E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Člověk a příroda jsou spojené nádoby
Povědomí o tom, že lidstvo se snaží chránit své kulturní a přírodní dědictví má asi každý z nás, jak k tomu ale může přispět geomorfolog? Jelikož každý z cenných výtvorů, staveb a míst vzniká v určitém geografickém prostředí, je na místě zajímat se o přírodní procesy, které v dané lokalitě probíhají. Právě proto vznikla výzkumná síť nesoucí název LACUNHEN, jejíž součástí je i naše fakulta, jmenovitě Vít Vilímek z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Vyšší vzdělání snižuje výskyt vražd
Odhaduje se, že v roce 2004 tvořila úmrtí v důsledku napadení celosvětově až 1% z celkové úmrtnosti. Jejich rozložení je rozdílné jak mezi zeměmi, tak mezi obyvateli v jednotlivých státech. Výzkumy naznačují, že nárůst výskytu vražd by mohl být spojen také s rostoucí nerovností a sociálním znevýhodněním obyvatel zejména v několika posledních letech. Poznání příčin vedoucích k vyššímu výskytu těchto úmrtí je důležité pro rozvoj intervencí, které by mohly tomuto fenoménu předcházet. Jaké skupiny obyvatel jsou touto skutečností více ohroženy, zkoumali vědci ve dvanácti evropských zemích.
Kvasinko, kvasinko, ukaž mi...
Rozhovor s Irenou Vopálenskou, čerstvou absolventkou doktorského studia na Katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK o využití kvasinek jako biosenzorů na detekci koncentrace mědi ve vodě.
Za co všechno může sluneční aktivita?
Že je Slunce nejdůležitějším zdrojem energie pro Zemi, je jasné, jak jinak ale ještě ovlivňuje Zem? Radan Huth, klimatolog z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s kolegy z Rumunska zkoumali vliv solární aktivity na atmosférickou cirkulaci v severním Atlantiku
Víme, co v půdě provádějí nově introdukované kulturní plodiny?
Půdy jsou důležitými poskytovateli ekosystémových služeb, mezi ty nejdůležitější bychom mohli zařadit možnost produkce potravin a zmírňování vlivu klimatických změn. To je umožněno díky vázání uhlíku a koloběhu živin, což jsou procesy řízené především půdní biotou. Nicméně zintenzivňování zemědělské produkce, způsobené požadavkem na pěstování biopaliv, půdní organismy redukuje. U nás jsou k výrobě biopaliv využívané rostliny jako řepka olejka, Miscanthus a šťovík uteuša (Rumex patientia x R. tianshanicus). Zatímco první dvě plodiny jsou u nás už zavedené, dosud jsme měli velmi málo informací o tom, jaký vliv má dlouhodobé pěstování hybridního šťovíku na půdní organismy.
Jak se vzájemně ovlivňují naše šelmy?
Krajina střední Evropy byla v průběhu staletí výrazně změněna zemědělstvím a urbanizací, původní přirozené habitaty byly fragmentovány a jejich rozloha se zmenšila. To mohlo právě vehnáním vyšších koncentrací původních i nepůvodních druhů na menší a izolovanější plochy navýšit vnitrodruhové i mezidruhové interakce jedinců. Biologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Přírodovědecké fakulty UK a Jihočeské univerzity se pokusili zjistit, jak se jednotlivé druhy masožravců v současné fragmentované kulturní krajině ovlivňují.
Pátrání po přenašečích nebezpečných leishmanióz pokračuje
Leishmaniózy představují závažný zdravotní problém nejen v mnoha částech východní Afriky, ale právě možnostem jejich přenášení v této oblasti se věnovali parazitologové z PřF UK. Parazitičtí prvoci rodu Leishmania způsobují těžká onemocnění člověka a divokých i hospodářských zvířat a omezení jejich šíření je jednou z priorit Světové zdravotnické organizace.
Cesta k odhalení skutečné druhové diverzity jednobuněčných organismů?
Jaká je skutečná diverzita organismů na naší planetě? To je otázka, která mnohým vědcům nedá spát. Je zajímavé, že dosud je popsáno mnohem více makroskopických organismů než těch úplně nejmenších, okem neviditelných. Člověk by ale asi spíše předpokládal, že těch malinkých bude o něco více, když na rozrůzňování měli evidentně mnohem více času. Problém tkví zejména v tom, že je o poznání složitější od sebe odlišit jednobuněčné organismy, které mají poměrně málo morfologických znaků než ty velké, mnohobuněčné. Nebývá výjimkou, že jednobuněčné a mikroskopické organismy mají ve svém popisu definovánu velmi širokou valenci podmínek a prostředí, ve kterých se vyskytují. A není to třeba právě způsobeno tím, že se jedná o vícero druhů, ekologicky mnohem více omezených, které jsme nebyli schopni na základě morfologie odlišit? Pokud už nám tedy nestačí mikroskopy, je třeba přistoupit k použití jiných metod, například molekulárních.
Dotuje Evropská unie venkov efektivně?
Sociální geografové, včetně Viktora Květoně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, se zaměřili na dotační programy Evropské unie, které mají za cíl rozvíjet venkov. Pomocí statistických metod zjišťovali, zdali programy na českém venkově plní své funkce, které jsou jim vytyčeny.
Obraz s překvapením
Je štěstím, když se povede k rozboru pigmentů získat starý nerestaurovaný obraz, navíc s překvapením uvnitř. Skupina chemiků a geochemiků z Velké Británie, Belgie a České republiky, ve které působí i prof. Jan Jehlička z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, pomocí Ramanovy spektroskopie analyzovala olejomalbu pocházející z poloviny 18. století. Obraz chlapce s ptáčkem sedícím mu na ruce (Bird in Hand) získal vášnivý sběratel George Lester Winward, který se domníval, že jde o dílo Thomase Gainsborougha, slavného anglického malíře z 18. století. Dílo se momentálně nachází se sbírce společnosti De Brécy. Jelikož paleta obrazu byla dosud neznámá stejně jako jeho autor a dílo k analýzám dostupné, je zřejmé, že se o slovo přihlásila zvídavost vědcům vlastní.

Akce dokumentů