozvinutí metody monitorování změn v krajině použitím starých vojenských map a ortofotomap. Získané znalosti mohou být také aplikovány v krajinném plánování.
Daniela Boďová
Akce dokumentů
