Co a jak ovlivňuje geografii gay míst?

Geografie se ve svém vývoji o sexualitu člověka začala zajímat v 70. letech, v době tzv. kulturního obratu v geografické vědě, kdy se problematika spojená s lidskou subjektivitou vrátila do geografické vědy. Paralelně, od 60. let, se ve změněném společenském klimatu v západní společnosti projevuje i emancipace sexuálních menšin. Vznikají a následně jsou studována tzv. gay ghetta, fenomén spjatý s velkými městy v USA. Později, především v 90. letech, nejprve v kontextu západní Evropy a Austrálie, vznikají studie zaměřené na tzv. gay village (městských čtvrtí s vyšší koncentrací gayů) a tzv. růžovou ekonomiku (pink economy) související s marketingem a turismem spojeným s aktivitami sexuálních menšin.

Na základě statistické metody, ve které byly analyzovány faktory ovlivňující prostorovou diverzitu gay míst, zjistili, že těmi nejpodstatnějšími jsou gay komodifikace (zjednodušeně se jedná o vytvoření ekonomické niky spojené se vším co je údajně gay a jež buduje značku „gay“ – např. restaurace, hotely s cílem využít ekonomický potenciál mnohdy nesezdaných a bezdětných gayů) a gay (ne)viditelnosti (proměnlivé (ne)možnosti existovat otevřeně jako gay popř. lesba). Tyto dva faktory podle autorů nejvíce ovlivňují lokalizaci gay míst a aktivit, které byly rozčleněny do 27 kategorií, přičemž nejvíce bylo barů (22 %). Do studie byly zahrnuty města Evropské unie, Norska a Švýcarska s alespoň 100 000 obyvateli.

Koncentrace gay míst a aktivit často souvisí se vznikem lokalit, kde gayové žijí. Bývají to často kosmopolitní oblasti produkující gay komodifikace, tudíž se zde shlukují např. gay restaurace a hotely těžící z turistického ruchu. Z analýzy vzešlo, že mezi města vykazující tyto rysy patří některá hlavní města států (Paříž, Berlín, Budapešť, Praha, Kodaň…), rozmanitá města nad 500 000 obyvatel (Curych, Edinburgh, Florencie, Nice…), prominentní města (Montpellier, Bruggy…) a některé přímořské resorty. Na druhé straně jsou tu města s malým počtem sledovaných podniků (Dublin, Lisabon, Helsinky, Riga, Bratislava, Sofia). Přičemž první tři jmenované lze charakterizovat jejich relativně izolovanou polohou v jinak bohatém a liberálním regionu, do druhé skupiny měst kapitalismus vstoupil relativně nedávno a hraje zde roli i kulturní determinace.

Druhým faktorem je gay (ne)viditelnost, kterou nejlépe vysvětlují regionální rozdíly ve struktuře dvou gay míst - gay barů a gay turistických informací. Gay bary slouží pro komunitu jako místo socializace. Celková prostorová distribuce výše nastíněných jevů je závislá na historii, náboženství, kultuře, právu v oblasti sexuálních menšin a dalších faktorů specifických pro společnost v daném regionu. Zajímavým příkladem může být Itálie, ve které hraje roli zatím omezená antidiskriminační legislativa, stát Vatikán s papežem představujícím konzervativní katolickou církev a tradiční italská společnost, a proto není tak pohodlné se jako gay ve veřejném prostoru ukazovat. Víceméně zde neexistuje síť stálých gay míst, většinou zde ke gay socializaci dochází jen při nahodilých akcích, větší otevřenosti si pak užívají na jihu zimě v přímořských resortech podporovaných díky turismu, kdy ekonomické motivy (zisk) potlačují případnou netoleranci vůči gayům. Podobné podmínky panují zejména ve státech s konzervativními společnostmi, ve kterých se sexuální menšiny musí uchylovat ke skrývání a tudíž být ne-viditelní, důležitým prostředníkem komunikace se pak stává internet.

Počet gay míst v Evropě. Kartodiagram znázorňující jejich počet ve zkoumaných městech. Zdroj: RNDr. Michal Pitoňák

Je logické, že pokud se na počet gay míst budeme dívat v měřítku států, najdeme nejvíce takových míst v největších zemích – úplně nejvíce v Evropě je jich v Německu. V rámci EU bychom největší koncentraci gay míst a podniků našli v tzv. modrém banánu – pásu velkých center evropského kontinentu táhnoucího se z jižní Anglie přes Benelux, Francouzsko-německé pomezí do severní Itálie. Velký počet sledovaných míst najdeme i v menších přímořských resortech těžících z cestovního ruchu. Nicméně v některých případech počet obyvatel státu počtu gay podniků neodpovídá – například v Polsku a Česku je podobný počet podniků, ale v Polsku žije čtyřikrát tolik obyvatel. Rozdíly v liberálních a konzervativních hodnotách daných společností tak jednoznačně ovlivňují nejen absolutní počty gay míst, ale i jejich prostorovou rozmanitost či koncentraci.

Evropská města je možné rozdělit zhruba do dvou skupin. První (Bratislava, Sofia, Riga…) jsou spjaté s konzervativním pojetím sexuality, kdy v rámci nerovnoprávného postavení homo-, bi- a heterosexuality (tedy tzv. heteronormativity), bývají gay aktivity spíše skryté. Druhá skupina, skandinávská hlavní města, větší města v Západní Evropě, nebo Budapešť a Praha jsou již města liberální vůči menšinám a najdeme zde mnoho gay míst, především pak nejrůznějších komerčních podniků. Na druhou stranu ale s rostoucí liberalizací mizí potřeba ne-viditelnosti a v důsledku to v nejrozvinutějších skandinávských zemích znamená zánik čistě na gaye orientovaných podniků, zejména barů.

GABIAM, K., PITOŇÁK, M. (2014): Economic, cultural and social factors influencing the development of gay businesses and places: Evidence from the European Union. Moravian Geographical Reports, Vol. 22, No. 3, p. 2–17. DOI: 10.2478/mgr-2014-0014.

Tomáš JANÍK