E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přečtěte si o nás

Dokáže náš imunitní systém bojovat s obezitou?

Lidský adenovir je běžně rozšířený vir způsobující převážně lehké respirační, oční či zažívací obtíže, často u dětí ve školním věku. Jedním ze skupiny adenovirů, dlouhodobě spojovaným s obezitou, je Adenovir 36. U obézních dospělých byla často naměřena vyšší hladina protilátek proti tomuto viru v krvi, což může poukazovat na dřívější prodělání infekce tímto vírem.

Publikováno 31.8.2016

Objevení „vymřelého“ rybího druhu

Malá zvířata se skrytým způsobem života mohou často unikat pozornosti vědců. Pokud se pak nějaký výzkumný tým zaměří na detailní průzkum jejich prostředí, může následovat objev nových druhů. Může ale nastat i situace odlišná, kdy byl nějaký nenápadný živočich nalezen jen jednou, jen na několika málo lokalitách, a skoro nic se o něm neví. Když se pak takové zvíře nepodaří znovu zaznamenat, může být i mylně považováno za vymřelé. Opětovné nalezení takového živočicha pak může vést nejen k radosti z toho, že druh není vyhynulý, ale umožní i detailnější výzkum daného organismu, přehodnocení jeho taxonomického postavení a může inspirovat i další vědecké bádání. Jasna Vukićová z Katedry ekologie byla členkou týmu, který znovuobjevil malou rybku z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae) s vědeckým názvem Knipowitschia goerneri, která byla považována za vymřelý druh.

Publikováno 20.8.2016

Zahradničení v zóně smrti

Život v extrémních podmínkách zcela pochopitelně přitahuje pozornost vědců. Za jakých podmínek jsou ještě organismy schopny přežít a rozmnožit se? V Himaláji, v západní části Tibetské plošiny se botanici a ekologové pokoušeli experimentálně určit maximální možnou nadmořskou výšku, ve které ještě cévnaté rostliny přežijí.

Publikováno 19.8.2016

Zážitky z výpravy do Ázerbájdžánu

Na přelomu června a července se mi naskytla zajímavá příležitost – připojit se k výpravě zoologů a parazitologů z Přírodovědecké fakulty do Ázerbájdžánu. Výprava to byla vskutku jedinečná – po dva týdny jsme měli čas prozkoumávat místní přírodu, místa, kde dosud bylo jen málo podobných vědeckých výprav, nebo dokonce taková, kde dosud nebyla žádná. Celou expedici vedl RNDr. Miroslav Švátora, CSc., zoology dále reprezentoval doc. RNDr. Daniel Frynta, PhD., Milan Kaftan, Mgr. Barbora Kaftanová, Mgr. Zdeněk Lerch a Iveta Štolhoferová, parazitology doc. RNDr. Jan Votýpka, PhD. a Barbora Kykalová.

Publikováno 16.8.2016

Proč se kyperské myši nevyhýbají pachu nebezpečí?

Překvapivé chování bylo objeveno týmem vědců převážně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u kyperské myši (Mus cypriacus), na první pohled nepříliš odlišné příbuzné myši domácí. U těchto hlodavců byla testována preference pachů jiných hlodavčích druhů a též kočky domácí (Felis catus), jejich přirozeného nepřítele, a to sice na jedincích narozených v zajetí, tedy bez předchozí zkušenosti s kterýmkoliv z těchto pachů. Je averze vůči nebezpečným pachům vrozená či naučená?

Publikováno 16.8.2016

Jaký by měl být ideální věk rodičů při narození dítěte?

Jaký by měl být ideální věk rodičů při narození dítěte?

Touto otázkou se zabývají mnozí lidé při zakládání rodiny. Odborně se na toto téma rozhodl zaměřit tým složený z vědců působících Katedře demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě UK – Jiřina Kocourková, Boris Burcin a Tomáš Kučera – a dále Hana Konečná ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výzkum je unikátní hlavně tím, že respondenty v něm jsou samotné děti. Tým publikoval výsledky své práce v časopise Reproductive Biomedicine Online.

Publikováno 5.8.2016

Je šíření malých druhů korýšů skutečně neomezené?

Jak vznikají nová společenstva? Co ovlivňuje, které organismy budou na určitém místě žít a které tam nepřežijí? Kombinace vlivu kolonizačních procesů a faktorů prostředí na složení společenstev organismů je dlouhodobě intenzivně studovaným ekologickým tématem. Skupina vědců zahrnující tři z Katedry ekologie a jednoho z Ústavu pro životní prostředí provedla studii, ve které sledovali výsledky kolonizace nových vodních habitatů drobnými korýši v krajině s výraznými prostorovými bariérami šíření. Vliv prostorového uspořádání tůní v krajině se ukázal být mnohem důležitějším než v předchozích obdobných studiích.

Publikováno 31.7.2016

Zbraně původců rostlinných chorob

Zbraně původců rostlinných chorob

Mohlo by se zdát, že rostliny jsou proti jakýmkoli chorobám a patogenům úplně bezbranné kvůli přisedlému způsobu života, ale opak je pravdou. Patogenním organismům jsou celé populace rostlin vystaveny neustále, ale pouze malá část z nich chorobě podlehne, protože rostliny se neustále aktivně brání napadení a vzniku choroby. Jak jejich obrana vypadá a nacházejí paraziti způsoby, jak ji obejít? Biochemici z naší fakulty si posvítili na případ řepky olejky a choroby, která ji hojně napadá napříč Evropou a Austrálií.

Publikováno 29.7.2016

Mají kůrovec a vichřice souvislost s hydrologickými extrémy?

V důsledku degradace lesních ekosystémů ve vrcholových částech Šumavy, která je způsobena v posledních letech zejména vichřicemi a napadením kůrovci, se tým vědců spolu s Janou Bernsteinovou a Jakubem Langhammerem z Katedry fyzické geografie a geoekologie věnoval výzkumu změn průtokových vlastností u dvou podobných sousedících povodí, která jsou však odlišná v krajinném pokryvu a rozsahem porušení lesního porostu. Snažili se nalézt souvislost mezi disturbancemi a extrémními hydrologickými situacemi.

Publikováno 28.7.2016

Padělatelům umění pšenka nepokvete

Výtvarné umění je lukrativním zbožím, které se na aukcích prodává za stamiliony. Není tedy divu, že padělků je na trhu jako máku a pro kupujícího jde často o bruslení na tenkém ledě. Na znalecké posudky se nelze na sto procent spolehnout, a proto je namístě, aby byla pochybná díla zkoumána i pomocí techniky.

Publikováno 25.7.2016

I částečná revitalizace vodních toků může pomoci

Člověk se v historické i současné době snažil zkrotit vodní živly zejména napřimováním a opevňováním koryt řek a potoků, což s sebou však nese negativní důsledky. Dochází k extrémním projevům během povodní, během suchých period je naopak voda rychle odvedena z povodí a nedochází k jejímu zadržení v krajině. Kvalita vody a fyzický habitat vodních toků degradují. Tento stav není lhostejný českým vědcům z Přírodovědecké fakulty, podrobně se jím zabývá Milada Matoušková a Kateřina Kujanová z Katedry fyzické geografie a geoekologie.

Publikováno 24.7.2016

O krok blíže k léčbě neurodegenerativních onemocnění?

Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba a amyotrofická laterální skleróza (ALS), spolu s poškozením mozku či míchy, spadají do kategorie neurodegenerativních onemocnění, pro která neexistuje žádná léčba. Pacienti s těmito chorobami jsou léčeni pouze symptomaticky se snahou o zpomalení progrese onemocnění, bez možnosti úspěšného vyléčení. Statistiky Organizace spojených národů (OSN) ukazují, že některým neurologickým onemocněním trpí přibližně 17 % světové populace a s ohledem na zvyšující se průměrný věk dožití lze předpokládat, že toto číslo bude dále narůstat.

Publikováno 1.7.2016

Kam dopadl Čeljabinský meteorit v roce 2013?

Kam dopadl Čeljabinský meteorit v roce 2013?

15. února 2013 ráno se nad ruským Čeljabinskem rozpadl meteorit a jeho největší fragmenty dopadly do nedalekého jezera Čerbakul. Guntherovi Kletetschkovi z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě UK a Geologického ústavu AV ČR se spolu s dalšími kolegy podařilo za pomoci magnetometrie lokalizovat dopadlé meteority v jezerních sedimentech.

Publikováno 23.6.2016

Mužský obličej stárne rychleji než ženský

Stárnutí neboli senescence je přirozená součást života. Už od dvaceti let se na lidském obličeji začínají projevovat senescenční změny, které se často snažíme nejrůznějšími způsoby zamaskovat nebo zpomalit. Znalost procesu stárnutí lidského obličeje přitom může být klíčová pro predikci podoby dlouhodobě pohřešovaných osob.

Publikováno 16.6.2016

Z těžbou poničené krajiny k přirozeným lesům

Velká část ložisek minerálních a energetických surovin se nachází v zalesněné krajině. Kvůli těžbě je nejprve nutná povrchová skrývka. To však znamená ztrátu jedinečných lesních ekosystémů. Otázka také zní, co potom? Vědci z univerzit v Severní Americe, Evropě a Austrálii pracují na tom, jak vrátit zasaženou krajinu nejblíže k její přirozené podobě prostřednictvím lesní rekultivace.

Publikováno 10.6.2016

Chcete být atraktivnější pro citlivé ženské nosy? Dejte si česnek

Česnek je oblíbenou přísadou nejen v české a evropské kuchyni, ale i třeba v kuchyni asijské, a to pro svou charakteristickou štiplavou ostrost a sladkost. Navíc je velmi zdravý. Již Egypťané za antických dob si toho byli vědomi a česneku hojně užívali k posílení zdraví. Avšak všechna člověku přinesená dobrota je tatam, když se po jídle plném česneku pokusí chlapec políbit krásnou dívku, se kterou si domluvil schůzku. Typický česnekový dech vycházející z jeho úst je jednoduše nesnesitelný a rande je zničeno… Ale jak je to s vlivem česneku na jiné lidské pachy, především podpažního původu? Každý z nás má charakteristický pach, jenž je též ovlivněn stravou a který může být ostatními vnímán jako příjemný či nepříjemný.

Publikováno 9.6.2016

Koukáte, kudy teče voda?

Podoba vodního toku je výslednicí mnoha dílčích podmínek, které na něj působí. Patří mezi ně geomorfologie, krajinný pokryv nebo vodnost (dlouhodobá velikost průtoku) a také činnost člověka. Proto, abychom dokázali rozklíčovat podobu přirozeného vodního toku a jeho chování, se rozhodli Kateřina Kujanová, Milada Matoušková a Zdeněk Kliment, vědci z Katedry fyzické geografie a geoekologie, analyzovat velké množství dat popisujících vodní toky v Česku a následně z nich vytvořit jejich klasifikaci.

Publikováno 16.5.2016

Co s toxickým dřevem? Zkompostovat!

Toxického odpadu se s lehkostí vyrábí ohromná množství, je ale o poznání složitější se ho posléze elegantně zbavit. Stefano Covino a jeho kolegové z Ochrany životního prostředí PřF UK a Mikrobiologického ústavu Akademie věd se na 240 dní zaměřili na detailní průzkum kompostovacího procesu, který dokáže rozložit kreosotem ošetřené dřevo.

Publikováno 16.5.2016

Zvoní monoklonálním protilátkám hrana?

Objev monoklonálních protilátek, ověnčený Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu z roku 1984, byl jedním z klíčových milníků nedávné historie vědy, vedoucí k pochopení mnoha fyziologických procesů. Mimo využití v laboratorním výzkumu a diagnostice jsou dnes monoklonální protilátky podstatou stovek terapeutických preparátů. Nevýhodou je však jejich horší stabilita a snížená tkáňová prostupnost, nesnadná je též jejich chemická modifikace a kupříkladu pro studium nativních myších proteinů nelze myší monoklonální protilátky zpravidla vůbec připravit. Mimoto je jejich produkce poměrně nákladnou záležitostí. Možnost překonat tyto problémy a nahradit v biomedicínském výzkumu doposud hojně využívané savčí protilátky nyní nabízejí takzvané „iBodies“ - nové syntetické polymerní konjugáty, na jejichž přípravě se podíleli také vědci z laboratoře doc. Jana Konvalinky z Katedry biochemie PřF UK.

Publikováno 8.5.2016

České rododendrony v ohrožení?

Možná jste při svých toulkách botanickou zahradou v posledních letech místo nádherně kvetoucích rododendronů mohli pozorovat pouze nevzhledné ohlodané větvičky a zajímali jste se, kterýpak škůdce má tuto spoušť na svědomí. Je jím drobná „rostlinná vosa“ z rodu pilatek, která se do našich končin dostala teprve nedávno.

Publikováno 5.5.2016