E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Co mají společného bradavice a rakovina?

Spojitost mezi nepříjemným virovým onemocněním a zhoubným nádorovým bujením není na první pohled moc zřejmá. Při bližším přezkoumání však najdeme jedno pojítko z rostlinné říše. Je jím vlaštovičník větší (Chelidonium majus), bylina, se kterou se u nás můžete setkat prakticky kdekoliv: na okrajích cest, na rumištích nebo třeba u lesa. Kvete od května do září a je celkem dobře rozpoznatelná podle jasně žlutých květů a chlupaté lodyhy.

Charakteristickým znakem této jedovaté rostliny je oranžové mléko, které vlaštovičník roní při poškození.  Z celého rostlinného těla je právě v této kapalině největší koncentrace jedovatých alkaloidů (až 4 %) a po jeho požití se dostavují potíže jako podráždění sliznic, puchýře, ale i zvracení, krvavý průjem apod. Lidové léčitelství praví, že pokud se toto mléko aplikuje správně, tedy lokálně na bradavice, mělo by dojít k jejich vyléčení. Dnes je již tento způsob léčby překonán, byly však objeveny jiné, ještě zajímavější vlastnosti alkaloidů vlaštovičníku.

Vlaštovičník
Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)

Tyto alkaloidy (hlavně chelidonin a sanguinarin) působí tlumivě na nervový systém, uvolňují křeče hladkého svalstva a mohou účinkovat i mírně anesteticky. Například chelidonin účinkuje cytostaticky u některých typů kožní rakoviny. Navozuje apoptózu (programovanou buněčnou smrt) a inhibuje aktivitu telomerázy. Enzym telomeráza, který mají nádorové buňky na rozdíl od klasických tělních aktivní, napomáhá nekontrolovatelnému dělení a chelidonin ho inhibuje bez poškození DNA. Praktické využití by mohl mít preparát ukrain, jehož je chelidonin součástí. Tento lék byl testován proti rakovině a zdárně prošel preklinickými a prvními klinickými zkouškami.

I jiné alkaloidy z vlaštovičníku jsou z farmakologického hlediska perspektivní. Např. berberin, který může způsobit ochrnutí nebo dokonce smrt, by mohl podle nových výzkumů najít využití při léčbě neurodegenerativních onemocnění. Vypadá to tedy, že o vlaštovičníku ještě uslyšíme.

Patočka J, Frynta J, Alkaloidy vlaštovičníku. Vesmír 89, 768, 2010/12

Hana Semerádová

Akce dokumentů