Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2019/2020 – Biologie
- Doc. RNDr. Magdaléna Krulová, Ph.D. (*1969) je imunoložka působící na Katedře buněčné biologie. Jejím hlavním vědeckým zájmem je studium buněčných mechanismů vedoucích k protizánětlivému směřování imunitní odpovědi. Zkoumá kmenové buňky, především jejich protizánětlivé a regenerační vlastnosti. V současné době se spolu se svými studenty a kolegy zabývá možností využití kmenových buněk pro zabránění vzniku neplodnosti u mužů po prodělaném zánětlivém onemocnění. Dalším tématem, které vyvstalo se současným zájmem o otužování, je studium imunitních aspektů chladové adaptace.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2019/2020 – Geografie
- Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2019/2020 za geografii, konkrétně za přednášku a seminář Praktické aspekty výuky zeměpisu, se stal RNDr. Tomáš Měkota (*1993). Na Přírodovědecké fakultě vystudoval Učitelství geografie a matematiky. V současnosti je členem Centra geografického a environmentálního vzdělávání, kde se v rámci své doktorské práce pod vedením doc. Miroslava Marady zabývá čtením krajiny středoškolskými studenty. Působí také jako vyučující matematiky a zeměpisu na Gymnáziu J.K. Tyla v Hradci Králové.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2019/2020 za chemii Jiřím Fišerem
- Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2019/2020 se stal doc. RNDr. Jiří Fišer, CSc. (*1942) se svojí přednáškou Molekulová symetrie. Na naší fakultě vystudoval fyzikální chemii, ve které se následně i habilitoval. Nyní působí na katedře fyzikální a makromolekulární chemie a v rámci svého výzkumu se zabývá výpočetní a teoretickou chemií. V minulosti již jednou získal cenu Studentského velemloka za sekci chemie v akademickém roce 2011/2012.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2019/2020 – Geologie a OŽP
- prof. Jan Frouz: „Naší největší noční můrou je, že bychom mohli vychovávat chelicerátové blby.“ Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc. (*1967) je od roku 2013 je profesorem environmentální vědy na Ústavu pro životní prostředí PřF UK. Je vedoucím Centra pro otázky životního prostředí UK. Od roku 2017 vede Národní výzkumnou infrastrukturu SoWA (Soil and Water) BC AV ČR pro komplexní monitorování půdních a vodních ekosystémů v kontextu trvale udržitelného využívání krajiny. Publikoval přes 300 odborných článků, 2/3 v časopisech registrovaných na Web of Science. Je editorem a členem redakčních rad předních oborových časopisů.
- Nový minerál maletoyvayamit
- Ne každý den se vědcům při provádění geologických studií podaří v přírodě nalézt nový minerál. Jeden takový se při výzkumech v odlehlých oblastech Kamčatky podařilo popsat skupině ruských a českých vědců za přispění pracovníka Univerzity Karlovy RNDr. Marka Tuhého. Maletoyvayamit, jak byl minerál následně pojmenován, byl podrobně zkoumán právě v České republice.
- Nestabilní východ Česka
- Při extrémních či dlouhodobých srážkových událostech dochází k nasycení půdy vodou a porušení soudržnosti materiálu, což na svazích může dále způsobit velmi nebezpečné bahnotoky či kamenotoky, někdy nazývané také jako „debris flows“. I když o těchto jevech slýcháme zejména ze zahraničí, je něco takového možné i na našem území? Experti na geomorfologii v čele s Janou Smolíkovou a společně s Vítem Vilímkem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dalšími kolegy dali na tuto otázku odpověď.
- Lese, řekni, jaká bude povodeň?
- Sněhová pokrývka má zásadní vliv na doplňování zásob podzemních vod a na celkovou bilanci vody v povodí. Rychlé tání sněhové pokrývky však také způsobuje výskyt jarních povodní. Ondřej Hotový spolu s Michalem Jeníčkem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zjistili, jaký vliv na distribuci a tání sněhové pokrývky má stav lesa v povodí.
- Snadno, rychle a levně – nová metoda diagnostiky (nejen) rakoviny?
- Včasná diagnóza je zásadní pro úspěšnou léčbu prakticky jakéhokoliv onemocnění, avšak u nádorových onemocnění toto platí dvojnásob. Detekce indikátorů těchto onemocnění v moči pacienta probíhá většinou jednotlivě a jedná se o metody náročné časově i finančně. Jak tedy docílit efektivnější diagnostiky pomocí detekce několika indikátorů najednou a zároveň levněji a rychleji? To se stalo předmětem výzkumu skupiny prof. Jiřího Barka z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Sucho přichází dříve
- V posledních desetiletích čelíme hydrologickým výkyvům, jež se v současnosti projevují zejména výrazným a déletrvajícím suchem. Změny v hydrologickém cyklu mají zásadní vliv jak pro člověka a jeho zásobování vodou, tak na celý ekosystém. O vážnosti situace velice dobře vědí Vojtěch Vlach a Milada Matoušková z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ondřej Ledvinka z Českého hydrometeorologického ústavu, kteří podrobně prozkoumali, co přesně se v posledních dekádách dělo v oblastech českých pohoří z hlediska hydrologických změn.
- Jižní obr míří na sever
- Klimatická změna významným způsobem ovlivňuje život na celé planetě Zemi. Pro zachování své existence se rostliny a živočichové snaží přizpůsobit a často také dochází k jejich migraci do oblastí s příznivějšími podmínkami. Výzkumníci z prestižních univerzit v čele s Gideonem L. van den Bergem z Univerzity v Pretorii v Jihoafrické republice spolu s odborníky na zoologii, včetně Pavla Hulvy a Petry Nevečeřalové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, spojili své síly a přinesli zajímavé, avšak i znepokojivé výsledky ve výzkumu jednoho z největších savců naší planety, velryby jižní.
Akce dokumentů