Čerpání dotací na inovace v Česku – kde a kdo
Strukturální fondy slouží v EU pro sbližování ekonomické a sociální úrovně napříč zeměmi, které má vést k ekonomicky stabilnímu prostředí a sociálnímu smíru a tím pádem ke zmenšení regionálních rozdílů. Není však jasné, zdali fondy tento cíl plní – podle některých autorů ne, podle některých ano – či zda přispívají ke snižování regionálních rozdílů alespoň v rámci jednotlivých států. Situace se ještě zkomplikovala přistoupením chudších středo a východoevropských států. Z jiné perspektivy pak mohou být tyto finance brány jako protiváha mnohem objemnějšího kapitálu proudícího z periferních částí EU do jeho centra v podobě zisku nadnárodních firem či bank často sídlících právě v jádrových zemích EU a nemohou tak už z tohoto důvodu přispět ke snížení rozdílů.
V souladu se současnými trendy a teoriemi je i v EU podporován regionální rozvoj založený na inovacích, což ale v méně rozvinutých regionech s nedostatkem kvalifikované pracovních síly nebo horším institucionálním zázemím nemusí přinést kýžené výsledky.
Autoři se zaměřili na hodnocení operačního programu Podnikání a inovace, který má zvýšit konkurenceschopnost a inovativnost firem. Mezi lety 2007 a 2015 bylo v Česku celkově podpořeno přes 12 000 projektů v celkové hodnotě téměř 73 miliard korun. Dále se autoři podrobněji zaměřili na prioritní osy 3.4 a 3.5 právě spojené s inovacemi (celkem cca 4000 projektů za cca 40 miliard). Prostředky šly zejména do ekonomických center a jejich okolí. Například samotná Praha je jedním z nejbohatších regionů EU a její HDP tak převyšuje průměr EU, tím pádem může evropské peníze využívat jen omezeně. Nicméně v jejím zázemí bylo realizováno mnoho projektů, a to často firem jinak sídlících v samotném hlavním městě. Projekty se uskutečňovaly také v Brně jako dalším centru, a peníze dále plynuly na Příbramsko, Zlínsko, Jihlavsko a do severovýchodních Čech, relativně méně pak do regionů na hranici s Německem a Rakouskem. Důvodem může být jejich stále periferní poloha a historie, popřípadě možnost čerpání z jiných programů určených pro strukturálně postižené regiony (např. Ústecko po útlumu těžby uhlí).
Ze sektorové skladby podpořených projektů vyplývá, že těch vysoce sofistikovaných (high-tech) bylo jen poskrovnu, přesto jejich podíl přesáhl podíl těchto oborů v české ekonomice. Jedná se o výzkumné projekty, informační technologie, elektroniku, optické technologie a letectví a farmacii. Ty jsou koncentrovány především do výše zmíněných regionů (zázemí Prahy, Brno, severovýchodní Čechy, Jihlava atd.), kde high-tech firmy působí. Středně vyspělé technologie jako automatizace jsou zaváděny například v automobilovém průmyslu, proto jejich vysoký podíl nalezneme například na Mladoboleslavsku. Na druhou stranu může být varující malý objem alokovaných peněz a často nejméně vyspělé inovace, které nalézáme v regionech podél hranice s Německem a Rakouskem.
V tomto případě podpory inovací tedy cíle snižování nerovností mezi regiony příliš neplatí, proto stojí tento fenomén za pozornost, hlubší rozbor i jiných dotačních titulů a obecnou debatu o současném nastavení fondů.
Tomáš Janík
Akce dokumentů