E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



prof. RNDr. Jiří Hudeček, CSc.

.Životopis

Narozen: 4. 11. 1953 v Českých Budějovicích
Dosažené vzdělání:
1969-1973 Gymnasium J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích (přírodovědná větev, třída s rozšířeným vyučováním chemii a biologii), zakončené maturitou (s  vyznamenáním)
1973- 1978 Studium oboru chemie, specializace fyzikální chemie, zaměření biofyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, zakončené obhajobou diplomové práce na téma “Konformační změny, provázející interakci insulinu s ionty kovů”a státní závěrečnou zkouškou (s vyznamenáním)
1982 Rigorozní zkoušky a získání titulu RNDr. v oboru fyzikální chemie (PřFUK Praha)
1986 Ukončení vědecké přípravy získáním titulu CSc. v oboru fyzikální chemie (PřFUK Praha, kandidátská práce na téma “Predikce struktury membránových bílkovin”)
2006 jmenování docentem biochemie na základě habilitační práce "Biofyzikální přístupy ke studiu hemových proteinů".
18. 9. 2008 jmenování profesorem biochemie na základě návrhu Vědecké rady University Karlovy

Zaměstnání a pracovní zařazení:

1978-1979 vojenská prezenční služba
1979-1982 interní vědecká příprava, katedra fyzikální chemie PřFUK Praha
1982-1983 odborný pracovník I., Ústav radioekólogie a využitia jadrovej techniky, Košice
(řešená problematika: radioimunostanovení peptidových hormonů)
1983-1984 vědecký asistent IA4, katedra fyzikální chemie PřFUK Praha
1984-1985 vědecký asistent IA4, katedra biochemie, PřFUK Praha
1985-1987 vědecký asistent IA8, katedra biochemie, PřFUK Praha
1987-1988 vědecký pracovník III.- IA7, katedra biochemie, PřFUK Praha
od 1988-2005, odborný asistent, katedra biochemie, PřFUK Praha
2006 - 2010, docent, katedra biochemie, PřFUK Praha
2010 - profesor, katedra biochemie, PřFUK Praha

Dlouhodobější pobyty na zahraničních pracovištích:

1989-1990 (13 měsíců) stipendium Ciba-Geigy, Institute for Molecular Science, Okazaki, Japonsko
1996 (3 měsíce) stipendium European Science Foundation, Max-Planck-Institut  für Strahlenchemie, Mülheim/Ruhr, Německo (laboratoř prof. P. Hildebrandta)
2000 (2 měsíce) pracovní pobyt na pozvání, Institute for Molecular Science, Okazaki, Japonsko
2001-2002 (12 měsíců)  “IMS visiting professor”, Institute for Molecular Science, Okazaki, Japonsko

Členství ve vědeckých společnostech a  redakčních radách.

Česká společnost pro biochemii a molekulární biologii (člen od r. 1978)
Česká společnost pro experimentální a klilnickou farmakologii a toxikologii České lékařské společnosti J.E.Purkyně (člen od r, 2011)
Člen redakční rady Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1996 - 2011)

Podíl na organizaci konferencí

Člen organizačního výboru 5. Mezinár. vědecké školy (Štiřín, 3. - 8. 4. 1989)
Sekretář organizačního výboru 13. Mezinár. konference o cytochromech P450 (Praha, 2003)

Podíl na organizační práci na fakultě

Člen rozvrhové komise (od. 1992/3), hlavní rozvrhář chemie (od 1993/4), hlavní rozvrhář fakulty (od 1999/2000), člen ediční komise (1986-2008), člen knihovní komise (1986-2007).
Člen Akademického senátu (od r. 2009)
V Praze, 9. 12. 2011
prof. RNDr. Jiří Hudeček, CSc.

Proč kandiduji ("Volební program")

Ačkoliv mne právě uplynulé funkční období poučilo o mezích možností Akademického senátu fakulty, a zejména o hranicích, jak může dění na fakultě ovlivnit kterýkoliv jednotlivec, rozhodl jsem se po krátkém váhání znovu kandidovat. Mám totiž pocit, že teď víceméně nadchází čas, kdy je možno získané zkušenosti využít a zúročit. (Nechávám při tom stranou nebezpečí, že v důsledku legislativních změn se postavení ASF zhorší a jeho vliv sníží.)

Oč bych chtěl (v rámci zmíněných omezených možností) usilovat, resp. jaké jsou moje představy o fakultě a o ASF?

1. Jsem přesvědčen, že pokud jde o fungování fakulty, byl by ideálním stav, kdy běžný pracovník "ani neví" o existenci vedení fakulty a Akademického senátu.

Funkci těchto orgánů (ale i administrativní větve vedení, tj. "děkanátu") vidím nikoliv v tom, že by měly fungovat jako jakési manažerské vedení, ale v tom, aby poskytovaly fakultě "službu" v nejširším slova smyslu. Vedení fakulty (ve smyslu děkan a proděkani) by podle mého soudu mělo zajišťovat podmínky pro rozvoj fakulty a zejména optimální podmínky pro plnění poslání fakulty, které vidím ve výuce, bádání a výzkumu, a také v popularizaci přirodovědných znalostí (v tomto pořadí).

Akademický senát chápu jako garanta akademické atmosféry, svobodné diskuse, a hledání objektivních řešení. A "děkanát" pak doslova jako servisní pracoviště pro ty, kteří zajišťují plnění výše zmíněných hlavních úkolů fakulty, resp. pro studenty.

Nechci tím říci, že by tomu tak (nikdy) nebylo, ale myslím, že je v tomto směru stále co zlepšovat. Především bych chtěl nadále spolupůsobit v tom směru, aby nenarůstalo administrativní zatížení akademických pracovníků.

2. Pokud jde o ASF jako takový, byl jsem víceméně zklamán poměrně malým zájmem fakultní veřejnosti o jeho činnost, proto jsem se ani nepokusil o vyvolání nějakých "debatních schůzek", o kterých jsem trochu bez znalosti situace "snil" ve svém minulém volebním programu.

Myslím si ale, že by senát mohl přicházet častěji s impulsy pro vnitrofakultní diskusi, např. tím, že by klíčové dokumenty (typu dlouhodobého záměru, zásadnějších změn ve statutu fakulty nebo v jiných předpisech) předkládal (nejlépe společně s vedením fakulty) k celofakultní diskusi ještě před jejich "dotažením" do konečného tvaru (tj. jako jakési "drafty" či koncepty, pokud možno s alternativami řešení).

3. Pokud jde o mne samotného, rád bych pokračoval v práci ve studijní komisi senátu, kde mohu zhodnotit své dlouholeté zkušenosti jak z výuky (v tomto semestru 5 přednášek + praktika), tak z práce rozvrháře (chemie i fakulty) a poradce pro studium (na kat. biochemie).

11. 12. 2011;, Jiří Hudeček

Akce dokumentů