Byla příroda ovlivněna obdobím socialismu? Co třeba ptactvo?
O komunistické éře v našich dějinách se dnes již ve škole učí každé dítě. Na toto období jsme ale zvyklí dívat se jen z dějepisného úhlu pohledu. Jakou roli ale mělo těchto 41 let na přírodu? Kolektivizace, která byla socialistickým režimem tak podporována, neměla dopad jen na malé statkáře, kteří přišli o po generace předávané pozemky, ale i na ekosystém a diverzitu zvířat. Homogenizace krajiny měla mimo jiné dopad na populace ptáků, jejich složení a počty. Zkoumáno to bylo na české a rakouské straně Železné opony Martinem Šálkem a dalšími vědci nejen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Cílem studie bylo porovnat ptačí společenstva zemědělské krajiny ve dvou přeshraničních regionech, které mají podobný podíl orné půdy a krajinných prvků, ale výrazně se liší ve velikostech polních celků. Velmi podobné si jsou také složením půd, klimatem a mají i téměř stejné krajinné prvky, jako jsou větrolamy nebo meze. Rozdíl spočívá ale v tom, že zatímco Rakousko je mozaikové se spoustou biotopů, tak Česko má největší polní celky v Evropě – 57 % orné půdy je v blocích větších než 20 hektarů! Takové uspořádání mělo usnadnit obdělávání a management půdy, bohužel ale vedlo k homogenizaci krajiny, tedy ke ztrátě její různorodosti. To společně s modernizací a chemizací zemědělství problémy s biodiverzitou ještě prohlubuje.
Zdroj: Wikipedia, autor: Daniel Pettersson
Ke zjištění počtu ptáků v obou regionech byly použity dva typy měření. Jedním typem je kvadrátové mapování, které spočívá v tom, že jsou spočítáni všichni ptáci zemědělské krajiny o rozloze 500 x 500 metrů, a druhým typem jsou transekty, což je cesta, na které je zaznamenán počet jedinců a druhů. Nejčastěji byli zaznamenáváni skřivani, strnadi, bažanti a špačci a měření byla prováděna po dobu jednoho roku, ovšem ne najednou.
Pozorování ukázalo, že početnost a druhová bohatost ptáků skutečně je větší v heterogenní krajině, v tomto případě tedy v Rakousku, a to dokonce 1,5krát! To, že jim heterogenita poskytuje lepší prostor pro život je poměrně předvídatelné, šokující ale je, jak zásadní je ten rozdíl. U zajíců, jejichž výskyt byl zkoumaný v předchozí studii, byl ten rozdíl dokonce ještě větší – v Rakousku byla jejich populační hustota 3,8-9,6krát vyšší než v různých regionech České republiky. Z toho tedy vyplývá, že velké polní celky mají vliv i na další druhy.
Strnad - tento opeřenec se svou početností umístil na druhém místě. Zdroj: Wikipedia, autor: Chris Romeiks
Výsledkem studie je doporučení, aby bylo podporováno rozdělení velkých polí a zvýšení rozmanitosti jejich okrajů. To se už nyní pomalu děje, například je omezena produkce jedné plodiny na souvislé ploše a je i dán minimální podíl neproduktivních ploch, ale v takhle malé míře tato nařízení neumožňují zásadní zvýšení biologické rozmanitosti. Účelem zemědělských ploch je přeci jen produkce potravin, od čehož se odvíjí i veškeré státní a evropské regulace, ale zvýšením diverzity by polní krajina mohla umožňovat například různé ekosystémové služby či by se zlepšilo zadržování vody. Rozčlenění krajiny by tedy bylo oceněno více lidmi, nejen odborníky.
Eliška Leštinová
Publikováno:
Úterý 05.04.2022 15:25
Akce dokumentů
