Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- O stavu lesních ekosystémů s Filipem Oulehle
- Mgr. Filip Oulehle, Ph.D. je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a zároveň jedním z předních odborníků na problematiku biogeochemie přírodě blízkých ekosystémů. V současné době pracuje v České geologické službě, částečně v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a jako externí pracovník PřF UK, přičemž se zaměřuje na koloběhy ekologicky významných prvků (zejména C, N, P, S, bazické kationty), jejichž změna je narušena jak lidskou činností, tak změnou klimatu. Podílí se na českých i mezinárodních projektech, jedním z nich je i projekt GEOMON (=GEOchemický MONitoring), který byl založen v roce 1994 a stále probíhá. Hlavní náplní tohoto projektu je komplexní hodnocení časových změn ve složení jednotlivých složek ekosystému - srážky, půda a odtok v síti malých lesních povodí, která reprezentují hydrologický režim různých oblastí. V souvislosti s 9. mezinárodní konferencí BIOGEOMON, která proběhla koncem srpna 2017 v Litomyšli, nám Mgr. Filip Oulehle, Ph.D. odpověděl na otázky týkající se zákonitostí acidifikace, prováděných opatření a v současné době probíhajícího výzkumu.
- Rašeliniště: nádrž, nebo houba?
- Poslední dobou jsme svědky rostoucího počtu hydrologických extrémů včetně povodní. Pro jejich hodnocení je nutné se zaměřit na místa, kde odtok vzniká – na pramenné oblasti. Katedra fyzické geografie a geoekologie již několik let rozvíjí pod vedením prof. Janského svůj projekt na Šumavě, kde se zaměřuje na srážkové a odtokové poměry. V jednom z nejnovějších výzkumů se pak kolegové Lukáš Vlček, Jan Kocum, Bohumír Janský, Luděk Šefrna a Šárka Blažková zaměřili na vliv rašelinišť na odtok.
- Naši biologové a mikroskopické houby v novém čísle časopisu Živa
- Vědci z naší fakulty se podíleli na novém tematickém čísle přírodovědného časopisu Živa, tentokrát o mikroskopických houbách. Ty jsou nesmírně zajímavé pro evoluční biologii, medicínu, biotechnologie i bezpočet dalších oborů. Ostatně seznamte se s nimi sami!
- Stěhování ježčích národů
- Dnešní evropská fauna a flóra byla výrazně formována dobami ledovými a meziledovými, které se střídaly během čtvrtohor. Naprostá většina živočichů obývajících v současnosti střední Evropu přežila jednotlivé doby ledové v omezených územích s příznivějšími klimatickými podmínkami, než panovaly v okolí. Taková území se nazývají refugia. Příznivější podmínky obnášely nejenom vyšší teploty, ale především vyšší vlhkost. Z tohoto důvodu se některá refugia překvapivě nenacházela v jižních oblastech Evropy, ale ve střední Evropě, a to dokonce v horách, protože zde padalo více srážek.
- Žížaly, vládci uhlíku?
- Žížaly představují kromě bakterií a hub nepostradatelnou součást půdního komplexu a jsou klíčové pro rozklad hmoty. Svým působením zejména provzdušňují a fragmentují půdní hmotu, dále také zvyšují mikrobiální aktivitu v půdě a přispívají k tvorbě humusu. Díky jejich aktivitě dochází k přeměně složitých organických sloučenin na jednoduché, které jsou dostupné pro rostliny. Vzhledem k jejich důležitosti i mimo jiné v oblasti zemědělských aktivit člověka, je tento poměrně jednoduchý organismus v hledáčku společnosti již po dlouhou dobu. Předešlé studie naznačovaly, že by mohla činnost žížal souviset i se snížením ztráty uhlíku z půdy. Mění žížaly chemické složení půdní organické hmoty? Vědecký tým pod vedením Šárky Angst složený mimo jiné z odborníků působících na Univerzitě Karlově v Praze, Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Technické univerzitě Mnichov se zaměřil na otázku změn ve kvalitě půdní organické hmoty v důsledku aktivity žížal.
- Nové senzory odhalí poškození DNA
- Nový model pro in vitro klasifikaci potencionálně genotoxických chemikálií, tedy látek poškozujících genetickou informaci ukrytou v DNA, to je práce docenta Vlastimila Vyskočila a jeho týmu z Katedry analytické chemie. Jejich výzkum znatelně usnadní rozpoznávání poškození DNA a jeho původců.
- Těžba uranu bude ještě dlouho ovlivňovat proudění podzemní vody
- Dřívější těžba uranu ve Stráži pod Ralskem bude mít ještě za třicet let výrazný vliv na životní prostředí, ať už jde o chemickou kontaminaci či odčerpávání zásob vody. Tomáš Lipanský z Přírodovědecké fakulty se zabýval vlivem těžby na hladinu a proudění podzemní vody, který bude možné pozorovat i za několik desítek let. Jedná se tak o největší zásah do režimu podzemních vod na území Česka v historii.
- Zelená míle
- Fragmentace krajiny, neboli její rozdělení na menší plošky, má zásadní vliv na život a rozšíření nejen jednotlivých druhů živočichů, ale i rostlin. V důsledku zemědělství a výstavby liniových prvků v krajině – jako cest a silnic – dochází k omezení jejich šíření i na místech, která jsou pro ně optimální. Jaký vliv má na rozšíření jednotlivých druhů rostlin typ obhospodařování, izolace a vlhkost stanoviště? Podrobným výzkumem jednotlivých lučních společenstev ve fragmentované krajině se zabýval vědecký tým botaniků a ekologů vedený Petrou Janečkovou z Jihočeské univerzity a Štěpánem Janečkem z naší fakulty.
- Sníh ochraňující půdu
- Antarktický poloostrov patří mezi oblasti s nejrychlejším vzrůstem teplot vzduchu za posledních padesát let. Ten vede k tání tamních ledovců. Zatímco dopady oteplování na ledovce jsou zřejmé, v případě permafrostu zůstávají z velké části nepoznané. Podle výpočtů se předpokládá, že právě tání věčně zmrzlé půdy, permafrostu, bude jedním z největších producentů skleníkových plynů oxidu uhličitého (C02) a metanu (CH4) v 21. století. Proto se Zbyněk Engel z Katedry fyzické geografie a geoekologie rozhodl společně s brněnskými kolegy prozkoumat souvislosti mezi meteorologickými podmínkami, sněhovou pokrývkou a aktivní vrstvou rozmrzající půdy.
- Poklad hledejte v Antarktidě pod dvěma metry ledu
- Antarktická jezera lákají pozornost přírodovědců díky svým jedinečným vlastnostem. Jejich extrémní chemické a fyzikální podmínky a jednoduché potravní sítě společně nabádají k využití jako přírodní laboratoře. Hlavními primárními producenty biomasy jsou sinice a převážně bičíkaté řasy. Při jedné z antarktických expedic, které se účastnila i Linda Nedbalová, vědce zaujala čtyři hluboká jezera pokrytá silnou vrstvou ledu. Ukázalo se, že v těchto jezerech na ostrově Jamese Rosse dominantu planktonu tvoří miniaturní řasa bez bičíku. Touto řasou je Monoraphidium, o jehož zajímavých charakteristikách se dozvíte dále díky spolupráci vědců z Katedry ekologie PřF UK, Centra polární ekologie v Českých Budějovicích, MBÚ AV ČR v Praze a BÚ AV ČR v Třeboni.
Akce dokumentů