Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Ničivé dědictví
- Voda je esenciální složkou pro existenci života na Zemi. Nejde přitom jen o její množství, ale i o její kvalitu, a to zejména u vody pitné. Spolu s klimatickými změnami je v současné době pitná voda v některých oblastech Česka dokonce „nedostatkovým zbožím“. Jejími nadějnými potenciálními zdroji jsou dnes pramenné oblasti. Jak to je s jejich kvalitou v souvislosti s dlouhodobým vývojem i vlivem klimatických extrémů? Tým hydrologů pod vedením Kateřiny Fraindové z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy si vzal do hledáčku horní tok řeky Blanice.
- Konopí místo antibiotik?
- Po legalizaci konopí setého (Cannabis sativa) pro výzkumné a léčebné účely, je předmětem vědeckého zkoumání stále častěji. Zasloužené oblibě se už také těší u mnoha pacientů. Dnes jsou léčebné prostředky z konopí předepisovány na široké spektrum chorob, kožních onemocnění jako je psoriáza, lupus nebo akné nevyjímaje. Jeho účinky na kožní choroby způsobené mikroorganismy se staly předmětem výzkumu týmu vědců, společně s MUDr. Mgr. Vítem Hubkou, Ph.D., působícím na Katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v Mikrobiologickém ústavu Akademie Věd ČR.
- Antropocén, nová geologická éra?
- Ekosystém Země je v současném světě pod značným vlivem lidské populace, a to globálně. Působení člověka je tak značné, že je podle odborníků možné současné období naší planety označit za tzv. antropocén. Aleš Hrdina a Dušan Romportl z Katedry fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy se blíže podívali na globální klasifikace, které reflektují intenzitu vlivu lidstva na jednotlivé přírodní oblasti.
- Rozhovor s laureátem hlavní ceny Česká hlava 2022 prof. RNDr. Petrem Pyškem, CSc.
- Prof. Petr Pyšek vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (PřF UK) obor geobotanika. Zaměřuje se na studium biologických invazí a patří k nejcitovanějším vědcům na světě. Od roku 1996 působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR, kde v roce 2004 založil Oddělení ekologie invazí, které vede. Působí také na Přírodovědecké fakultě UK na katedře ekologie. Na svém kontě má stovky odborných článků, několik knih a mnoho ocenění.
- Heme, heme, je tady kyslík?
- Že mají aristokrati modrou krev? Ale kdepak, všichni máme krev pěkně červenou právě díky červenému krevnímu barvivu hemoglobinu, jehož součástí je neproteinová část, tvořená molekulou hemu. A právě hem v hemoglobinu přenáší v naší krvi kyslík od plic k buňkám jednotlivých orgánů. Úlohy hemu v různých proteinech i v různých organismech jsou však daleko rozmanitější, než „jen“ udržet lidi naživu pravidelnou dávkou kyslíku. Bakterie například hem využívají v kyslíkových senzorech, kterými se dokážou orientovat ve svém okolí. Právě na mechanismy funkce těchto proteinů se zaměřuje nové mini-review skupiny doc. Markéty Martínkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Škola hrou aneb co všechno lze zažít v rámci doktorského studia
- Doktorandka Tereza Matějková z katedry zoologie se v rámci studia zabývá chemickou komunikaci myšovitých hlodavců. Její studium na Přírodovědecké fakultě už se pomalu chýlí ke konci, zato se čím dál víc zapojuje do mnoha zajímavých projektů. Nedávno se stala tajemnicí Biologické olympiády, podílí se na odborném soustředění Běstvina a spolu s kamarády organizuje prodloužené biologicky zaměřené víkendy pro děti, takzvanou Jarní a Podzimní Běstvinku. Tereza Matějková také ráda cestuje a nebojí se žádné nové výzvy. Díky tomu se letos vypravila s neziskovou organizací Brontosauři v Himalájích do školy v Mulbekhu, kde mohla místním dětem předat část svých znalostí biologie.
- I nejedovatý had může ohrozit naše zdraví
- Spousta z nás určitě doma chová plazy jako domácí mazlíčky. Může být ale takové mazlení s ještěrkami pro nás nebezpečné? A jsou plazi, a to nejen ti chovaní v domácnostech, zdrojem lidských infekčních onemocnění? Plazi jsou významným rezervoárem různých, pro člověka patogenních organismů, a to včetně parazitických prvoků. Jak velké riziko pro lidi nebo například hospodářská zvířata tito parazité představují, zkoumal mezinárodní tým vědců, společně s Janem Votýpkou z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK.
- Otevře levnější záznamník dveře studiím s nižším rozpočtem?
- Akustické záznamníky jsou efektivní a neinvazivní prostředek ve studiu hlasových projevů. Původně byly používány pro studium v mořském prostředí, ale v poslední době nacházejí využití i ve výzkumu suchozemských ekosystémů, a to obzvláště ve studiu biodiverzity, chování zvířat a dalších aspektů přírody. Mimo jiné mohou také pomocí zvuků lokalizovat i pytláky nebo ilegální těžbu dřeva. Vědci pro výzkumy používají moderní a drahé akustické záznamníky, takzvané SMs (Wildlife Acoustics Song meter), ale Loretta Schindler z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byla součástí týmu, který tento záznamník porovnal s nově vyvinutým levnějším záznamníkem (CARACAL). Pokud by vyplynulo, že rozdíly mezi těmito přístroji jsou zanedbatelné, hlavně co se týče přesnosti, otevřelo by to akustickým výzkumům mnoho nových příležitostí.
- Jak by vypadal svět bez žížal?
- Život půdních živočichů je nám běžně skrytý. Mnozí si ani nedokážeme představit, jak rozmanitá a početná fauna žije pod našima nohama. Víte třeba, co je hlavní zásluhou žížal, termitů, mnohonožek a jim podobných? Správně, jsou to totiž rozkladači (saprofágové). A že by bez půdních bezobratlých byl povrch Země zřejmě z velké části stále pokrytý opadem? I to je možné. Ukazují to zcela nové poznatky, jež vyneslo na světlo rozsáhlé review, na kterém se v rámci rozsáhlého mezinárodního týmu podílela řada autorů z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy (Dr. Petr Heděnec, Dr. Jabbar Moradi, prof. Jan Frouz a prof. Pavel Kindlmann). Článek, který vyšel v časopise Scientific Reports a je vůbec první studií, která takto kvantifikuje vliv různých skupin bezobratlých na zpracování opadu v globálním měřítku.
- Jen zelená to může být
- I když je město mnohdy vnímáno jako „betonová džungle“, neodmyslitelně k němu patří také zeleň. V současné době klimatických změn přitom její význam neustále roste. Zelené plochy uvnitř města mají pozitivní dopad nejen na zdraví obyvatel a celý ekosystém, ale i na ekonomiku. Jana Šiftová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se ze širšího úhlu pohledu podívala na méně probádané a někdy možná i neprávem opomíjené domácí zahrady.
Akce dokumentů