Česká půda pod palbou
O tom, kolik stovek tun olova a jiných prvků „obohatí“ v důsledku rekreační střelby ročně půdu v českých luzích a hájích existují pouze dohady. Důležitější však je, jak se tyto elementy v půdě dále chovají, do jaké míry jí kontaminují a jak mění její vlastnosti v celém půdním profilu. Na tyto otázky se částečně pokusil odpovědět tým českých odborníků, když si vytyčil za cíl popsat výskyt vybraných prvků v půdních profilech na modelové střelnici v Olomouckém kraji.
Půdní vzorky byly odebrány z místa střelby, pod terči a v poloviční vzdálenosti letu projektilu. Kontrolní vzorek byl vzat z blízkého střelbou nepostiženého pole. Stanovení absolutního zastoupení jednotlivých prvků (konkrétně se jednalo o olovo, měď, nikl, zinek a antimon) bylo provedeno pomocí přesných spektrometrů.
Výsledky potvrdily očekávání. V místě střelby byly změřeny zvýšené koncentrace Cu, Sb a Zn, tedy prvků, které z převážné většiny tvoří nábojnici. Naopak ve vzorcích z dopadové plochy byly doloženy vyšší koncentrace Ni a Pb.
Jako nejrizikovější prvek se jevilo právě olovo, protože v důsledku zásaditosti půdy a dostatečné zásoby organického uhlíku se může udržet po velmi dlouhou dobu ve svrchních vrstvách půdy, bez toho aniž by významněji migrovalo. To je pravděpodobně důvod, proč byly jeho koncentrace ve svrchních 30 cm vysoce nadlimitní a tudíž potenciálně nebezpečné. Koncentrace ostatních prvků limity nepřekročily, otázkou však zůstává, zda to není jen v důsledku rychlé migrace…
Podobné výzkumy mají význam především pro odhalení případných rizik střelnic pro bodovou kontaminaci podzemních vod, nebo pro opatření následující po uzavření areálu a jeho přeměnu na přírodě blízkou lokalitu. Takovým příkladem může být vojenský areál Brdy, který bude k 1. 1. 2015 vyhlášen dvacátou šestou chráněnou krajinnou oblastí ČR.
Zpracoval: Jiří Lehejček
Akce dokumentů