Rozvoj fakulty - diskuse

ahoj bobe, aha, už tomu rozumím, žádnou diskusi jsem neviděl, protože tam žádná nebyla:-) takže je možné veškeré moje příspěvky smazat, omlouvám se tedy za neplánované prolomení diskusní bariéry, zdraví vojtěch ettler

Dobrý den,
děkuji kolegovi Ettlerovi za prolomení diskusní bariéry. Též mne zmátlo a zároveň překvapilo, že zde zatím nebyl položen žádný dotaz. Přitom si myslím, že volební program kandidáta na děkana by měl živě a věcně diskutován.

Mám následující dotaz: Plánuje kandidát na post děkana pro období 2012-2015 zavedení závazného a vymahatelného dokumentu, který by upravoval "zásady vědecké práce a publikační činnosti na PřF UK"? Fakulta zatím (pokud vím) takový dokument nemá, a jak se ukazuje, není to právě dobře. Ruku v ruce v souvislosti s narůstajícím tlakem na publikační aktivitu narůstá i počet prohřešků vůči etice vědecké práce a etice obecně (od odvozených publikací, autoplagiátů, až po nedávnou medializovanou aféru na katedře biochemie; některé nedobré praktiky se institucionalizují, normalizují). Podmínky pro kvalitní vědu a pro růst výkonnosti vědy (počítáme-li to po kusech jako RVVI) jsou na fakultě nastaveny dobře, v nastavení podmínek, aby výsledky vědy byly uplatnitelné a hlavně důvěryhodné, zatím pokulháváme. Rád bych se tedy dozvěděl, jaké kroky v oblasti zkvalitnění etiky vědecké práce a zvýšení důvěryhodnosti ve věděcké výstupy plánuje kandidát na post děkana PřF UK. Děkuji za odpověď.
Martin Šimon

Ano, dokument typu Etický kodex, který by upravoval konkrétní i obecná pravidla chování akademických pracovníků, by měl existovat. Měl by upravovat jak pravidla vědecké práce tak normy chování učitelů. K diskusi je jen otázka, na které úrovni by měl existovat. Podle mého názoru by to mělo být na úrovni univerzity, protože veřejnoprávní vysoké školy v naší zemi mají velkou míru samostatnosti a etický kodex by mohl odrážet jejich specificitu. Pokud vím, Etický kodex akademického pracovníka na naší univerzitě právě nyní vzniká.
Bohuslav Gaš

Ahoj Bobe,
jsi jediný kandidát, což není na škodu. Nicméně v Tvém příspěvku nacházím pouze minulý volební program. Znamená to, že je totožný s novým? Možná by bylo dobré rozlišit minulé od chystaného. Oddíl "kam míříme", pak obsahuje pododdíl "konkrétní cíle". Je to v kostce ten volební program? Mám v tom trochu zmatek.

Otázka k administrativě. Jakkoli si myslím, že administrativa (ekonomické, zaměstnanecké ... odd.) fakulty pracuje velmi dobře, přesto se mi jeví byrokracie související s realizací studia jako bující nade všechny meze. Existuje nějaký Váš (nebo Tvůj) plán, jak tuto často nesmyslnou administrativu omezovat? Například dříve se protokoly ze státních zkoušek zpracovávaly pouze písemně (na místě a v čase zkoušek). Nyní písemně a ještě elektronicky (ex post). Podobných příkladů je více.

Otázka ke spolupráci se studenty na poli participace v chodu (nechci použít termín "v řízení") fakulty. Podle mých zkušeností i zkušeností jiných ze světa postrádá naše fakulta (i mnohé jiné fakulty a školy) opravdu silnou (myslím názorově a postojově a mandátem) studentskou organizaci nezávislou na struktuře fakulty. Nebylo by vhodné iniciovat vznik/motivovat ke vzniku takové organizace? Zastupování studentů senátem pvažuji za anachronizmus a za překážku v přímém dialogu mezi vedením a studenty.

Prosím o vysvětlení formulace, že "sekční proděkan řídí a ovlivňuje fungování sekce díky své neformální autoritě". Tak to ale není. Fakticky (a to už dlouhou dobu) řídí proděkani "svou" sekci z valné části "díky" přenesení děkanských pravomocí. Autorita (ani ta přirozená, tedy pokud ji proděkani mají) přeci nezakládá žádná práva a povinnosti kupříkladu podepisovat takřka vše, co jde z kateder "výše". Jak to tedy je?

Konečně otázka ke koncepci výuky. Akreditační komise se spíše kloní k omezení atomizace oborů a snižování počtu nově akreditovaných směrů v zavedených oblastech, kam patří i hlavní směry naší fakulty (chemie, biologie, geografie, geologiea a ochrana životního prostředí). Máme skutečně v plánu akreditovat stále nové a nové obory? Neměli bychom jít cestou snižování počtu dílčích obůrků, tedy k jejich integraci a členění provádět na úrovni diplomových zaměření? Nepotřebuje-li fakulta stavět na kvantitě (nabírání studentů proto, aby bylo dost peněz), proč zavádět celé nové obory, neřku-li programy? Nese to, kromě jiného, ssebou nesmírnou administrativní zátěž.

Možná by stálo za to zmínit, co se ještě nepodařilo. Z Tvého textu plyne, že se naše fakulta nachází v rajské zahradě. Nejsme/nejste politici a tak by nebylo marné nalít před druhým funkčním obdobím trochu toho čistho (i třeba mírně nakyslého) vína.

Tak se snad ta diskuse trochu rozproudí. Díky za komentáře/odpovědi.
M. Braniš

Ahoj Martine,
děkuji za poznámky a otázky, rád odpovím.

„jsi jediný kandidát, což není na škodu“
No, přiznám se, že jsem jiného nesháněl. ;-)


„V Tvém příspěvku nacházím pouze minulý volební program. Znamená to, že je totožný s novým? Možná by bylo dobré rozlišit minulé od chystaného. Oddíl "kam míříme", pak obsahuje pododdíl "konkrétní cíle". Je to v kostce ten volební program? Mám v tom trochu zmatek.“

Není tam pouze minulý program, ten byl komentován v části „Čeho jsme dosáhli“. To chystané je v části „Kam míříme“ a „Konkrétní cíle“. Plonovské prostředí webu neumožňuje příliš velkou variabilitu fontů, přesto jsem ten text poupravil a jeho části očísloval, aby byla zřejmá jeho struktura. Tak snad už je to takhle lepší.


„Existuje nějaký Váš (nebo Tvůj) plán, jak tuto často nesmyslnou administrativu omezovat? Například dříve se protokoly ze státních zkoušek zpracovávaly pouze písemně (na místě a v čase zkoušek). Nyní písemně a ještě elektronicky (ex post).“

Administrativa není neslušné slovo. Efektivní administrativa je potřebný a nutný nástroj řízení a chodu instituce a konečně i státu. Onen plán je náš dlouhodobý záměr, kde ovšem nedeklarujeme obvyklé klišé, že budeme snižovat administrativu, nýbrž chceme efektivně podporovat ekonomické a administrativní procesy s tím, aby méně zatěžovaly akademické pracovníky. Doufám, že se nám to podaří. Ale přiznávám, elektronizace procesování státních zkoušek se nepříliš povedla, pracujeme na lepším uchopení této věci.


„Otázka ke spolupráci se studenty na poli participace v chodu (nechci použít termín "v řízení") fakulty. Podle mých zkušeností i zkušeností jiných ze světa postrádá naše fakulta (i mnohé jiné fakulty a školy) opravdu silnou (myslím názorově a postojově a mandátem) studentskou organizaci nezávislou na struktuře fakulty. Nebylo by vhodné iniciovat vznik/motivovat ke vzniku takové organizace? Zastupování studentů senátem považuji za anachronizmus a za překážku v přímém dialogu mezi vedením a studenty.“

Neodvažoval bych se studenty k něčemu nutit a možná ani iniciovat. To co vznikne zezdola se má obvykle nejlépe k světu. A věř nebo nevěř, právě studentská komora akademického senátu, která se označuje SKAS, je v současnosti skvělá parta studentů, která hýří aktivitou, jak se můžeš přesvědčit ze Studentského webu http://web.natur.cuni.cz/student/ Opravdu nejsou překážkou v dialogu s fakultou, naopak jsou skvělým a rovnocenným partnerem i v otázkách chodu fakulty. Jsem rád, že je máme. A možná z jejich iniciativy vzlétne i sup :-). http://web.natur.cuni.cz/student/sup-krouzi-nad-fakultou


„Prosím o vysvětlení formulace, že "sekční proděkan řídí a ovlivňuje fungování sekce díky své neformální autoritě". Tak to ale není. Fakticky (a to už dlouhou dobu) řídí proděkani "svou" sekci z valné části "díky" přenesení děkanských pravomocí. Autorita (ani ta přirozená, tedy pokud ji proděkani mají) přeci nezakládá žádná práva a povinnosti kupříkladu podepisovat takřka vše, co jde z kateder "výše". Jak to tedy je?“

To byl citován předchozí volební program před čtyřmi lety. Mezitím byl přepracován statut naší fakulty, kde je postavení sekčního proděkana upraveno takto (vyjímám ze statutu):
Čl. 19 Proděkani
1. Děkana zastupují v rozsahu jím určeném proděkani.
3. Pro každou sekci jmenuje děkan sekčního proděkana. Sekční proděkan koordinuje pedagogickou, vědeckou, hospodářskou a provozní činnost pracovišť sdružených do sekce.
Takže máš pravdu, sekční proděkan vykonává na sekci všechny činnosti uvedené v odstavci 3 s tím, že je mu pro tyto účely svěřena část děkanských pravomocí.


„Konečně otázka ke koncepci výuky. Akreditační komise se spíše kloní k omezení atomizace oborů a snižování počtu nově akreditovaných směrů v zavedených oblastech, kam patří i hlavní směry naší fakulty (chemie, biologie, geografie, geologiea a ochrana životního prostředí). Máme skutečně v plánu akreditovat stále nové a nové obory? Neměli bychom jít cestou snižování počtu dílčích obůrků, tedy k jejich integraci a členění provádět na úrovni diplomových zaměření? Nepotřebuje-li fakulta stavět na kvantitě (nabírání studentů proto, aby bylo dost peněz), proč zavádět celé nové obory, neřku-li programy? Nese to, kromě jiného, ssebou nesmírnou administrativní zátěž.“

O studenty spolu vedou vysoké školy a fakulty ostrý konkurenční boj. Už to není boj o co nejvyšší počet studentů, protože dřívější odvození financování školy od počtu studentů se poslední dobou oslabuje. Nyní se školy snaží získat ze všech zájemců o studium ty nejlepší. A děje se to i cestou akreditace nových atraktivních studijních programů. Obávám se, že kdybychom například pospojovali současné studijní programy a obory do větších a obecnějších programů či oborů, možná by to bylo efektivnější z administrativního hlediska i z hlediska nákladů, bohužel bychom ztratili na atraktivitě a specifičnosti. A mimochodem, jedno z kritérií prestižních mezinárodních žebříčků univerzit je také poměr počtu studentů k počtu pedagogů. Čím menší, tím lepší známka hodnocení.

Bob Gaš

Jo a co se nepodařilo, uf...: pokročili jsme méně než jsme chtěli s přípravou výstavby Kampusu Albertov, důvody jsme nemohli ovlivnit přes veškerou naši snahu… na fakultě stále bují inbreeding: po ukončení studia jsou mladí lidé zaměstnáni na fakultě, s tím, že nemají žádnou nebo mají jen malou zkušenost s jiným zaměstnavatelem, ať u nás nebo v zahraničí. Nemohou přinést jiné přístupy k řešení problémů… možná proto někteří akademičtí pracovníci cítí malou sounáležitost s fakultou…

Vážený pane děkane - kandidáte,
nejdříve bych Vám chtěl poděkovat za práci a čas, které věnujete funkci - fakultě. Přestože diskuse není (doufám, že jen zatím) vůbec košatá (ve srovnání s minulou volbou), vnímám ji jako důležitou. Dovoluji si položit obyčejné dotazy, které nejsou možná přesně cílené na volební program, ale považuji je za významné:

1) Jeden z pilířů existence fakulty jsou studenti. Známým faktem je, že některé sekce se potýkají s dlouhodobým úbytkem studentů. Vidím dvě zásadní oblasti, které tento stav podmiňují – PR a přijímací zkoušky. Je třeba konstatovat, že v oblasti PR udělalo současné vedení fakulty „velekrok“ vpřed. Zvažuje vedení ještě např. časovanou, cílenou a výraznou mediální PR aktivitu směrem k potencionálním uchazečům? Dále je často diskutována otázka rušení/nerušení přijímacích zkoušek. Jaké je Vaše stanovisko v této věci a můžete/plánujete udělit sekcím v této oblasti vyšší autonomii?

2) Považujete za důležité zveřejnění svého manažerského týmu, včetně Vašeho výběru proděkanů, již před volbou? Pokud ano, zveřejníte konkrétní jména a kdy? Pokud ne, proč?

3)Pracovníci akademické obce (lépe řečeno jejich výsledky) jsou často evaluovány v různých úrovních – konkurzy, hodnocení výzkumných záměrů, hodnocení výsledků grantů, hodnocení výuky, atd. Plánujete periodicky evaluovat práci děkanátu? Pokud ano, jakou formou a zveřejníte výsledky?

4) Vím, že máte rád i neformální diskusi a dovolím si neformální (a proto možná trochu více osobní otázky) - můžete, prosím, uvést 2 konkrétní příklady toho, co se Vám ve funkci, dle Vašeho názoru, podařilo a 2 příklady toho, co cítíte jako „zásadní a ne(vy)řešené“? Nebo nabízím „únikovou“ variantu pro 4 výše uvedené otázky – co Vás na práci děkana těší/netěší a kde hledáte zpětnou vazbu Vaší činnosti?

Omlouvám se, že se nepodepíši, není to projev neúcty, ale když mám možnost volby, volím prostě raději skrytou formu:-)

Vážený pane kolego,

„Jeden z pilířů existence fakulty jsou studenti. Známým faktem je, že některé sekce se potýkají s dlouhodobým úbytkem studentů. Vidím dvě zásadní oblasti, které tento stav podmiňují – PR a přijímací zkoušky. Je třeba konstatovat, že v oblasti PR udělalo současné vedení fakulty „velekrok“ vpřed. Zvažuje vedení ještě např. časovanou, cílenou a výraznou mediální PR aktivitu směrem k potencionálním uchazečům? „
Těch kroků bylo a bude několik. Účast na festivalu Rock for People v Hradci Králové, nově účast naší fakulty na studentském veletrhu AKADEMIA/VAPAC, což je obdoba českých Gaudeamů, účast na pražském a brněnském Gaudeamu a další obdobné aktivity. V brzké době bude spuštěn specializovaný microsite Uchazeč.

„Dále je často diskutována otázka rušení/nerušení přijímacích zkoušek. Jaké je Vaše stanovisko v této věci a můžete/plánujete udělit sekcím v této oblasti vyšší autonomii?“
Nepředpokládám, že bychom na fakultě zrušili přijímací zkoušky v žádném studijním programu.

„Považujete za důležité zveřejnění svého manažerského týmu, včetně Vašeho výběru proděkanů, již před volbou? Pokud ano, zveřejníte konkrétní jména a kdy? Pokud ne, proč?“
Nevím přesně co míníte manažerských týmem, předpokládám proděkany. Jeden ze stávajících proděkanů, pan proděkan Ettler, mi již řekl, že nebude pokračovat v příštím období. Doposud jsem ostatním proděkanům nepoložil otázku, zda by chtěli nadále působit v mém týmu. Určitě se jich zeptám, pokud budu zvolen, v této chvíli by ta otázka byla předčasná.

„Pracovníci akademické obce (lépe řečeno jejich výsledky) jsou často evaluovány v různých úrovních – konkurzy, hodnocení výzkumných záměrů, hodnocení výsledků grantů, hodnocení výuky, atd. Plánujete periodicky evaluovat práci děkanátu? Pokud ano, jakou formou a zveřejníte výsledky?“
Činnost pracovníků děkanátu, tedy těch, kteří se starají o administrativní a provozní chod fakulty, je pravidelně, pečlivě a na všech úrovních hodnocena systémem hodnocení zaměstnanců, který byl v tomto roce zaveden podle nejlepší mezinárodní praxe. Můžete se zeptat kteréhokoliv pracovníka děkanátu. Hodnocení je interní a probíhá mezi pracovníkem a jeho nadřízeným. Výsledky jsou důvěrné a v žádném případě nejsou zveřejňovány. Cílem hodnocení není jenom jakýsi číselný výsledek kvality daného pracovníka, ale především zvýšení efektivity a motivace jeho práce, zvýšení výkonnosti pracovních týmů a zlepšení týmové spolupráce.

„Vím, že máte rád i neformální diskusi a dovolím si neformální (a proto možná trochu více osobní otázky) - můžete, prosím, uvést 2 konkrétní příklady toho, co se Vám ve funkci, dle Vašeho názoru, podařilo“
Hezká otázka, těžká odpověď :-). Tak tedy to, že došlo k lepší komunikaci mezi jednotlivými částmi naší fakulty a byly odstraněny dřívější antagonismy. Že mnoho schopných studentů se identifikuje s fakultou a obětavě působí v její prospěch nad rámec svého studia.

„ a 2 příklady toho, co cítíte jako „zásadní a ne(vy)řešené“? „
To jsem uvedl v odpovědi panu profesorovi Branišovi.

„co Vás na práci děkana těší/netěší“
Těší mě možnost pracovat se schopnými lidmi a vytvářet nové věci.

„kde hledáte zpětnou vazbu Vaší činnosti?“
Zpětné vazby je ve vysokoškolském prostředí mnohem více, než v jiných institucích, pracovníci využívají celkem nevázaně akademické svobody k tomu, aby řekli co si myslí ;-). Zpětnou vazbu tvoří také působení akademického senátu, což je velmi dobrý mechanismus pro to, aby práce vedení byla uvážlivá a odpovědná. A také se ptám svých blízkých, co říkají tomu nebo onomu.

Bohuslav Gaš

Vážený pane děkane,

děkuji Vám za odpovědi.
Dovolím si obecnou poznámku k diskuzi - domníval jsem se, že máme možnost volit formu vystoupení (anonymní/neanonymní), především proto, aby osoby nebyly spojovány s pracovištěm/sekcí. Ve formách vystoupení v takovéto diskusi cítím velký rozdíl, podobný jako ve formách voleb – tajné/aklamací. Předpokládám, že s anonymní možností by mohlo z akademické obce přijít do diskuze více zajímavých otázek a podnětů;-)

Mám ještě otázku k volebnímu programu – 2.2.1 Biocentrum a Globcentrum a 2.2.2. Biocev – uvažujete o tom, aby tyto významné investiční akce byly prezentovány vlastním odkazem na fakultních www, aby akademická obec i veřejnost měly přímý přístup k aktuálním informacím? V současnosti jsou na fakultních stránkách jen velmi obecné a stručné informace.

Ondřej Šebek

Vážený pane děkane,
zajímal by mě Váš názor na následujících několik otázek.

(1) Líbí se mi myšlenka tzv. výzkumné fakulty a nepochybně naše fakulta patří v České republice k těm nejlepším. Charakteristickým rysem podobných špičkových výzkumných fakult v zahraničí je však často zcela mezinárodní charakter pedagogického či vědeckého sboru. Uvažujete o nějakém programu, jak přilákat na naši fakultu špičkové vědce ze zahraniční? Nemám na mysli krátkodobé výměnné pobyty, ale např. dlouhodobý pracovní poměr (třeba 5 let či více). Neuvažujete o tom vypisovat mezinárodní konkurzy?

(2) Organizační strukturu minimálně některých částí fakulty se systémem mnoha kateder či ústavů považuji za zastaralou a zbytečně složitou. Např. naše Geologická sekce se čtyřmi samostanými Ústavy by byla v USA či Velké Británii s největší pravděpodobností jeden "Department of Earth Sciences" s několika výzkumnými skupinami. Neuvažujete o reorganizaci alespoň částí fakulty za účelem zjednodušení a zefektivnění celého systému? Za vysoce efektivní bych považoval hierarchickou strukturu fakulta - ústavy - výzkumné skupiny.

(3) Současně se složitou organizační strukturou fakulty zde existuje i velmi složitý systém studijních oborů a organizace studia. Za optimální stav bych např. v geologii považoval pouze 1 bakalářský obor stejný pro všechny studenty bez rozdílu (všeobecný základ věd o Zemi), s menším počtem předmětů, ale s výrazně vyšší náročností, a specializaci na jednotlivé obory až v magisterském studiu. Neuvažujete o postupné redukci nesmyslných oborů, uměle vytvořených čistě za účelem přilákání studentů a tedy získání peněz? Současný systém jednoznačně upřednostňuje kvantitu a ekonomický profit na úkor kvality.

Děkuji,
Jiří Žák
Ústav geologie a paleontologie

Vážený pane docente,

„Líbí se mi myšlenka tzv. výzkumné fakulty a nepochybně naše fakulta patří v České republice k těm nejlepším. Charakteristickým rysem podobných špičkových výzkumných fakult v zahraničí je však často zcela mezinárodní charakter pedagogického či vědeckého sboru. Uvažujete o nějakém programu, jak přilákat na naši fakultu špičkové vědce ze zahraniční? Nemám na mysli krátkodobé výměnné pobyty, ale např. dlouhodobý pracovní poměr (třeba 5 let či více). Neuvažujete o tom vypisovat mezinárodní konkurzy?“
Takové programy především pro mladé pracovníky připravujeme a hodláme spustit. Vyjímám z Dlouhodobého záměru fakulty na roky 2011-2015:
- prostřednictvím fakultního programu na podporu postdoků podpořit finančně týmy schopné zaměstnávat mladé a kvalitní zahraniční odborníky na pozicích vědeckých pracovníků – program STARS2/POSTDOC,
- institucionálně podpořit program MŠMT NÁVRAT a vytvořit navazující fakultní program NÁVRAT – otevřít fakultu pro návrat nejkvalitnějších mladých vědeckých pracovníků z postdoktorálních pobytů a jejich rychlý odborný a profesní růst (usnadněním přístupu k laboratorním prostorám, vybavení, grantovým servisem, využitím potenciálu projektu Biocev i plánovaných center Biocentrum a Globcentrum)
Lákat špičkové vědce na fakultu, jak to nazýváte :-), není za stávajících podmínek nemožné, ale je to obtížné především kvůli současným prostorovým možnostem fakulty. Ale dobře, přistupme na tuto možnost: dokážete si představit, které pracoviště geologické sekce byste chtěl posílit špičkovým zahraničním vědcem? Nebo jakou novou aktuální problematiku s importovaným zahraničním odborníkem byste si představoval řešit na geologické sekci a kam byste umístil celý tým? Které pracoviště byste kvůli tomu zrušil?

„Organizační strukturu minimálně některých částí fakulty se systémem mnoha kateder či ústavů považuji za zastaralou a zbytečně složitou. Např. naše Geologická sekce se čtyřmi samostanými Ústavy by byla v USA či Velké Británii s největší pravděpodobností jeden "Department of Earth Sciences" s několika výzkumnými skupinami. Neuvažujete o reorganizaci alespoň částí fakulty za účelem zjednodušení a zefektivnění celého systému? Za vysoce efektivní bych považoval hierarchickou strukturu fakulta - ústavy - výzkumné skupiny.“
Slovo zastaralost mi v této souvislosti nepřipadá výstižné. Jak jsem napsal v programu, návrh na vytvoření Department of Earth Sciences, sekce věd o Zemi, kdy by se do jedné sekce spojily zhruba řečeno stávající geologická a geografická sekce, jsme diskutovali asi před dvěma lety, nakonec nebylo dosaženo shody na provedení tohoto kroku. Rozsáhlá reorganizace struktury fakulty se nedá nařídit seshora a provést bez všeobecného konsensu. Navíc by byla spojena s destabilizací vnitřního prostředí a samozřejmě i finančními náklady. V současné době o ní neuvažuji.

„Současně se složitou organizační strukturou fakulty zde existuje i velmi složitý systém studijních oborů a organizace studia. Za optimální stav bych např. v geologii považoval pouze 1 bakalářský obor stejný pro všechny studenty bez rozdílu (všeobecný základ věd o Zemi), s menším počtem předmětů, ale s výrazně vyšší náročností, a specializaci na jednotlivé obory až v magisterském studiu. Neuvažujete o postupné redukci nesmyslných oborů, uměle vytvořených čistě za účelem přilákání studentů a tedy získání peněz? Současný systém jednoznačně upřednostňuje kvantitu a ekonomický profit na úkor kvality. „
Tohoto aspektu jsem se dotkl také v odpovědi profesorovi Branišovi. Je skutečností, že stát formuje chování a činnost institucí nastavením zákonných norem a pravidel financování. Neuváženými zásahy do struktury studijních programů bychom mohli natropit velké škody. S postupným opouštěním modelu financování škol podle pouhého počtu studentů a větším důrazem na kvalitu výuky a kvalitu školy bychom však mohli získat větší prostor k jiné organizaci studia. Ale vždy už bude platit, že uchazeči o studium si budou moci svobodně vybrat školu, kde budou studovat a v tento okamžik budeme muset být schopni jim ukázat, že kvalitní studium je právě u nás.

Bohuslav Gaš

Děkuji za Vaše vyčerpávající odpovědi a přeji hodně zdaru,
Jiří Žák

Vážený pane děkane,

jsem rád, že tady zaznělo téma organizační struktury fakulty. Netroufám si hodnotit situaci na ostatních sekcích, ale souhlasím s doc. Žákem, že geologické sekci by asi prospělo sloučení stávajících ústavů do jednoho většího pracoviště. Jak píšete, před časem se uvažovalo také o zahrnutí části geografické sekce (šlo zřejmě o fyzickou geografii). Mám k tomu několik poznámek:
1. Domnívám se, že lze uvažovat i o skromnějším modelu – čtyři ústavy plus laboratoře by jistě vytvořily silné, poměrně homogenní pracoviště. Tento model by měl podle mého názoru následující přednosti:
- odstranění institucionálních bariér, které částečně znesnadňují spolupráci mezi pracovníky jednotlivých ústavů. Je známo, že zkoumané obory přesahují hranice ústavů a dělení na ústavy je do jisté míry historickým dědictvím.
- odstranění nezdravé konkurence mezi malými ústavy – domnívám se, že cílem vědecké práce je především posunutí hranice našeho poznání a ne soutěž mezi týmy o "body"
- efektivnější administrativa – větší pracoviště si může dovolit několik specializovaných administrativních sil
- nastavení rovných podmínek v odměňování ve srovnání se současností, kdy za stejnou práci (výuka stejných studentů, publikování ve stejných časopisech a často spoluautorství na stejných článcích) jsou na různých ústavech různé platy

2. Souhlasím s Vámi, že k reorganizaci je třeba všeobecný souhlas. Zjišťoval už někdo názor na takové změny?

3. Nejsem si jist, zda by s sebou taková změna nesla zvýšené náklady – myslím si že v brzké době by vedla spíše k úsporám.

4. Bylo by jistě třeba vyřešit některé organizační otázky jako např. statut takového pracoviště, zachováni funkce proděkana geologie apod.

5. Ještě mám jeden dotaz: „papírové“ hodnocení výuky je nepochopitelně pomalé. V této chvíli ještě nejsou k dispozici výsledky hodnocení za letní semestr. Rozumím tomu, že papírové dotazníky je třeba nejdřív převést do digitální formy. I tak bych jako přijatelnou doby považoval jeden měsíc a ne stávajících půl roku.

Pane děkane, děkuji za Vaší chuť jít do dalšího funkčního období a přeji hodně elánu a výdrže.

Tomáš Fischer

Ahoj Bobe, děkuji za odpovědi, i když jsi se vyjádřil někdy dost vyhýbavě.

1) Ano, teď se lze vyznat v programu trochu lépe. Ještě mě napadlo, že bude-li se někdo dívat na volební program povrchně nebo nebude právě vědět, kdo jsi, doporučil bych dole pod heroickým plurálem "Záměr přeměňme ve skutečnost" Tvé jméno (něco jako podpis). A nahoře možná zmínku, že jde o Tvůj program pro volbu děkana. Vím, informace jsou i jinde, ale zde je ucelený text.

2) Nepotřebuji poučit o tom, zda je administrativa nutná, či ne. Psal jsem jsem o "nesmyslné administrativě" a dal jsem příklad. Přeji Ti, abys byl zvolen a pokud budu mít síly budu Ti dávat další příklady. Věřím, že se jim budeš věnovat.

3) Na fakultě je spousta skvělých lidí a nepochybuji o tom, že jsou i mezi studenty v senátu. Ta potíž je v tom, že zákon nechápe ani dikcí ani duchem, že učitelé v senátu zastupují učitele a studenti studenty (tak, jäk se to chápe u nás na fakultě). Dovedu si představit i opačný nebo smíšený model. Navíc je problém i v síle mandátu toho zastupování (% voličů z počtu studentů/pedagogů).

4)Jsem rád, že jsi zmínil pravomoci proděkana. Ono to samozřejmě v minulosti bylo stejné a o nějaké přirozené autoritě a vedení sekce nemohlo a nemůže být (jistě s výjimkami) řeči. Nicméně stále by bylo vhodné o roli proděkanů hovořit. Lze nějak objasnit, že jednotliví vědecko-pedagogičtí pracovníci, neřku-li vedoucí kateder musejí projít důkladným konkurzem, aby mohli na své úrovni realizovat (u vedoucích kateder i koordinovat) pedagogickou, vědeckou a hospodářskou činnost, jsou na vyšší úrovni (tedy s dost silnými pravomocemi rozhodovat) koordinováni jedincem, který nemusí u nějakého konkurzu žádnou z uvedených kvalit prokázat? Jak se na to díváš? Prosím o věcnou odpověď.

5) Konečně jedna doplňková otázka. STARS je výborný nápad, nicméně se do značné míry míjí s cílovou populací. Uchazeči (přes 90%) se hlásí do několika směrů a jsou z drtivé většiny z rozvojových zemí. Nestálo by za to vypsat podobný program na pomoc rozvojovým zemím, jako to dělají světové univerzity?

Těším se na Tvé komentáře.
Martin Braniš

Ahoj Martine,

„1) Ano, teď se lze vyznat v programu trochu lépe. Ještě mě napadlo, že bude-li se někdo dívat na volební program povrchně nebo nebude právě vědět, kdo jsi, doporučil bych dole pod heroickým plurálem "Záměr přeměňme ve skutečnost" Tvé jméno (něco jako podpis). A nahoře možná zmínku, že jde o Tvůj program pro volbu děkana. Vím, informace jsou i jinde, ale zde je ucelený text.“
OK, upravím.

„2) Nepotřebuji poučit o tom, zda je administrativa nutná, či ne. Psal jsem jsem o "nesmyslné administrativě" a dal jsem příklad. Přeji Ti, abys byl zvolen a pokud budu mít síly budu Ti dávat další příklady. Věřím, že se jim budeš věnovat.“
Nechci na fakultě zavádět nesmyslnou administrativu. Najdeš-li další případ, dej mi prosím vědět.

„3) Na fakultě je spousta skvělých lidí a nepochybuji o tom, že jsou i mezi studenty v senátu. Ta potíž je v tom, že zákon nechápe ani dikcí ani duchem, že učitelé v senátu zastupují učitele a studenti studenty (tak, jäk se to chápe u nás na fakultě). Dovedu si představit i opačný nebo smíšený model. Navíc je problém i v síle mandátu toho zastupování (% voličů z počtu studentů/pedagogů).“
Nerozumím přesně, co tímhle míníš. V původní otázce jsi mluvil o spolupráci se studenty na poli participace na chodu fakulty. Takováto spolupráce tady existuje se studentskou komorou Akademického senátu fakulty a funguje velmi dobře a konstruktivně. Pokud snad bude v budoucnosti na univerzitách existovat jiné právní prostředí a role senátů bude jiná, nebo snad ani nebudou existovat, bude jistě potřebné, aby existovala studentská organizace, která bude na chodu škol participovat.

„4)Jsem rád, že jsi zmínil pravomoci proděkana. Ono to samozřejmě v minulosti bylo stejné a o nějaké přirozené autoritě a vedení sekce nemohlo a nemůže být (jistě s výjimkami) řeči. Nicméně stále by bylo vhodné o roli proděkanů hovořit. Lze nějak objasnit, že jednotliví vědecko-pedagogičtí pracovníci, neřku-li vedoucí kateder musejí projít důkladným konkurzem, aby mohli na své úrovni realizovat (u vedoucích kateder i koordinovat) pedagogickou, vědeckou a hospodářskou činnost, jsou na vyšší úrovni (tedy s dost silnými pravomocemi rozhodovat) koordinováni jedincem, který nemusí u nějakého konkurzu žádnou z uvedených kvalit prokázat? Jak se na to díváš? Prosím o věcnou odpověď.“
Konkurz, jak to nazýváš, neboli výběrové řízení na místa akademických pracovníků nebo funkční místa vedoucích pracovišť, dává pouze doporučení děkanovi. Děkan může a nemusí doporučení komise přijmout. Děkan má tedy v této věci stejnou pravomoc jako u výběru svých proděkanů. Jak ke jmenování na místo vedoucího pracoviště, tak ke jmenování proděkanem se vyjadřuje akademický senát fakulty. Pro působení na místě proděkana není rozhodující jeho H-index, chceš-li toto slyšet, nýbrž jeho organizační vlastnosti a obecnější rozhled. Chceš-li modernější termín, tedy manažerské vlastnosti. Dále ochota a schopnost spolupracovat s děkanem a ochota a schopnost spolupracovat v týmu kolegia. Také ochota pracovat až do úmoru…

„5) Konečně jedna doplňková otázka. STARS je výborný nápad, nicméně se do značné míry míjí s cílovou populací. Uchazeči (přes 90%) se hlásí do několika směrů a jsou z drtivé většiny z rozvojových zemí. Nestálo by za to vypsat podobný program na pomoc rozvojovým zemím, jako to dělají světové univerzity?“
Asi ano. Na univerzitní úrovni.

Srdečně zdravím,
Bob Gaš

Vážený pane kandidáte,
prof. Braniš zmínil nárůst dle něj zbytečné administrativy - vyzval jste ho, aby Vám zasílal jakékoliv další podněty v této věci. Platí tato Vaše výzva obecně?
Pokud ano, neuvažoval jste o nějakém systémovém prostředku, jak zavést opravný prostředek proti rozhodnutí tajemníka fakulty? V posledním období aktivitou tajemníka fakulty dochází k rozsáhlým změnám v administrativě. Při velikosti a strukturovanosti fakulty je zřejmě možné, že některé opatření přinese nežádoucí efekty, které z pozice vedení nemusí být zřejmé. Proto si myslím, že právě v období dynamických změn bude takového nástroje zapotřebí.
Vycházím z analogie: při rozhodnutí zaměstnance se dá obecně odvolat k vedoucímu jeho pracoviště (vedoucímu katedry, v případě děkanátu vedoucímu oddělení). Dalším stupněm hierarchie jsou pro akademiky sekční proděkani, pro děkanát tajemník. Akademici mohou postupovat dále: děkan, senát.
Myslím, že ovzduší na fakultě by velmi prospělo, kdyby existovala a byla obecně známa cesta, jak postupovat, pokud vznikne nesouhlas s kroky děkanátu reprezentovaným tajemníkem fakulty. Hádám, že i to je obsahem bodu 3.6, písmeno c, bod 2 Vašeho programu. Jaké řešení tedy máte namysli?
S pozdravem,
Martin Weiser

Milý Martine,

aby nedošlo k mýlce, chci se ujistit, zda tajemníkem myslíte tajemnici fakulty paní Mgr. Lenku Dvořákovou. Jak tajemnice fakulty tak všichni proděkani jsou mnou jmenováni, mají mojí plnou důvěru a jejich konání je i moje konání. Je vždy vedeno se snahou prospět fakultě, tedy jejím studentům a zaměstnancům. Může se stát, že některé opatření se míjí účinkem nebo má i negativní důsledky. Nikdo z nás není vševědoucí a může se dopustit chyby. Pokud máte názor, že k těmto negativním důsledkům dochází, prosím, obraťte se rovnou na mne.

Bohuslav Gaš

Vážený pane kandidáte,
můj dotaz se vztahoval k pozici tajemníka fakulty, obsazeného kýmkoliv (v současnosti Mgr. Lenkou Dvořákovou), nikoliv osobě či současné představitelce.
Je to tedy takhle: nedohodne-li se jeden s tajemníkem fakulty, má se obrátit přímo na děkana. OK, děkuji za odpověď.
S pozdravem,
Martin Weiser

Milý Martine,

na děkana se může obrátit se svým problémem každý zaměstnanec nebo student fakulty, pokud má stále pocit, že tento problém nebyl vyřešen běžnými mechanismy.

Bohuslav Gaš