Rozvoj fakulty

1. Čeho jsme dosáhli

Volební program Výzkumná fakulta, který byl předložen celým kolegiem děkana před čtyřmi lety, stanovil naše cíle pro volební období a formoval naši aktivitu během celého působení. Jsem velmi rád, že mohu říci, že kolegium děkana tvořilo soudržný celek a působilo ve fascinující a inspirativní spolupráci. To, čeho jsme dosáhli, je naším společným dílem. Ale samozřejmě nejen dílem kolegia děkana, ale také vedoucích pracovišť a celé fakultní veřejnosti včetně studentů. Zvláště bych chtěl vyzvednout činnost akademického senátu fakulty, který tvořil integrální součást managementu a podílel se svými podněty i vlastní aktivitou na tom, čeho se nám podařilo dosáhnout.

Následující řádky budou shrnutím, jak se podařilo uvést do života úkoly, které jsme si vytyčili v předchozím volebním programu.

Řízení fakulty

„Administrativní chod fakulty musí být (i) efektivní – s bezproblémovou funkcí technických, hospodářských, informačních a investičních oddělení, jejichž úroveň se musí zvyšovat se zvyšujícími se nároky na efektivitu vědecké práce a kvalitu pedagogické činnosti a (ii) responsivní – s využitím moderních komunikačních nástrojů reflektující potřeby akademické obce. Bude zadán externí audit mechanismů řízení, který bude identifikovat rezervy v současném stavu a zároveň poskytne informace pro odstranění problémů v řízení. Cílem je odlehčení studentům a akademické veřejnosti od administrativy a snazší, dobře definovaná komunikace s vedením fakulty.“

Akademická veřejnost vnímá velmi citlivě, jak je fakulta schopna zajistit administrativní podporu a jak výkonně a bezproblémově funguje děkanát fakulty. Současné právní a administrativní prostředí, působnost nových zákonných norem a tlak Evropské unie na formalizaci všech procesů mají samozřejmě bezprostřední vliv jak na činnost managementu fakulty, tak administrativního aparátu. Proto na fakultě proběhl procesní a dokumentový audit a na základě jeho výsledků je v současné době připravován informační systém pro oběh elektronických dokumentů a jejich správu a manažerská nadstavba pro podporu práce uživatelů a podporu rozhodování vedení fakulty. Základním cílem implementace je zrychlit a zkvalitnit přístup k dokumentům, standardizovat jejich oběh a zajistit transparentnost vyřizování písemností zejména s vazbou na ekonomické a účetní procesy. Tento systém by měl snížit administrativní zátěž akademických pracovníků, jejichž hlavním úkolem je pedagogická a vědecká činnost. Na zavedení tohoto informačního systému jsme obdrželi prostředky rozvojového projektu univerzity v tomto roce a žádáme o tytéž prostředky pro příští rok.

Děkanát fakulty je nyní dobře fungujícím útvarem a věřím, že fakultní veřejnost vnímá pozitivně vstřícný přístup děkanátních pracovníků k akademickým pracovníkům fakulty.

Vedení fakulty bude intenzivně komunikovat a spolupracovat se samosprávnými orgány fakulty (Akademickým senátem a Vědeckou radou), bude zejména otevřené k podnětům senátorů. Vedení fakulty bude rovněž intenzivně komunikovat a spolupracovat s vedením univerzity a dalšími orgány univerzity. Aktivně se zapojí do řešení celouniverzitních problémů, které mají přímý dopad na fakultu.“

Vedení fakulty intenzivně komunikovalo během celého svého působení s univerzitou, vědeckou radou fakulty a především s akademickým senátem fakulty. Právě spolupráce se senátem byla pro management fakulty velmi přínosná a jen díky ní bylo možné uvést v život řadu pozitivních změn.

Reorganizace struktury fakulty

„Dnešní struktura fakulty vznikla před delší dobou. Vedoucí kateder/ústavů jsou podřízeni děkanovi a sekční proděkan řídí a ovlivňuje fungování sekce díky své neformální autoritě. Tato struktura sama o sobě je z největší části velmi dobře funkční dodnes. Přesto bude v období ukončování řešení výzkumných záměrů dobrá příležitost přizpůsobit se změněným podmínkách a po diskuzi ve fakultní veřejnosti provést takové změny struktury fakulty, které budou účelné a zachovají fakultu jako celek.“

Jak předpokládal předchozí volební program, v období ukončování první generace výzkumných záměrů jsem předložil geografické sekci, geologické sekci a Ústavu životního prostředí návrh, aby proběhla diskuse, která by zvážila vytvoření sekce věd o zemi. Z geologické sekce zazněla pozitivní odezva, v pokračující diskusi však bylo rozhodnuto pokračovat ve stávající struktuře sekcí. Jsem rád, že Ústav životního prostředí pod vedením současného vedoucího prokázal svou svébytnost a je respektovaným pracovištěm naší fakulty. Rád konstatuji, že spolupráce Ústavu životního prostředí se sekcemi fakulty je velmi dobrá a stávající struktura fakulty může být zachována i v příštích letech.

Studium a studenti

„Budeme podporovat akreditaci mezioborových studijních programů s velkým potenciálem získat mimořádně talentované studenty, jak v rámci fakulty, tak ve spolupráci s jinými fakultami.“

Fakulta v minulých letech akreditovala obory Fyzická geografie a geoekologie, Geotechnologie, Geobiologie, Protistologie. V současnosti je v různých stadiích příprava akreditace těchto studijních oborů: Medicinální chemie, Chemie a fyzika materiálů, Hydrologie, hydrogeologie a ochrana vod, Globální rozvojová a migrační studia, Sociální epidemiologie, Advanced Imaging Technologies, Pokročilé fyzikální metody ve studiu živých systémů, Bioinformatika, Environmentální vědy, Mezinárodní a rozvojové migrační studie, Sociální epidemiologie a další. Všechny uvedené obory reflektují perspektivní oblasti odborné činnosti a mají potenciál přitáhnout talentované studenty.

„Budeme vytvářet podmínky pro získávání talentovaných středoškolských studentů pro studium na fakultě.

Budeme vytvářet podmínky pro získání nadaných bakalářských a magisterských studentů jiných škol pro jejich pokračování ve studiu v našich magisterských a doktorských programech.“

Rekonstruované oddělení vnějších vztahů připravilo atraktivní koncept Přírodovědci <http://prirodovedci.cz/>, který novým způsobem oslovuje nejen studenty středních škol, ale míří už i k dětem škol základních. Fakulta rovněž začala organizovat pro děti letní zážitkové tábory s přírodovědeckou tématikou, které byly v prvních dvou bězích podporované z grantu ministerstva školství. Všechny tyto akce mají velký úspěch, internetové aktivity Přírodovědců jsou hojně navštěvované a jsem si jist, že jejich působení se projeví v příštích letech ve zvýšeném zájmu talentovaných mladých lidí o studium na naší fakultě.

„Budeme podporovat aktivity studentské komory Akademického senátu a školní i mimoškolní aktivity studentů,

Ve studentské komoře akademického senátu jsou velmi aktivní a angažovaní mladí lidé a jejich nadšení se přenáší i na fakultní veřejnost. Jako příklad uvedu jejich aktivitu při úpravě albertovských strání, v akci Zelenáme nebo ve studentské anketě hodnotící výuku. Ve všech těchto aktivitách jim fakulta poskytovala součinnost.

včetně vytváření odpovídajícího zázemí (prostory pro odpočinek, kluby).“

Na fakultě je doposud málo prostor, kde si studenti mohou odpočinout nebo vyvíjet mimoškolní aktivity, především pro omezené prostorové parametry stávajících budov. Přesto jsme v této věci pokročili, byly upraveny hlavní chodby budovy Albertov 6, aby poskytovaly příjemné prostředí pro pobyt studentů mimo dobu přednášek. Ve stadiu projektových prací je výstavba nového studentského klubu s možností podávání občerstvení v budově Albertov 6. Na projektování vnitřní úpravy klubu se podílejí členové studentské komory akademického senátu a těším se, že vznikne nekonvenční a příjemný prostor pro odpočinek.

„Po započetí Reformy systému výzkumu a náběhu institucionální podpory výzkumu odvozené podle Metodiky vytvoříme podmínky pro podstatné navýšení stipendia doktorských studentů odvozené od jejich studijních a vědeckých výsledků a prospěchových stipendií bakalářských a magisterských studentů.“

Během posledních let jsme podstatně navýšili prostředky na stipendia doktorských studentů, mimo jiné také pomoci programu STARS <http://www.stars-natur.cz/>, který je úspěšný a který pomohl přitáhnout a podporovat talentované doktorské studenty jak naše, tak zahraniční. Chceme tím použít programu STARS jako nástroje pro internacionalizaci doktorského studia.

Vědecká a tvůrčí činnost

„Využijeme podpory univerzity při podávání projektů do Sedmého rámcového programu a dále na fakultní úrovni vytvoříme optimální podmínky pro podporu pracovníků fakulty při podávání projektů do specifického programu Myšlenky.“

Specifický program Myšlenky 7. rámcového programu Evropské unie, který spravuje European Research Council (ERC), byl od počátku prestižním programem vyvolávajícím obrovský zájem jak význačných vědců, tak talentovaných začínajících badatelů z celého světa. Univerzita poskytuje informační podporu pro podávání projektů do tohoto programu, fakulta však poskytuje podporu hrazenou z fakultních prostředků v případech, kdy projekt podávali či podávají pracovníci fakulty. Jsem velmi rád, že doc. Jana Roithová, vedoucí katedry organické chemie, získala Starting Grant ERC a je i ochotna se podělit o vlastní zkušenosti s dalšími uchazeči o granty ERC.

„Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje bude použita pro přímé rozdělování finančních prostředků mezi vysoké školy na úrovni MŠMT a s největší pravděpodobností i na úrovni univerzity a vytvoří tak rámec pro celostátní srovnání a institucionální financování vysokých škol i fakult. Metodika využívá údaje z databáze Rejstříku informací o výsledcích (RIV) dobře využitelné při konstrukci rozpisu finančních prostředků pro jednotlivé útvary fakulty. Ve spolupráci s univerzitou vytvoříme podmínky pro efektivní a úplnou registraci výsledků pracovníků fakulty do Informačního systému výzkumu a vývoje, především do RIV.“

Fakulta se připojila už v prvním pilotním kole k univerzitnímu softwaru OBD, který slouží pro sběr informací o našem výzkumu do Rejstříku informací o výsledcích (RIV), na jehož údajích je Metodika hodnocení založena.

Vnější vztahy

„Vnější vztahy fakulty budou realizovány ve dvou hlavních směrech: (i) směrem ke středním školám a našim budoucím studentům pomocí tradičních i nových atraktivních forem studentských středoškolských soutěží, přednášek, experimentů, s cílem hledání talentovaných studentů už na středoškolském stupni studia a jejich identifikace s fakultou, (ii) směrem k veřejnosti přes mediální prostředky s cílem identifikovat a zveřejňovat atraktivní výsledky vědy a výzkumu, atraktivní akce fakultního života, zajímavé fakultní osobnosti. V obou dvou směrech bude zapotřebí výrazného posílení oproti současnému stavu.“

V oblasti vnějších vztahů jsme udělali podstatný pokrok. Oddělení vnějších vztahů bylo personálně posíleno a především je nyní tvořeno obětavými a tvořivými pracovníky, kteří překypují aktivitou. Za všechny aktivity fakulty při atrahování talentovaných budoucích i současných uchazečů o studium bych uvedl už výše zmíněné koncepty Přírodovědci a STARS, k tomuto typu aktivit patří také fakultní školy <http://www.natur.cuni.cz/fakulta/o-fakulte/fakultni-skoly>, což jsou vybrané střední školy, se kterými fakulta spolupracuje a z nichž často přicházejí ti nejlepší uchazeči o studium. Hezká studentská aktivita je také okénko Přírodověda populárně, které je na naší hlavní stránce <http://www.natur.cuni.cz/fakulta>. Přináší články našich pracovníků v nejlepších odborných časopisech a podává je populární formou. Na okénku Přírodověda populárně se podílejí výhradně studenti naší fakulty.

Webové rozhraní

„Webové rozhraní se musí stát důležitým nástrojem komunikace s okolním světem. Stránky musejí být přehledné a splňovat i estetická kriteria, s texty v české a anglické mutaci a přinášet především informace důležité pro budoucí studenty, širokou veřejnost a hromadná media. Součástí webového rozhraní bude také portál určený pro komunikaci uvnitř fakulty. Webové rozhraní musí mít redakční systém, který bude umožňovat snadné aktualizování stránek. Bude zvážena možnost vytvoření webového rozhraní vnější zakázkou.“

Podařilo se nám vystavět moderní komunikační webové rozhraní s atraktivní grafikou sloužící také jako portál pro komunikaci uvnitř fakulty a s redakčním systémem pro jeho aktualizaci a udržování. Webové stránky se ve věku internetu stávají nejdůležitějším komunikačním kanálem i pro přenos informací k uchazečům o studium, jak máme zjištěno z dotazníků, které uchazeči vyplňují. Připravujeme nyní zdokonalení a zpřehlednění současných webových stránek, aby ještě lépe sloužily svému účelu. Využíváme další atraktivní formu komunikace s okolím pomocí microsites, kterými jsou už výše zmíněné stránky http://prirodovedci.cz/ a http://www.stars-natur.cz/; připravujeme i microsite pro uchazeče o studium. Do provozu byly uvedeny nové nástroje pro komunikaci uvnitř fakulty – Google Apps a Help Desk.

Projekt BIOCEV

„V projektu BIOCEV máme neopakovatelnou příležitost využít masivní finanční podporu fondů Evropské unie k vytvoření celoevropského centra excelence orientovaného na špičkový biotechnologický a biomedicínský výzkum a výuku doktorských studentů. Přírodovědecká fakulta se na tomto projektu podílí spolu s 1. lékařskou fakultou, univerzitou a ústavy Akademie věd v rámci Operačního programu VaVpI. V roce 2008 byly projekty posouzeny zahraničními experty. Ze třinácti předložených tzv. velkých projektů OP VaVpI byl BIOCEV vyhodnocen jako jeden ze dvou nejlepších projektů. Stejně jak deklarovala univerzita, i fakulta se postaví s velkou odpovědností k náročnému pokračování projektu včetně poskytnutí příspěvku před náběhem financování projektu z Evropské komise.“

Projekt Biocev prošel za čtyři roky náročnou cestou formulování přihlášky projektu, přípravy stavebního programu, vyhodnocení MŠMT a konečným rozhodnutím o jeho financování a výstavbě. V celém tomto složitém procesu sehráli klíčovou roli naši fakultní zástupci v Radě Biocev a jejich podpůrný tým na fakultě a univerzitě.

Kampus Albertov

„Kampus Albertov patří mezi prioritní investiční projekty univerzity i fakulty. Urychlíme přípravu investičního záměru, aby projektování a výstavba byly plně připraveny v okamžiku, kdy se otevřou zdroje financování, buď z Dokumentace programu, nebo z OP Praha Konkurenceschopnost.“

V srpnu roku 2011 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodlo, že investiční akce „Výstavba Kampusu Albertov - Biocentrum, Globcentrum“ bude uskutečňována a financována v rámci dokumentace programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 133 210 Rozvoj a obnova materiálně technické základny veřejných vysokých škol. Podařilo se toho dosáhnout velkým úsilím všech zúčastněných pracovníků fakulty a univerzity, kteří se podíleli na formulaci zadání investiční akce i její přípravě.

Celofakultní konference

„Pro posílení informovanosti uvnitř fakulty a identifikace s fakultou založíme tradici jednodenních celofakultních konferencí s roční periodou. Jako přednášející budou zvány mimořádné světové osobnosti, dále budou vystupovat význační pracovníci fakulty a nejlepší studenti doktorského studia.“

Vědecké konference fakulty se staly součástí fakultního života a v loňském roce se konal už třetí ročník <https://edit.natur.cuni.cz/fakulta/aktuality/vedecka-konference-prfuk>

Podpora patentové ochrany výsledků

„Do dnešních dnů neexistuje ve výzkumné veřejnosti silné povědomí o tom, že patentovatelné skutečnosti největší hodnoty vznikají právě při základním výzkumu. Ochranou vynálezu patentováním je možné získat finanční prostředky především prodejem patentů nebo licencí a dále registrováním uděleného patentu v databázi RIV a jeho bodovým ohodnocením. Proto posílíme vyhledávání patentovatelných výsledků včetně podpory při jejich patentování.“

Fakulta spolupracuje s Centrem pro přenos poznatků a technologií (CPPT), což je pracoviště vytvořené v univerzitní struktuře. Pro ochranu patentovatelných skutečností byly vyčleněny fakultní prostředky a přihlášku patentů mohou být financovány i ze zdrojů CPPT. Pro vyhledávání patentovatelných poznatků je určeno několik pracovníků fakulty, tzv. scoutů, a na fakultě se začal přednášet předmět Úvod do přenosu poznatků a technologií.

2. Kam míříme

Díky spojenému úsilím všech pracovníků fakulty jsme měli možnost naplňovat po čtyři roky program Výzkumné fakulty, který jsme si stanovili na počátku našeho působení. Jsem přesvědčen, že za sebou necháváme kus dobré práce.

Příští období, které nás čeká, bude ještě náročnější a fakulta bude vystavena mnohem konkurenčnějšímu prostředí. Na druhou stranu nás čekají výzvy a příležitosti, které bychom neměli promarnit.

2.1 Rizika po cestě

2.1.1 Klesající ochota státu institucionálně podporovat vysoké školy

Institucionální podpora státu na výuku a vědu na vysokých školách má do budoucnosti prudce klesat. V letošním roce roce 2012 obdržely vysoké školy od státu na institucionální příspěvek a dotaci nominálně o 6,7 % méně, než v roce 2011. Protože rozdělování prostředků mezi vysoké školy se z velké části provádí podle kvalitativních ukazatelů, Univerzitě Karlově poklesly prostředky jen o 5,3 %, naše fakulta v rámci univerzitního algoritmu měla naopak o 6,3 % institucionálních prostředků více v porovnání s loňským rokem. Na druhou stranu bylo fakultě ukončeno financování výzkumných center. Rozpočtové výhledy institucionálního financování vysokých škol pro příští roky jsou velmi pesimistické a mají klesat až o 30 %. Tento trend je předpokládán i v jiných evropských státech.

2.1.2 Omezený přístup k prostředkům operačního programu vzdělání pro konkurenceschopnost a operačního programu výzkum a vývoj pro inovace

K prostředkům operačního programu vzdělání pro konkurenceschopnost (OPVK) a operačního programu výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) mají přístup pouze vysoké školy a fakulty v regionech mimo Prahu. Vznikají nové přírodovědecké fakulty, například na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích nebo na Univerzitě Hradec Králové. Mnoho dalších fakult vysokých škol v regionech nyní působí v nových moderně zařízených budovách, které jsou architektonicky krásné a poskytují dostatečné zázemí i pro mimoškolní aktivity studentů. Mnohé místní samosprávné orgány v regionech oceňují přítomnost vysokých škol a jsou schopny část prostředků věnovat jejich rozvoji a podporovat přenos nových poznatků vznikajících na těchto školách do praxe. Důsledkem této skutečnosti, že se regionální univerzity stávají atraktivní jak pro uchazeče o studium, tak pro kvalitní učitele a vědce, kteří tak budou mít menší ochotu působit v Praze.

2.1.3 Financování výstavby a provozu nových budov: Biocevu, Biocentra a Globcentra

Výstavba Biocevu a část jeho provozu po dobu trvání projektu bude financována z prostředků OP VaVpI. Už nyní však existuje riziko, že výstavba objektu bude nákladnější než prostředky, které obdrží Biocev od Evropské unie. Při výstavbě Biocentra a Globcentra, která bude financována ze státního rozpočtu, bude třeba takovému riziku předcházet důsledným řízením projektu a monitoringem jeho vývoje. Nové objekty přinesou každopádně zvýšení provozních nákladů, které fakulta ponese.

2.2 Příležitosti

2.2.1 Biocentrum a Globcentrum

Dvě nové budovy změní po sto letech stavebního klidu tvářnost Albertova a umožní naší fakultě a dvěma dalším fakultám univerzity rozvoj, kterého se už nyní dostává univerzitám a fakultám, které mají sídlo mimo území Prahy. Biocentrum a Globcentrum budou velkou rozvojovou aktivitou fakulty a umožní, abychom byli konkurenceschopní nejen díky našim vynikajícím pracovníkům, ale také díky moderním špičkově vybaveným laboratořím, posluchárnám, pracovnám a místům pro odpočinek a relaxaci.

2.2.2. Biocev

V současné době se dokončuje prováděcí dokumentace stavby, která se zároveň stane podkladem pro výběrové řízení na zhotovitele stavby. Po dokončení celé výstavby bude mít fakulta ve Vestci u Prahy důležitou facilitu, která bude schopna provádět špičkový biotechnologický základní i aplikovaný výzkum a kde bude realizována spolupráce s biotechnologickými firmami. V Biocevu budou vybudována dvě evropská servisní centra zapojená do programu ESFRI, která budou zaměřena do oblasti nejmodernějších zobrazovacích technik (EuroBioImaging) a fenogenomiky (Infrafrontier).

2.2.3 Horizon 2020 EU Framework Program for Research and Innovation

Evropa si uvědomuje své zaostávání za Spojenými státy a státy jihovýchodní Asie a rozhodla se vypsat program Horizon 2020, který se stane finančním nástrojem Evropské komise pro podporu výzkumu a inovací. Jeho cílem je zajistit evropským zemím konkurenceschopnost, růst a pracovní místa. Pomůže řešit velké výzvy současnosti: změnu klimatu, bezpečnost energetiky, demografické změny a další. V letech 2014-2020 rozdělí prostředky ve výši 80 mld. Euro, což je o 46 % více, než má k dispozici 7. rámcový program, který skončí v roce 2013. První výzvy programu Horizon 2020 budou vypsány 1. ledna 2014. Finanční prostředky programu pomohou fakultě využít její potenciál pro naplňování třetí role vysokých škol – uplatňování aplikovaných výstupů vědy a přenos nových poznatků do praxe.

2.2.4 Příspěvek státu na výuku

Současné podmínky a kriteria, které stát používá pro určení výše příspěvku na výuku na vysokých školách, jsou pro naši fakultu příznivé. Původní extenzivní financování výuky podle pouhého počtu studentů je v posledních letech nahrazeno výpočtem tzv. financovatelného počtu studentů (ukazatel A): pokud škola přijme studenty nad financovatelný počet, neobdrží na ně příspěvek. Dále je příspěvek na výuku doplňován toky, které berou do úvahy také kvalitu školy (ukazatel K): Vědecký výkon, Kvalita studijních programů a uplatnění absolventů a Mezinárodní mobilita a internacionalizace (VKM). Téměř ve všech kritériích VKM je naše fakulta na předních místech, s výjimkou mezinárodní mobility. V současnosti příspěvek státu na výuku tvoří asi polovinu našeho institucionálního financování.

2.2.5 Dotace na podporu vědy

V současnosti jsou dotace na podporu vědy tvořeny dobíhajícími výzkumnými záměry a prostředky rozdělovanými pomocí Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje (na naší fakultě označované jako tok 55). Novela zákona 130 o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací umožnila použít Metodiku hodnocení výsledků výzkumu a vývoje pro přímé rozdělování finančních prostředků mezi vysoké školy a na univerzitní úrovni i mezi fakulty, což umožnilo, že každoročně byly fakultě prostředky na podporu vědy navyšovány a kompenzovaly během let postupně náš propad při neúspěchu fakulty v soutěži o výzkumné záměry v roce 2005. Metodika vede také pracovníky fakulty k vyšší ctižádosti publikovat výsledky základního výzkumu v respektovaných odborných médiích. V následujícím grafu jsou znázorněny počty publikací pracovníků naší fakulty v impaktovaných časopisech v jednotlivých letech. Počty jsou získány z databáze Web of Science pomocí kritéria adresa (Charles Univ) and (Fac Sci). Uvedené výsledky jsou pouze indikativní, přesto ukazují velmi pozitivní trend.

Nyní probíhají dva procesy směřující ke změně současného způsobu hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací: (i) Komise pro hodnocení výsledků (KHV), což je poradní orgán Rady pro výzkum vývoj a inovace (RVVI), pokračuje v úpravách „Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů“ tak, aby lépe vystihovala specifika různých oborů, (ii) skupina osob kolem projektu „IPN Metodika Efektivní systém hodnocení a financování VVI“ chce prosadit institucionální financování výzkumných institucí metodou peer-review, která bude jistou obdobou soutěže o výzkumné záměry. Který způsob nakonec bude v budoucnosti použit, závisí na mnoha okolnostech, jsem však přesvědčen, že pokud výsledky pracovníků fakulty budou vynikající, ať už v základním nebo aplikovaném výzkumu, budeme mít i dobrou šanci získat institucionální podporu státu při uplatnění jakékoliv objektivní metodiky.

2.2.6 Účelové prostředky na výzkum

Účelové prostředky na základní nebo aplikovaný výzkum má fakulta možnost získat ve volné soutěži od různých poskytovatelů, např. GA ČR, IGA MZ, TA ČR. Zde si konkurujeme se všemi výzkumnými organizacemi, tedy vysokými školami, ústavy AV ČR i firmami, které jsou oprávněny toto prostředky získávat. V takovýchto soutěžích je rozhodující, jak dobří jsou naši pracovníci – navrhovatelé projektů: jaké mají výsledky a jak dobře jsou formulovány jejich projekty. V posledních letech je fakulta schopna získávat téměř 300 mil. Kč na účelovou podporu výzkumu.

3. Konkrétní cíle

Před rokem jsme formulovali základní dokument vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem univerzity: Dlouhodobý záměr Přírodovědecké fakulty UK na roky 2011 – 2015. Tento dlouhodobý záměr byl vytvořen v pečlivé diskusi s Vědeckou radou fakulty a Akademickým senátem fakulty a byl těmito orgány také projednán a schválen.

Dlouhodobý záměr na roky 2011 – 2015 a jeho každoroční aktualizace tvoří základ dalšího směřování fakulty a je také součástí volební programu pro nadcházející volební období. Je k dispozici na webových stránkách fakulty. V následujících řádcích jsou uvedeny cíle obsažené v dlouhodobém záměru fakulty.

3.1. Věda a výzkum

1. Zvýšit výkonnost fakulty ve vědě a výzkumu

2. Zvýšit transfer poznatků do aplikační sféry a spolupracovat s konkrétními realizačními firmami

3. Zvýšit aktivitu a úspěšnost fakulty v mezinárodních grantových soutěžích, zejména v programech ERC „Starting Grants“ a „Advanced Grants“ a dalších oblastech 7. a 8. rámcového programu EK

4. Maximálně využít nabízející se synergie tematické a metodické šíře výzkumných projektů v rámci albertovských fakult (PřF, MFF a 1. LF) s výhledem realizace projektů v Biocentru a Globcentru

3.2. Studium

1. Zlepšit způsoby vyhledávání a oslovování talentovaných uchazečů

2. Nabízet studijní programy, které svým absolventům zajistí úspěšnost na pracovním trhu

3. Výuka ve spojení se špičkovým výzkumem garantující kvalitu, aktuálnost a komplexnost získaných poznatků

4. Studium s rovným přístupem pro studenty zdravotně znevýhodněné

5. Posílení mezinárodního charakteru doktorského studia

6. Rozvoj programů profesního vzdělávání

3.3. Rozvoj

1. Zajistit úspěšný start vědeckého centra excelence Biocev z prostředků z OP VaVpI; klíčovými aspekty programu Biocev je úzká spolupráce UK a AV ČR, mezinárodní spolupráce se strategickými evropskými partnery a vytvoření podmínek pro spolupráci s biotechnologickým průmyslem

2. Připravit realizaci center excelence Biocentrum a Globcentrum v rámci kampusu Albertov

3. V návaznosti na cíle 1. a 2. zlepšit využití stávajících budov tak, aby technické podmínky pro práci na fakultě odpovídaly rostoucím nárokům na kvalitu

3.4. Mezinárodní spolupráce

1. Zvýšit účast fakulty na mezinárodní scéně a usnadnit členům akademické obce orientaci a vystupování v mezinárodním měřítku

2. Usnadnit přijímání zahraničních vědců i studentů a podporovat odchozí mobility, podporovat uchazeče o sabbatical na prestižních institucích

3.5. Zaměstnanci a pracovní prostředí

1. Zlepšovat podmínky pro úspěšnou a efektivní práci akademických i neakademických pracovníků fakulty

3.6. Správa fakulty

a) Ekonomika a hospodaření

1. Zefektivnit hospodaření fakulty

b) Informační technologie

1. Rozvíjet informační systémy pro podporu studia

2. Zavést a rozvíjet informační nástroje pro podporu vědy a výzkumu

3. Využívat moderní technologie pro vnitřní i vnější komunikaci

c) Vnitřní komunikace

1. Zajistit informační potřeby zaměstnanců a studentů fakulty a informační propojenost umožňující návaznost a koordinaci procesů

2. Zajistit vzájemné pochopení a spolupráci na základě dosažení porozumění ve společných cílech (mezi vedením fakulty a zaměstnanci, mezi týmy a pracovníky navzájem)

3. Pěstovat firemní kulturu a sounáležitost zaměstnanců a studentů s fakultou

d) Vnější vztahy a komunikace

1. Pomocí aktivní komunikace zaměřené na specifické cílové skupiny a využívající všech typů médií etablovat Přírodovědeckou fakultu jako přední instituci ve veřejném prostoru

Záměr přeměňme ve skutečnost

Dlouhodobý záměr fakulty je ambiciózní a posune fakultu blíže k nejlepším vzdělávacím institucím i v mezinárodním srovnání. Bude klást velké nároky na odpovědnou práci nejen vedení fakulty, ale všech fakultních pracovníků na všech úrovních a do značné míry i studentů. Je však reálný a věřím, že všechny jeho vize budou naplněny.

Bohuslav Gaš