Chemici jako děti Slunce na cestě ke hvězdné budoucnosti chemie
„Jenže my, my lidé, my děti slunce, světlého zdroje života, my sluncem zrození, my nad tím černým strachem ze smrti zvítězíme!“ Tato slova vložil do úst chemika Protasova ruský spisovatel a dramatik Maxim Gorkij ve své hře Děti Slunce již v roce 1905. Jeho vyjádření se stalo inspirací pro komunikační strategii „Chemici jako děti Slunce“, kterou navrhují Mgr. Radek Chalupa a doc. Karel Nesměrák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ti chtějí touto cestou poukázat na úspěchy chemiků napříč dějinami a potlačit chemofobii (strach ze všeho chemického, který ve společnosti panuje).
zdroj: článek
Pohled na chemii je ve společnosti již několik desítek let vesměs negativní a jeho nevyhnutelným důsledkem je nedostatek kvalifikovaných vědců, protože studenti nemají o chemii zájem a „nevidí“ ji za běžnými věcmi každodenního života (např. automobil, rtěnka, smartphone, sportovní potřeby a léky). Změna pohledu na chemii je nezbytná, nicméně ne jednoduchá. Stále žijeme v době, kde cokoliv chemického je démonizováno a řada firem vydělává na produktech díky zavádějícím příslibům jako „bez chemie“ apod. Základem změny by mělo být vzdělávání široké veřejnosti pro potlačení strachu z chemie čistě jako strachu z něčeho neznámého a vzdáleného osobní zkušenosti.
zdroj: https://hungarytoday.hu/katalin-kariko-nobel-prize-reichstein-medal-2021/
Boj chemiků proti pandemii COVID-19 poskytl pro tento záměr speciální příležitost. Úspěšný vývoj vakcín, masové užívání ochranných pomůcek a používání dezinfekce jako intuitivní rozhodnutí dokazují zásadní důležitost chemie jako takové a vědců, kteří za těmito úspěchy stojí. Ti mohou sloužit jako přední tváře komunikační strategie. Ideálem chemika se stala maďarská vědkyně Katalin Karikó, která byla při oznámení prvních vakcín proti COVID-19 médii označena za „matku covidových vakcín“, jelikož stála u prvního oznámení schválení vakcíny v prosinci roku 2020. Vyzdvihována je především její houževnatost, odhodlání tvrdě pracovat a dosáhnout svého cíle, ale i schopnost komunikace s médii, na kterou řada vědců nebyla na počátku koronavirové pandemie adekvátně připravena.
A právě Katalin Karikó byla další inspirací nové strategie pro komunikaci vědy nazvané „Chemici jako děti Slunce“, která by mohla přinést efektivní řešení současné nepříznivé situace. Chemie je důležitá pro všechna odvětví běžného života. Bez ní si lze sotva představit dostatek nutričně bohaté potravy pro všechny, výstavbu a vytápění domů, cenově dostupné a kvalitní oblečení a v neposlední řadě vývoj léčiv. Stejně tak je chemie klíčem k udržitelnému způsobu života a ochraně životního prostředí. Problémem však zůstává neschopnost přesvědčit nové mladé talenty ke studiu chemie, a tak chemie společně s lidstvem stojí před spoustou nových výzev, ale s nedostatkem lidí, kteří by jim úspěšně čelili. Podstatou nové komunikační strategie je vynést na světlo úspěchy jednotlivých chemiků, ale i oboru jako celku, a to hlavně v léčbě lidstva, jelikož strach z nemoci, utrpení a smrti je univerzální a zažívá ho úplně každý. A poukázat na to, že chemikové opakované přinášejí účinné řešení a sama chemie uzdravuje.
Pro tento účel sestavili Mgr. Chalupa s doc. Nesměrákem seznam chemiků, jejichž jména jsou spojena s objevy nových léků a vakcín. Mimo jiné můžeme na tomto seznamu najít německého laureáta Nobelovy ceny Paula Ehrlicha, objevitele léku salvarsan na léčbu syfilis (do té doby neléčitelné nemoci) či americkou chemičku Gertrude B. Elion, která vynalezla lék na leukemii a řadu antivirotik a jíž vděčí za svůj život a zdraví miliony lidí po celém světě. Z českých vědců na seznamu nalezneme absolventa Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy prof. Antonína Holého, který také vyvinul mnoho úspěšných antivirotik a pomohl tak nespočtu lidí s vážnými onemocněními, jako je AIDS nebo žloutenka. V neposlední řadě na seznamu samozřejmě nesmí chybět francouzský vědec Louis Pasteur, mezi jehož významnými objevy seznam vyzdvihuje hlavně vývoj mnoha vakcín (např. proti anthraxu či vzteklině), které zachraňují životy dodnes, i více než 120 let po chemikově smrti.
Boj proti chemofobii je věcí celé chemické komunity, ale i každého chemika jednotlivě – od studentů, přes pracovníky v průmyslu, až po vědce a učitele. Každý může přispět ve prospěch společné věci. Vědecká žurnalistika a celková komunikace vědy nabírá nových podob a rozměrů a nejsnazší cestou k široké veřejnosti je oslovení nejzákladnějších emocí každého člověka – například obavy o zdraví a život svůj i svých blízkých. Historie i současnost nabízí široké spektrum úspěšných chemiků, kteří udělali ze světa lepší místo pro život a jejichž odkaz a trvalý přínos pro lidstvo je třeba připomínat – slovy historického přirovnání: „Faraday změnil společnost více než Marx.“
Magda Křelinová
Publikováno:
Středa 29.09.2021 08:20
Akce dokumentů