E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Český otisk v novodobé paleontologii

Porozumnění minulosti nám pomáhá lépe pochopit současnost a předpovídat budoucnost. Nálezy z minulých dob jsou tak více než žádoucí. Objevit je však mnohdy není jednoduché a skýtá mnoho zkušeností a někdy i náhod. Profesor Zlatko Kvaček z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsal jeden z nových nálezů na českém území, který se zapsal do dějin světové paleontologie.

Z paleontologického hlediska je oblast České republiky velmi významná, a to i ve světovém měřítku. Důležité objevy by však nebyly možné bez účasti předních odborníků na paleontologii, mezi které patřil i profesor Zlatko Kvaček. Ten se velkým dílem zasloužil o vědecké zpracování třetihorní flóry, díky čemuž odhalil mnohá tajemství historie rostlin.

Zkamenělina plodu nového druhu Halesia mosbruggeri objevená v Mostecké pánvi. Ze sbírky Severočeských dolů darované Národnímu muzeu k jeho dvousetletému výročí založení v roce 2018.
Zdroj: Zlatko Kvaček. Foto: Lenka Váchová.

Jeden z velkých objevů neogenní flóry byl učiněn pracovníky Severočeských dolů a.s. v Mostecké pánvi na lokalitě Bílina. Nedávno vydaný příspěvek profesora Kvačka je zaměřen na popis nového plodu krytosemenné rostliny z rodu halézie. Tento druh patřící do čeledi styračovité (Styracaceae) pocházející z raného miocénu nebyl prozatím nikde na světě spatřen a popsán. Jedná se o paleontologickou novinku, která rozšířila chápání podobností euroamerických rostlin v průběhu kenozoika.

Fosilie patřící do čeledi styračovitých jsou přitom poměrně vzácné. Nejčastěji byly nalezeny neúplné plody, případně pecky, dřevo či listy. Stávající objev nového druhu „Halesia mosbruggeri Kvaček“ je ojedinělý zejména v jeho celistvosti. Díky uložení plodu v jílovitých jezerních sedimentech se zachoval  celý okřídlený plod včetně pecky a stopky, což umožňuje lepší zařazení mezi další popsané či existující druhy. Tento taxon je založen na reprodukčních orgánech – výjimečně zachovalých okřídlených plodech s nepatrně viditelným žilkováním a dobře viditelnou okrajovou žilkou. Současně obsahuje rozdrcenou pecku a 1,5 mm dlouhou stopku.

Zajímavostí je, že pokud bychom v současné době hledali přirozeně rostoucí halézie, našli bychom je pouze v Severní Americe a Číně. Plod nově popsaného druhu „Halesia mosbruggeri Kvaček“ je přitom velmi podobný halézii dvoukřídlé (Halesia diptera J. Ellis.) vyskytující se v oblasti severní Floridy a Jižní Karolíny v USA. O něco málo starší fosilní plod, který se tvarem velmi podobá současnému nálezu na českém území a liší se pouze žilkováním, byl popsán z paleocénu v USA.

Nenápadná a pouze několik centimetrů malá fosilie umožnila potvrdit možné migrační cesty rostlin a poskytla další důkazy o starodávném spojení mezi Severní Amerikou a Eurasií během neogénu. Stále nové poznatky, které nám paleobotanika přináší, přitom pomáhají při řešení otázek v mnoha oborech, od botaniky přes vědu o vývoji až po kosmonautiku. Předpokládá se, že organismy obývající Zemi v nejstarších obdobích prekambria jsou právě ty organismy, se kterými je nejvyšší pravděpodobnost se setkat na jiných planetách. Pátrání po dalších objevech tak nekončí. Z úžasných objevů z naší minulosti profesora Zlatka Kvačka, který nás bohužel opustil koncem minulého roku, však budou napořád čerpat mnozí odborníci z celého světa.    

Kateřina Fraindová

Kvaček, Z. (2021): Halesia mosbruggeri Kvaček, sp. nov., a new fossil fruit of Halesia L. (Styracaceae) from the Bohemian Miocene (Czech Republic). Palaeobiodiversity and Palaeoenvironments, 101:75–78. https://doi.org/10.1007/s12549-020-00463-y

Publikováno: Pátek 30.04.2021 13:45

Akce dokumentů