104,6 km od soutoku, aneb jak je to s kvalitou vody na Slapech?
V posledních desetiletích došlo k výraznému zlepšení kvality povrchových vod hlavních toků Česka, zejména v souvislosti s omezením těžkého průmyslu a výstavbou čistíren odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel. Malé vodní toky však nezaznamenaly takové zlepšení, neboť se často nacházejí v zemědělských oblastech, které představují zdroj nepřeberného množství znečišťujících látek, zároveň zde často chybí čistírny odpadních vod. Jedním z nich je také potok Mastník ve Středočeském kraji, který ústí do Vodní nádrže Slapy na Vltavě. Na vývoj a současný stav kvality vody tohoto významného vodního útvaru se blíže podívali Luboš Mrkva a Bohumír Janský z Katedry fyzické geografie a geoekologie na naší fakultě.
Povodí toku Mastník představuje typickou zemědělskou krajinu, jakou je možné nalézt na značném území nejen Česka, ale i v ostatních evropských státech. Výzkumy přitom dokazují, že v takovýchto povodích dochází v posledních letech k nárůstu fosforečnanů v souvislosti se změnou využití zemědělských ploch a hnojením a nárůstu počtu obyvatel. V povodí řeky Mastník nastaly po roce 2004 značné investice do přečištění odpadních vod s vidinou zlepšení kvality vody, avšak kvalita vody zůstala nadále velmi nízká zejména v důsledku difúzních neboli rozptýlených zdrojů znečištění, které představují značný celosvětový problém.
Autoři porovnávali data kvality vody z různých zdrojů, ze státního monitoringu Povodí Vltavy, s. p. od roku 1995 a dále poté z vlastních měření mezi lety 2012–2013, přičemž pro zjištění hlavních zdrojů znečištění (zda se jedná o bodové či plošné znečištění) využívali velikost průtoku.
Z dlouhodobého hlediska nastal v profilech Kosova Hora a Radíč od roku 1995 pokles řady parametrů, zejména sloučenin dusíku, došlo i k poklesu celkového fosforu, avšak při porovnání koncentrací v letech 2015–2016 s kvalitami tříd podle české státní normy (I.-neznečištěná, II.-mírně znečištěná, III.-znečištěná, IV.-silně znečištěná,V.-velmi silně znečištěná) je možné vodu ve vybraných profilech stále hodnotit jako znečištěnou (III.třída jakosti) až silně znečištěnou (IV.třída jakosti) zejména v souvislosti s vysokými koncentracemi sloučenin dusíku, fosforu a celkového organického uhlíku.
U posledního profilu před ústím do Vodní nádrže Slapy je možné kvalitu vody zařadit do IV. třídy jakosti, neboli silně znečištěnou v důsledku vysokých koncentrací chlorofylu–α a celkového fosforu.
Při zhodnocení vlastního monitoringu byly pouze dva profily ze šesti zařazeny do kategorie III. (znečištěná), ostatní byly zařazeny do kategorie IV. a do nejhorší kategorie V. (velmi silně znečištěná), přičemž jako největší problém se ukázaly nízké koncentrace rozpuštěného kyslíku, vysoká CHSKMn (chemická spotřeba kyslíku) a vysoké koncentrace amoniakálního dusíku.
Vysoké koncentrace dusičnanů byly registrovány zejména na podzim a v zimě, kdy neprobíhá odčerpávání této živiny rostlinami a zároveň dochází k plošným splachům ze zemědělských ploch do toku. Koncentrace fosforečnanů byly ovlivněny především velikostí průtoku, při vyšších vodních stavech docházelo k ředění, což naznačuje bodový zdroj znečištění, zejména komunální odpadní vody.
Výsledky studie jsou značně znepokojivé. Kvalita vody v toku Mastník, který zásadním způsobem ovlivňuje i kvalitu vody v Slapské přehradní nádrži, je stále velmi špatná. Horší kvalita vody je dávána do souvislosti zejména s intenzivním zemědělstvím v povodí a výskytem menších obcí, které stále nemají svou vlastní čistírnu odpadních vod. Dalším faktorem, který podporuje zvyšující se eutrofizaci vody s nárůstem sinic a řas je mimo jiné také změna klimatu, zejména narůstající teplota vody a změny v rozložení a množství srážek. Autoři vidí naději ve výstavbě čistíren odpadních vod a změně v hospodaření vedoucí ke snížení eroze území.
Kateřina Fraindová
Publikováno:
Sobota 20.07.2019 18:10
Akce dokumentů