Československo pod migrační lupou vietnamských navrátilců
Mohlo by se zdát, že slavné časy česko-vietnamského partnerství jsou už dávno ty tam. Ale přesto stojí za to ponořit se do historických a politických souvislostí vietnamsko-české migrace, vždyť Vietnamci tvoří po Slovácích a Ukrajincích třetí nejpočetnější cizineckou skupinu v Česku.
Přestože většina formálních úmluv byla po listopadu 1989 zrušena, neformální kontakty přetrvávají a na tradici migračního mostu navazují novodobí imigranti. Politické změny spojené se sametovou revolucí uvedly do pohybu proces návratové migrace, tedy stěhování mnohých Vietnamců zpět do jejich rodné země. Lidé toužící po mezinárodní zkušenosti však stále přichází také opačným směrem. Do Česka se od devadesátých let přistěhovalo několik desítek tisíc Vietnamců, kteří využili tradice historicky vybudované funkční sociální sítě. Pojďme se podívat, jakou reputaci má Česko (vietnamsky Séc) ve Vietnamu a jaký vztah k němu mají migranti s českou zkušeností.
I dnes potkáte v Hanoji spoustu Vietnamců, kteří strávili v tehdejším Československu většinu rané dospělosti. Tito pamětníci, kteří se po zahraniční zkušenosti vrátili do rodného Vietnamu před rokem 1989, nedají na hostitelskou zemi dopustit. A právě za těmito navrátilci se na 8 měsíců až do samotného srdce severního Vietnamu vypravila geografka Tereza Kušniráková z PřF UK, aby zjistila, jak je to se zašlou slávou vietnamsko-českých vztahů. Její kvalitativní studie, která probíhala na přelomu let 2010 a 2011, poodhalila, jak se vyvíjí postoj a názory navrátilců.
Z rozhovorů s Việt Xù, jak se těmto navrátilcům ve Vietnamu říká, vyplývá, že vztah migrantů k jejich bývalé hostitelské zemi je stále pevný a vřelý. Tato kladná emoční vazba je pochopitelná. Uchovávají si vizi bezpečné země, která je vřele přivítala v době, kdy jejich rodná domovina trpěla válkou. Není divu, že na ně tenkrát Československo ve srovnání s vietnamskou válečnou realitou působilo jako klidná a relativně vyspělá země, kde lidé žijí v míru a řádu. Většina respondentů si tuto pozitivní vzpomínku uchovala a mluví o Séc jako o jejich druhém domově, který by rádi opět navštívili. Avšak s postupem času se jejich idylická představa a vztah k Československu a Česku proměňuje.
Navzdory všem politicko-kulturním změnám je Česko stále jednou z nejoblíbenějších destinací pro vietnamské migranty. Novodobé vztahy s touto zemí však kalí sílící negativní postoje české společnosti vůči vietnamskému etniku, které jsou spojeny především s nelegální ekonomickou činností a neregulérní vietnamskou imigrací. Nárůst nelegální ekonomické činnosti zejména v posledních pěti letech byl v mnoha případech vyvolán zpřísněním legislativních podmínek pro vstup, pobyt a ekonomickou činnost cizinců v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Změnu situace si při svých návštěvách Česka uvědomují také Việt Xù, kteří poukazují na vzájemné odcizení a ztížené podmínky pro podnikání. V souvislosti s tím respondenti potenciální migranty podporují v záměru vyjet do Česka za studiem, ale nedoporučují jim se zde usadit a pracovat. Do jaké míry však mají veskrze pozitivní vztah a rady Việt Xù vliv na novou generaci vietnamských migrantů, zůstává stále neznámou pro výzkumníky do budoucna.
Dana Rakovcová
Akce dokumentů