E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Berylliu na stopě

Beryllium (Be) je velmi toxický prvek, který na sebe během posledních let přitáhl značnou pozornost. Množství této látky je v zemské kůře a v ekosystémech relativně nízké. V ČR se do ovzduší ve významném množství uvolňuje zejména spalováním uhlí, nicméně o jeho vnikání do přírody z atmosféry je toho dosud známo poměrně málo. Málo prozkoumané jsou i disperzní cesty antropogenního Be v ekosystémech a současný stav oblastí, které byly v minulosti berylliem velmi silně znečištěné. Vědci se věnují zejména studiu kumulativního dlouhodobého vlivu nízkých koncentrací beryllia na organismy.

Beryllium
Nelehká cesta na lokalitu, foto Helena Vysoká
Skupina badatelů pod vedením Martina Nováka (Česká geologická služba, PřF UK) se jala prozkoumat množství různých toxických prvků ve dvou typech srážek (námraza, sníh) ve vysoko položených místech v ČR. Pro účely této tříleté studie a následný monitoring byla vytvořena monitorovací síť o deseti horských lokalitách (Novohradské hory, Šumava, Český les, západní Krušné hory, východní Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy) na místech co nejvíce vzdálených lokálním zdrojům polutantů. Vybrané oblasti zahrnují průmyslovým znečištěním relativně nezasažená pohoří jako je Šumava, ale i oblasti tzv. černého trojúhelníku, česko-německo-polské pohraničí, které je nechvalně prosluslé koncentrací tepelných elektráren a dřívějším bezkonkurenčně nejhorším stavem ovzduší. Depozice beryllia v ČR patřila v době osmdesátých let k nejvyšším na světě. Bohužel je k dispozici velmi omezené množství dat, které by toto znečištění v minulosti systematicky monitorovalo.  Bylo tedy výzvou shromáždit dostupná data z minulosti a srovnat je se současnými depozicemi. Studiu beryllia se ve zmíněných oblastech věnovala Leona Bohdálková.

Výsledky mohou být pro neodborníka překvapivé. Námraza na všech sledovaných místech obsahovala 7x více Be než sníh. To je způsobeno tím, že zmrzlé kapky, které ji tvoří, mají v porovnání se sněhovými krystaly větší povrch a tak poskytují více prostoru k usazení Be. Z celkového spadu Be bylo 34 % v rozpustné formě, tedy ve formě dostupné pro organismy. Porovnání všech lokalit ukázalo, že tou nejznečištěnější je pohoří Beskydy. Pomocí modelu HYSPLIT, který vypočítává zpětné trajektorie vzdušných mas, bylo zjištěno, že znečištění přináší vzdušné masy z polského Slezska. Zajímavé bylo i zjištění, že v místech, kde byly koncentrace Be nejnižší, námraza obsahovala vyšší podíl znečištění než sněhy ve srovnání s více znečištěnými oblastmi. Autoři to vysvětlují tím, že sníh by mohl obsahovat polutanty z blízkých zdrojů a námraza spíše ze zdrojů vzdálených. Dobrou zprávou je, že naměřené koncentrace byly všeobecně nízké a nepředstavují přímou hrozbu pro zdraví ekosystémů ani pro zdraví člověka.

Bohdalkova, L., Novak, M., Voldrichova, P., Prechova, E., Veselovsky, F., Erbanova, L., Krachler, M., Komarek, A., Mikova, J. (2012): Atmospheric deposition of beryllium in Central Europe: comparison of soluble and insoluble fractions in rime and snow across a pollution gradient. Science of the total environment: 439, 26-34.

Radka Nováková

Akce dokumentů