E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Obecné otázky geografie

Charakteristika oboru

Obecné otázky geografie jako program doktorského studia představuje snahu o nalezení styčných/průřezových témat, která propojují dosavadní programy doktorského studia. Prudký rozvoj geografických oborů v posledním půlstoletí vedl totiž k jejich mimořádné diferenciaci, přičemž společný jmenovatel jednotlivých oborů byl oslaben. Posílení vzájemných vazeb mezi jednotlivými obory geografie představuje důležitý úkol jak pro další vývoj geografie jako vědy, tak pro uspokojování aktuálních potřeb společnosti. Souvisí to se skutečností, že současná krajina jako objekt geografického studia doznává zásadních změn jak v úrovni lokální a regionální, tak v úrovni státní, kontinentální a globální. Její výzkum se však převážně realizuje specializovanými disciplínami. Propojení rozdílných aspektů klíčových otázek výzkumu interakce přírody a společnosti a posílení holistických přístupů při řešení problémů se proto stává naléhavě potřebné. Tyto klíčové problémy by měly být nejen studovány, ale též zastoupeny ve vzdělávacím procesu jako jeho integrující součást. Právě geografie (zeměpis) na základních a středních školách (i v řadě negeografických programů vysokých škol) by měla sehrát odpovídající integrující a zastřešující úlohu. Nepochopení tohoto integračního potenciálu geografie tvůrci kurikulární reformy českého školství a tradiční dělení věd/předmětů/disciplin na společenské a přírodní lze přičítat i dlouhodobé absenci podobně komplexně koncipovaného doktorského studijního programu v prostředí českého vysokého školství. Cílem doktorského studijního programu je náprava tohoto stavu. Geografie je interdisciplinárním oborem s výrazným, byť ne vždy využívaným potenciálem k multidisciplinární spolupráci.
Studium se realizuje ve třech tematických směrech integrujících charakter geografických výzkumů: a) geografické myšlení, b) vývoj krajiny, c) vzdělávání v geografii; přičemž se předpokládá, že jeden z nich je stěžejním zaměřením výzkumného úsilí doktoranda. Dva zbývající pak studentovi doktorského studia umožní být v obecné, integrující problematice geografických oborů pevněji zakotven.

Nabídka přednášek, kurzů a seminářů, organizace studia

  1. V I.ročníku PGS je povinné absolvování obecného kolokvia z geografie. To je zaměřeno na přehled a pochopení základních trendů výzkumu v různých disciplinách geografie formou semináře a diskusí s předními představiteli jednotlivých disciplin.
  2. Pro absolventy jiných oborů nebo VŠ jsou předepsány některé přednášky magisterského studia některého z geografických magisterských programů.
  3. Podle zaměření doktorské práce mohou být školitelem specifikovány další přednášky - např. na jiných fakultách nebo VŠ, v jiných PGS kurzech apod.
  4. Obvykle je doktorandům zajištěn i zahraniční studijní pobyt a s ním spojené absolvování některých přednášek a dalších aktivit v zahraničí.
  5. Vlastní studium je založeno na individuální práci tutora se studentem, zpravidla v zaměření na některý z řešených výzkumných projektů.
  6. Student podává v každém semestru minimálně jednou podrobnou informaci o vykonané práci před oborovou radou (resp. odborném semináři), po dvou letech skládá ze zvoleného zaměření jednu z dílčích zkoušek.
  7. Další dvě zkoušky jsou realizovány ve vazbě na zvolené téma na základě plánu předloženého studentem a tutorem a schváleného oborovou radou.

Výzkumná témata řešená na pracovišti

  • Vývoj paradigmat a geografického myšlení v Česku a zahraničí. Aplikace v jednotlivých oborech geografie.
  • Analýza geografického myšlení na příkladě vybraných osobností oboru
  • Jednotlivé „školy“ v geografii a jejich vliv na rozvoj oboru.
  • Stav, vývoj a perspektivy interakce příroda-společnost v konkrétním území na různé hierarchické úrovni (lokalita, mikroregion, region kontinent)
  • Funkce krajiny, jejich změny a dopad na strukturu ploch.
  • Aplikace různých konceptů (driving forces, DPSIR, ekologická stopa aj.) ve výzkumu krajiny v Česku a zahraničí.
  • Současná přestavba vzdělávacího systému Česka (problémy, souvislosti).
  • Rámcový vzdělávací program a jeho kritické hodnocení.
  • Problémy tvorby školního vzdělávacího programu základní a střední školy z pohledu geografa.
  • Specifikace požadavků společnosti na vzdělávání v 21. století – odraz v geografii
  • Problematika transformace vědeckých poznatků do vzdělávání.
  • Vzdělávání jako celoživotní proces: aplikace v geografii.
  • Formy vzdělávání a problémy jejich aplikace s ohledem na věk účastníka vzdělávacího procesu.

Obhájené disertační práce

Požadavky oborové rady

Oborová rada

Další informace

Akce dokumentů